| No vždyť jsem ti přece u těch otázek napsal, že nás tvoje druhá odpověď se mnou spojuje - jsi pro mě bratr v Kristu (neboj, nejsi pro mě odloučený bratr v Kristu). Já tě přece nijak nesoudím a nezatracuju. Ano, uznávám, že jsem před dlouhou dobou (bude to tak rok) napsal věci v takovém duchu, ale uznal jsem přece svoji chybu i to, že jsem proti tobě zhřešil a omluvil se, ne? Takže bys snad mohl uznat, že ten "někdo" se nevztahuje na mě:-)
No, neshodneme se. A v čem je problém? Věříš a vyznáváš, že Ježíš Nazaretský je tvůj spasitel a Pán? Věříš, že zemřel za tvé hříchy a Bůh se k této oběti přihlásil jeho vzkříšením z mrtvých? Dovolím si předpokládat kladnou odpověď - záporná by mě tedy docela šokovala. Pak jsi ale znovuzrozený křesťan. Podle tebe k tomu došlo při křtu, podle mě tehdy, kdy jsi takovou víru přijal, ale to je až druhotné.
Až se jednou spolu u Pána sejdeme, bude přece jedno, jestli jsem měl pravdu já, když věřím, že jsem byl spasen věčnou spásou v okamžiku znovuzrození, nebo ty. Pokud ji mám já, pak tobě Pán řekne:"Synu, nedobře jsi pochopil, jak je to se spásou. Celý život jsi žil tak, abys obdrženou milost neztratil. To bylo zbytečné, protože spasen jsi byl v x letech, kdy jsi mě přijal. Ale díky tomu jsi žil svatým životem a tvůj dům prošel zkouškou ohně bez větších problémů." Pokud máš pravdu ty, Pán mi (doufejme) řekne:"Synu, s tou spásou jsi si to vyložil špatně. Ale protože jsi se snažil žít život v Kristu, dosáhl jsi i té spásy věčné. Dar milosti, který jsi chápal jako věčnou spásu - proč jsi jen více neposlouchal bratra Standu - jsi nepromarnil."
O obou z nás platí, že jsme svým založením hříšníci a vše dobré konáme jen díky milosti, kterou jsme obdrželi. Nevěřím tomu, že by kdokoli z nás měl tu drzost a odvahu ohánět se tváří tvář svatosti Pána svatostí a moudrostí svou. |
