Ale Bůh říká v Bibli něco jiného! Je třeba s homosexualitou jednat na úrovni Ducha, ne na úrovni těla. Jestli si myslíš, že pokání je toto - dobře Bože, nelíbí se ti, abych žil s mužem, tak budu žít bez muže v celibátu, jako bys Bohu dělal nějakou milost, tak je to úplně špatně. Už fakt, že nemáš radost ze spasení je na pováženou. A o pokoji si zatím taky zřejmě můžeš nechat jenom zdát. Kdyby jsi totiž skutečně udělal to, co jsi tvrdil, byl bys Bohem Otcem přenesen do království Jeho milovaného Syna, našeho Pána Ježíše Krista, které je spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém a věděl bys to, protože by ti ten Duch svědčil ve tvém duchu, že jsi Boží dítě, ne homosexuál.

Takže co? Pokoříš se a přijmeš od Boha milost, která tě zachrání ode všeho, co není Bůh a co není z Boha, a především od tebe samého anebo zatvrdíš své srdce vůči Bohu ještě víc? Vyber si! Ale vyber si moudře. Já ti radím milost v Kristu Ježíši, našem Pánu, který je tou Cestou (k Bohu Otci), Pravdou (skutečností všech pozitivních věcí a ztělesněním Boha) a Životem (věčný božským, kterým můžeš a máš žít). Tož tak.

Kdyby to byli fráze, tak se Ti tu nevyznávám ze svých slabostí. Přijdeš mi nějakej zaujatej a vede Tě to ke zlým závěrům.

Já jsem někde psal, že jsi zrůda? Zase si hraješ na chudáka, aniž bys k tomu měl důvod.

Asi si nepochopil, že ta promiskuita se týkala mého života před uvěřením. Od té doby, co patřím Kristu nic takového nedělám a své manželce jsem po tělesné stránce věrný už 30 let. V myšlenkách ještě někdy zhřeším, ale nepovažuji to za normální, ale za hřích a mocí Ducha ho v pokání vyznávám a opouštím. To můžeš v Kristu dělat i Ty se svými sklony. Ale musel bys napřed chápat, že Ty sklony nejsou od Boha a tudíž jsou hříšné.

Jsem rád, že jsi aspoň něco napsal upřímně. V tom sboru, do kterého chodíš, asi neznají evangelium o spáse v Ježíši Kristu a nebo Ty jsi ho nepochopil, neuvěřil mu. Každý skutečný křesťan(ne nábožný člověk) které osobně poznal Boha, činil před ním pokání ze svých hříchů a přijal upřímně Ježíše jako Pána svého života,  tak obdržel Ducha svatého, jehož ovocem je láska radost, pokoj, tichost, skromnost a sebeovládání. A tyto věci každý křesťan prožívá podle míry svého odevzdání se Kristu a své upřímnosti před Bohem. Růstem pak ve víře je další a hlubší odevzdávání se Kristu a z něj pramenící láska. Strach z Boha, jak je psáno, je jen počátek moudrosti. Ale Bůh Ti nabízí víc, než jen strach. Nabízí Ti svou lásku, radost a pokoj v poddanosti Kristu. Ježíš říká, že jeho břemeno netlačí a je příjemné. A křesťané jsou toho svědci, protože to prožívají. Teda ti, co nejsou jen formálními křesťany a křesťanství si nepředstavují jen jako chození do sboru, nebo kostela.

Nemám potřebu Tě na něco lákat a ani Tě přemlouvat, protože ať budeš žít jakkoliv, na můj život to nebude mít žádný vliv, protože nejsem v žádné styku s Tebou. Jen by mi udělalo radost, kdybys osobně poznal Pánovu lásku a měl v srdci pokoj s Bohem.