Re: Re: Re: Spása zvířat (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pondělí, 23. listopad 2009 @ 12:06:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | promiňte, ale mírně si protiřečíte
No jo, máte možná pravdu. Ohledně Řehoře a jeho názoru na spásu čertů se tedy očividně pletu. Vycházím z možná chybné logiky, že Písmo jako pomůcka pro náš rozum a srdce, je určeno lidem a vyjadřuje se primárně k otázkám, které se nás bezprostředně týkají. V případě Satana je situace navíc velmi stížena tím, že jeho pochopení se v rámci Bible velmi měnilo. A tak Nu 22,22 lze usuzovat, že satan (odpůrce) se jako Boží anděl postaví do cesty Bileámovi. Satan je několikrát zobrazován jako účastník nebeského soudu (úvod knihy Jób, Ž 109,6 a Za 3,1-2). Za povšimnutí stojí, že o Satanovi se dovídáme, že si žádal o svolení, aby mohl něco konat (např. Lk 22,31) Zajímavé je pak porovnání 2S 24,1 (Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti nim: "Jdi, sečti Izraele a Judu!") s 1Pa 21,1 (Proti Izraeli povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izraele.). Onen "satan" však pro absenci členu tu však prý nemusí znamenat duchovní bytost - posoudit nemohu. Je tedy veskrze spekulativní otázkou, neplatí-li tu o Satanovi přesně to, co platí o smrti, která bude "hozena do jezera", což znamená zničena, neboť těžko spasit Bohu odporující princip, který není obdařenou samostatnou existencí. Ohledně Satana tu spatřuji silný vliv pársismu a situci nijak neulehčuje, že na něj byly uměle napasovány verše, které se původně týkaly pozemských králů Fénicie a Babylónie (Iz 14, Ez 28). Podíváme-li se do 1S 29,4 a 1Kr 11,14+23, pak je snad opravdu možné, že satan (s členem i bez) prostě vyjadřuje neosobní princip podobně jako ta smrt. Rovněž Ježíš identifikuje samotného Petra jako satana (16,23) a používá stejná slova jako při pokušení na poušti (Mt 4,10). Uznávám, že tato interpretace satana je neobvyklá, ale v Písmu se i o smrti často mluví jako o "osobě" a přesto nikoho nenapadne věřit, že je to skutečně existující osoba.
Je-li to tedy se satanem jako se smrtí, pak se domnívám, že je oprávněné domnívat se, že bude tento princip zničen - jistě nečekáte, že v rámci nastolení Božího království někde potkáte kostlivce s kosou, který vám řekne:"Zdravím, jsem spasená smrt." Máte-li pravdu vy, což je jistě možné, pak už Satan spadá do toho všeho na nebi a na zemi.
Neřekl bych, že Origenova nauka o preexistenci je v nějaké rozporu s křesťanstvím (zejména mluvíme-li o preexistenci potenciální v Boží mysli), ale přiznávám, že mi tato nauka přijde docela zbytečná a nic neobjasňující.
Nejsem sice evolucionista, ale nejsem vlastně ani to, co se rozumí pod kreacionistou. V evoluční biologii se nevyznám, ale z hlediska chemie je vznik života dosud neobjasněnou otázkou. Syntetizovat racemát aminokyselin za podmínek, které jsou nastaveny v rozporu s poznatky o prapůvodním prostředí na Zemi (např. otázka redoxního chování atmosféry), není totéž jako objasnění vzniku DNA a potažmo života. Považuji za jisté, že vše, co je, bylo stvořeno tím, který je sám čisté bytí, tj. Bohem. Technické otázky typu JAK jsou jistě zajímavé, ale pro víru nepodstatné. Za současného stavu poznání tak volím přímé stvoření života před samovolnou abiogenezí, v případě dalšího vývoje života bych pak váhal mezi přímým stvořením druhů a inteligentním designem.
V případě Pavla vycházím z dobového vědeckého poznání. Pavla tedy považuji za čistého kreacionistu a v jeho pžípadě se tedy stvoření na prvopočátku kryje se současným stavem. I kdyby se nakrásně časem ukázalo, že vývoj vesmíru probíhal tak, jak se dnes domníváme, nemůžeme přece takové představy zpětně promítat do textu někoho, kdo netušil vůbec nic o atomech, molekulách, genetických mutacích atd.
K poslednímu bych dodal, že vedle spekulací a hypotéz je to i o tvorbě teorií.
|
| Nadřazený |
|
