V tomto tě tedy tvé podivné příkazy poslechnout nemohu - těžko mohu přestat dělat něco, co jsem ani nezačal.

  K tématu pocitů a pokání jsem tu jasně napsal článek "Pokání nebo lítost", kde se k tématu vyjadřuji jasně a přímo. Co přesně je v tom článku pro tebe "nejasné" nebo "mlžení"?

  K tomu římskokatolickému nesmyslu s pocity jsem psal jasně: Na lítosti samozřejmě žádná pravdivost pokání nezávisí. Možná tak na něm závisí pravdivost náhražky pokání v podobě "pokání" typu tří otčenášů a matkonášů a následném získání odpustků za projití branou.

  Pokání je změna smýšlení, změna životního postoje. 

  Pravdivost pokání nezávisí v pocitech (není tedy ani v lítosti, ani v radosti, ani ve strachu, ani ve zděšení, ani v hanbě, ani v žádném dalším pocitu) ale závisí v Boží milosti, která způsobí změnu života člověka, změnu jeho životních postojů. Pokání se pak činí, to je na něm důležité. Ne to, co se při pokání cítí, i když pocitově založeným lidem mohou ty pocity připadat důležitější, než lidem založeným spíše rozumově. Pocitů je u pokání mnoho, a to i silnějších pocitů, než je lítost, ale na nich jistě pravdivost pokání nezáleží.