Re: Re: Re: Re: V pekle (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 12. březen 2009 @ 12:22:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj reformovaný,
Ještě že jsi četl. Ovšem je potřeba číst celý list a ne na základě jedné vyjmuté věty tvořit závěry (ačkoliv pro zjednodušení...?)
Takže, komu píše Jan? Píše křesťanům celkově. Ne nějakým obráceným nebo neobráceným.
Když jsi zmínil, že: Kdo říká, že je v světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě, je také zmínit také toto: Vy však máte zasvěcení od Svatého a znáte všechno. Také nutno zmínit: Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. V tomto poznáme, že jsme z pravdy, a tak před ním upokojíme své srdce. Nebo: Milovaní, milujte se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. Anebo: Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život. A konečně také: Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, byli by s námi zůstali. Ale nezůstali s námi, aby vyšlo najevo, že nepatří všichni k nám, kdo jsou s námi.
To jsou všechno úryvky... nicméně:
1. Jan píše všem křesťanům
2. Poukazuje na to, že mezi křesťany, jsou i ti, kdo skutečně nevěří.
3. Ukazuje na to, jak lze rozeznat mezi křesťany ty, kdo jsou dětmi Božími, kdo chodí ve světle a v přikázání Ježíšově, od těch kdo zůstávají dosud ve tmě, ve tmě chodí, kdo jsou dětmi ďábla a kdo jsou mezi nimi svůdci.
4. Nezištné a skutečné (ne mluvkaření) milování svých bratří (Ježíšovo přikázání) má za důkaz milování Boha a Boží lásky k danému křesťanovi. Je mu důkazem, že takový má Ducha svatého a narodil se z Boha.
5. Láska k věřícím (skutečně projevovaná, ne mluvkaření) neoddělitelně provází víru v Krista.
6. Samotné mluvkaření je mu důkazem, že Boží láska v daném člověku nezůstává a že takový Boha nemiluje, nezrodil se z Něho a Boha nepoznal.
7. Společenství s Bohem mohou míti jen ti, kdo chodí v tomto světle Ježíšova přikázání "lásky k Bohu a bratřím". Takové pak krev Ježíše Krista očišťuje od každého hříchu za podmínky uznání sebe jako hříšného a vyznávání svých hříchů.
Nicméně, ačkoliv tohle znamená, že mezi věřícími se nacházejí dosud plně neuvěřivší (dle tvého: neobrácení), adresuje Jan tento dopis všem a tím varuje před odpadnutím:
1. Varuje před svůdci a lžiproroky, před jejich svedením ze společenství a od pravé víry o Kristu.
2. Varuje před milováním světa a toho, co je světa.
3. Varuje před hříchy - před neuznáváním své hříšnosti a před nevyznáváním hříchů.
3. Varuje před neláskou k bratřím, mluvkařením.
4. Varuje před zahanbením pří příchodu Krista.
Souhrnně pak Jan píše o hříších, které jsou k smrti a k smrti nejsou.
1. Píše těm, kteří věří ve jméno Syna Božího, aby věděli že věčný život mají.
2. Každá nepravost je pro něho hříchem. Protože píše, že je i hřích, který není k smrti, ukazuje na to, že sic všechny vedou k smrti, avšak lze některé odpustit a poté darovat život. V porovnání s počátkem listu je zřejmé, že se v tomto případě jedná o hříchy, kterých se křesťan dopuští, ačkoliv chodí ve světle. Chodit ve světle je pro něj zachovávání Ježíšova přikázání. Ježíšovo přikázání je milovat Boha a své bratří. Nemůže se tedy jednat o hřích nelásky k bratřím, což je i důkazem nelásky k Bohu. Pokud však křesťan miluje své bratří, a věří že Ježíš je Kristus, Syn Boží a své hříchy vyznává, jsou mu tyto hříchy i na přímluvu jeho bratří odpuštěny a je mu darován život. Život zde nelze brát jako fyzický, nýbrž jako obraz života společenství s Bohem, jinak např. řečeno věčný život. Jako důkaz zmiňuji: My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah - a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě.
3. Hřích k smrti je pro Jana právě neláska k bratřím, což dokazuje, že daný člověk stále zůstává ve tmě, ve smrti a nemiluje Boha. Dalším takovým hříchem je nevíra v Ježíše jako Krista, nevíra v to, že je Synem Božím, že přišel v těle. A snad naposledy i neuznání svých vin před Bohem.
Je zapotřebí si uvědomit, že i u hříchů k smrti mluví Jan o proviňujících se jako o bratřích. A zde se právě zjevuje, že lze odpadnout od Boží milosti. Lze ztratit věčný život a získat smrt.
A nakonec bych dodal důležité, ačkoliv je list psán obecně ke všem, je mířen do svědomí každého jednotlivce zvláště k rozsuzování především sebe sama. Navenek mimo jednotlivce je mířen proti svůdcům a lžiprorokům a těm, kdo zjevně jednají v nelásce, nenávisti vůči svým bratřím, a taktéž ne naposled proti mluvkařům.
Amisrtep |
| Nadřazený |
|
