|
Právě je 540 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116888879 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Laciné odpuštění, zbytečný smutek a protestuj (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 26. únor 2016 @ 06:39:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Stando, když už si tedy odpuštění tvých hříchů zasluhuješ znovu a znovu tvým pokáním, "tvým svobodným rozhodnutím od základu změnit svůj život", takže už pro tebe pak to odpuštění není "laciné", jak dlouho ti takové tvé rozhodnutí asi tak obvykle vydrží?
(Pro upřesnění: "jak dlouho" je otázka časová. Když se třeba ptám "Jak dlouho ti tak trvá cesta do práce" tak tím myslím časové období)
Kolik takových rozhodnutí od základu změnit svůj život už jsi udělal? Stovky? Tisíce?
A už se ti alespoň jedno z těch rozhodnutí povedlo? |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Laciné odpuštění, zbytečný smutek a prote (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 26. únor 2016 @ 09:03:12 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bůh i pro odpuštění hříchů vyžaduje od člověka spolupráci s ním - pokání a obrácení, odpuštění vlastních křivd jiným lidem.
A až tehdy Bůh odpouští člověku jeho hříchy - v jeden konkrétní okamžik v životě. A další hříchy, které člověk spáchá později po tomto odpuštění s hříšníkem řeší znovu a znovu - skrze pokání, které člověk znovu učiní ze svých dalších hříchů.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Laciné odpuštění, zbytečný smutek a p (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. březen 2016 @ 07:45:51 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Bůh i pro odpuštění hříchů vyžaduje od člověka spolupráci s ním - pokání a obrácení, odpuštění vlastních křivd jiným lidem. A až tehdy Bůh odpouští člověku jeho hříchy - v jeden konkrétní okamžik v životě.
Ahoj Stando.
Díky za názor. S takovým názorem jsem se u římských katolíků ještě nesetkal. Většina z těch věřících ŘK stále ještě věří na zpověď.
Když jsi tedy dlouhá léta chodil po zpovědnicích a neodpustil jsi druhým (předpokládám, že to bylo více let) tak ti tvůj bůh neodpustil? Musel jsi být ve zpovědnici mnohokrát, desetkrát, dvacekrát, to jsi si tehdy stále s sebou nosti svoje hříchy? A nevadilo ti to? A poznal jsi to, že stále nosíš sebou své hříchy?
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Laciné odpuštění, zbytečný smutek a p (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 01. březen 2016 @ 08:36:12 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ke tvé "spolupráci" s Bohem na tvé spáse jsme ti toho zde napsali dost. Neslyšíš, nevnímáš. Takže ti znovu opakuji. Na své spáse nemůžeš pracovat, nemůžeš ani spolupracovat, jelikož SPÁSA je hotové a dokonané dílo Krista. Je mi jasné, že tvůj katolicismem zatížený mozek si to ihned vyloží po svém jako: já alespoň na své spáse spolupracuji, a ti troubové pro svoji spásu nedělají zhola nic. A vůbec si přitom neuvědomíš, že krom těch tvých dvou mylných variant- spolupráce- nespolupráce, je zde varianta jediná a pravá. A to je odevzdání sama sebe Kristu, v takovém stavu v jakém se nacházím, jako špinavý hříšník, slaboch a smrtelník.
To Kristus v nás PRACUJE na naší duchovní proměně. Když v tobě Oko pracuje Kristus na proměně, musíš se mu snažit maximálně nezaclánět, nemařit jeho dílo nějakou vlastní snahou o sebe zlepšení.
Tím nepopírám velkou potřebnost sebevzdělávání se, nepopírám potřebnost snahu být lepším člověkem, to je však potřebné ve vztahu k lidem.
Ve vztahu s Kristem, je jakákoliv sebe zlepšující aktivita jenom a jenom ke škodě.
Kristus nás totiž vidí tak, jak my sami sebe vidět nedokážeme. A proces ve kterém probíhá prohlubující se vztah ke Kristu vypadá takto:
1) Odevzdáš se jednou a provždy Kristu. 2) Kristus ti dává Ducha, a v Duchu pravdy, ti začne tebe samého ukazovat ve světle boží pravdy, což není pěkný pohled. 3) Uvidíš sám sebe, a POKORNĚ přijímáš tento žalostný pohled, uvědomuješ si, že ty s tím nemůžeš zhola nic udělat, že potřebuješ Krista, který tvůj hřích bere na sebe, odpustí ti ho a před Otcem zahlazuje. 4) Když si uvědomíš potřebu spasitele, začneš činit pokání. V pokání si jasně začneš uvědomovat, že boží milost již vůči tobě působí, uvědomíš si dokonce i to, že v tobě boží milost působila dávno před tím, než jsi se svým pokáním vůbec začal. A když už si boží milost působící v tobě samém uvědomuješ, stejně tak si uvědomíš svůj duchovní stav, kdy tě boží milost a PRÁCE Krista před Bohem očistila. 5) Vztah s Kristem se ti po každém očištění prohloubí. 6) Všímáš si, že píšu "po každém očištění", očištění od hříchu je neustále opakující se proces, jehož výsledkem je TRVALÉ odstranění vazeb na KONKRETNÍ hřích, a v každém dalším novém očistném procesu další TRVALÉ odstranění jiného KONKRETNÍHO hříchu a vazeb na něj. 7) V tomto duchovním procesu zůstáváme stále ODEVZDANÍ v Kristu. Nemusíme se mu jako ty neustále a opakovaně odevzdávat. Každým dalším očištěním, se zbavujeme dalších a dalších hříchů, které se na druhý den nevrací a neopakují jako u tebe. Každým dalším očištěním je náš vztah ke Kristu hlubší, a On nám toho může ukazovat v Duchu pravdy víc a víc. |
]
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Laciné odpuštění, zbytečný smutek a protestuj (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 25. únor 2016 @ 07:47:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Bůh za tebe toto rozhodnutí od základu změnit svůj život opravdu neudělá..
Stando, jsem samozřejmě rád, že sis po letech diskuzí s křesťany tyto věci urovnal. Ani Bůh za mne to rozhodnutí dělat nemusí: Už jsem ho udělal.
Jen ještě nerozumíš, jak prakticky to naše rozhodnutí s Bohem proběhěhlo. Já jsem nedělal žádné rozhodnutí ve stylu "změním od základu svůj život". Teda dělal jsem takových předsevzetí jako nekřesťan spoustu, snad při každé zpovědi, ale každé takové předsevzetí mělo docela jepičí život: Někdy vytrvalo hodiny, někdy dny.
Rozhodnutí, které od základu opravdu změní život člověka, je přijetí Pána Ježíše. On je ta "od základu změna života". A to rozhodnutí za mne opravdu Bůh neudělal, ale čekal na mne, na moje rozhodnutí.
Bez osobního vztahu, bez osobní účasti an Kristu žádné záchrany není!
Stando, je samozřejmě dobře, že jsi opustil ty nesmysly o svátosti křtu miminek a po letech sis tyto věci urovnal. I kdyby pan farář posvátostil miminko stokrát, žádnou záchranu mu to nepřinese, což je realita, kterou stačí sledovat na každém miminku, které prošlo svátostí křtu.
Stejně tak dobře je možné sledovat, že v Pánu Ježíši Kristu je opravdová záchrana a že lidé, kteří mají osobní účasty na jeho životě, jsou spaseni.
Teď zpět k tématu.
Tak podrobně jsem to ještě nikomu nevysvětloval - a stejně si dál meleš svoje nesmysly o tom, jak prý Bůh už odpustil hříchy i těm, kdo pokání neučinili!
Pro tebe je tedy to, že Bůh odpustil i těm, co pokání nečinili, "nesmysl"?
Stando, děkuju, že se nestydíš tady na křesťanském fóru takto otevřeně ukazovat, jak smýšlí takový opravdový, kovaný římský katolík, že ukazuješ, co si opravdu myslíte o Božím odpuštění v Pánu Ježíši. Kdybych popisoval co jsme v ŘKC zažili a jaké jsme měli postoje, nedokázal bych to lépe, než to umíš ty.
Děkuji ti za tvou upřímnost.
A proč by to dělal, když by je to stejně nezachránilo?
Ptáš se vážně, abys to zjistil? Zajímá tě to?
Chápu tvoje otázky. Jsou logické v tom, v čem žijete.
To je naprosto základní, esenciální rozdíl v uvažování vašeho a našeho světa, nevím, jestli ho dokážeš pochopit, jestli vůbec budeš chtít. Už dříve jsem ti ten rozdíl vysvětloval v článku " Zákon hříchu a smrti a zákon ducha života".
Váš svět je "něco za něco". Proto se logicky ptáš "jaký to má smysl, když by to nepřineslo výsledek, který chci dosáhnout".
To je uvažování hříchu, uvažovaní života bez Boha, v oddělení od Boha, v životě, kde Bůh chybí.
Láska má jinou podstatu, než váš svět "něco za něco" a "za pokání odpuštění". Neptá se "co z toho budu mít" nebo "bude to mít nějaký výsledek"? Láska má jinou přirozenost, není to přirozenost hříchu. Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo. Neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. Láska nikdy nezanikne. To je Boží přirozenost. Bůh je takový a jedná podle toho. Nemůže zapřít sám sebe. I když to z pohledu člověka, který žije v hříchu, je nesmysl.
Nevím, zda to pochopíš.
Zkus se od vznosných učení, ve kterých jsi zamotaný, vrátit do reality a vzpomenout si na člověka, který ti po létech běhání po zpovědnicích ukázal opravdové křesťanství, na chvíle, kdy tě přivědl k Bohu a zažil jsi že "Bůh by nedokázal neodpustit", na chvíle, kdy tě Bůh vedl k odpuštění bez pokání a vybavil tě silou jeho odpuštění, která způsobila, že jsi odpustil druhým bez jejich pokání, dokonce ve chvíli, kdy ještě hřích trval. To bylo skutečné křesťanství a skutečný Bůh.
Boží odpuštění, Boží milost, Boží dobrota, Boží shovívavost a trpělivost vede k pokání, ke změně postoje člověka a ke změně života. V tom se liší od náboženství, od hříchu člověka, hříchu, který vede do vzpoury proti Bohu a ke skutkaření "něco za něco".
Toník
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Laciné odpuštění, zbytečný smutek a prote (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 25. únor 2016 @ 09:27:51 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Boží odpuštění, Boží milost, Boží dobrota, Boží shovívavost a
trpělivost vede k pokání, ke změně postoje člověka a ke změně života."...
Dekuji ti, že ses mi namáhal vysvětlit, jaký je Bůh milující.
Ale upřímně - neřekl jsi mi nic, co bych už nevěděl. Já Boha znám, já ho POZNAL!
A nevnucuj mi, že náš svět je jen něco za něco, protože zrovna tak tomu není. Náš svět je jenom reálný, skutečný - a ve světě skutečném to už tak někdy bývá, že opravdu často musíš třeba i platit. Na druhé straně co člověka nic nestojí, za nic nestojí.
Ale opravdu si myslíš, že Boží dobrota, shovívavost a trpělivost vede k pokání úplně každého člověka bez výjimky? A pokud ne, k čemu by takovým lidem, kteří jsou zatvrzelí ve hříchu bylo odpuštění jejich hříchů - odpuštění bez přijetí daru pokání?
Dokážeš mi vysvětlit alespoň toto? Těžko!
Opravdu jsem docela až šokován, že přesto, že jsem tě upozornil na tvůj zjevný protimluv se slovy Ježíše, trváš nadále na svých pozicích.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Laciné odpuštění, zbytečný smutek a p (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 25. únor 2016 @ 19:50:45 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já Boha znám, já ho POZNAL!
To ti věřím, Stando. Když jsi popisoval odpuštění bez pokání, ke kterému tě Bůh vedl, dal ti k němu sílu, dal ti k odpuštění bez pokání moc jeho odpuštění, tak jsi určitě poznal Boha, toho stejného Boha, o kterém ti píšu.
O to je tvá situace horší.
A nevnucuj mi, že náš svět je jen něco za něco, protože zrovna tak tomu není. ?? Od kdy? Už v tom vašem světě není odpuštění za pokání? Už není pokání podmínka odpuštění?
Můžeš nám k tomu napsat něco blíže? Kdy se to změnilo, jak se to v tom vašem světě stalo?
Náš svět je jenom reálný, skutečný - a ve světě skutečném to už tak někdy bývá, že opravdu často musíš třeba i platit.
Takže váš svět není "něco za něco", ale musíš platit.
A já jsem (podle tebe) ten, kdo tu píše jednou tak a podruhé naopak.
Na druhé straně co člověka nic nestojí, za nic nestojí.
Tento váš hloupý a krátkozraký postoj. Co na to říci: Pokud to opravdu takto máte, máte to těžké. Je mi vás líto. Ale udělat pro vás nic nemohu, protože je to vaše rozhodnutí. Snad. Pokud nejste otroky hříchu.
Ale opravdu si myslíš, že Boží dobrota, shovívavost a trpělivost vede k pokání úplně každého člověka bez výjimky?
Samozřejmě, že si to nemyslím. Znám vaši situaci, vím, v čem žijete. Jsou lidi, které Boží dobrota a odpuštění vede ke vzpouře, vypočítavosti, k převrácenostem.
A pokud ne, k čemu by takovým lidem, kteří jsou zatvrzelí ve hříchu bylo odpuštění jejich hříchů - odpuštění bez přijetí daru pokání?
No, není vám k ničemu a je to určitě vaše škoda.
Dokážeš mi vysvětlit alespoň toto?Těžko!
Psal jsem ti, že láska nejedná účelově, ale charakterově. Vysvětlit to dokážu. Nevím, zda si to ty dokážeš přečíst a porozumět.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Laciné odpuštění, zbytečný smutek a p (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 25. únor 2016 @ 20:51:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Opravdu jsem docela až šokován, že přesto, že jsem tě upozornil na tvůj zjevný protimluv se slovy Ježíše, trváš nadále na svých pozicích.
Stando, teď k tématu.
Zatím jsi mne na nějaký zjevný protimluv se slovy Ježíše neupozornil.
Ještě jednou co říkal Pán Ježíš:
Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí váš nebeský Otec i vám; jestliže však lidem jejich provinění neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění
Zatím jsi ty pomíchal odpuštění hříchů v Pánu Ježíši s odpuštěním provinění druhým lidem. A ty jsi tvrdil, že nejde zaměňovat "hřích" a "vinu".
Platí to ještě, nebo když si potřebuješ pro tebe vymyslet nějaký protimluv, tak už to neplatí a můžeš "hřích" a "vinu" zaměňovat?
Navíc píšeš o nečem, co jsi ze skutečného křesťanství poznal, i když už to asi nežiješ, když se tak bouříš. Zkus ti tedy tvé teorie o tvých protimluvech co sis ty vymyslel porovnat s realitou, kterou jsi popisoval.
Ve chvíli, kdy jsi poznal skutečné křesťanství po tom, co normálně žijete po zpovědnicích, tak jsi odpustil těm, co se proti tobě provinili. O tom totiž je skutečné křesťanství. O tom mluví Ježíš.
Ve skutečném křesťanství je Ježíšův výrok o odpuštění provinění lidem v souladu s tím, že člověk přijal Boží odpuštění. Bůh křesťany vede k odpuštění, dává jim svou moc odpuštění. Zkus se na to některého křesťana zeptat.
Ve chvíli, kdy jsem přijal Boží odpuštění, v té chvíli jsem přijal moc odpustid druhým jejich provinění bez pokání.
"Odpuštění", které se děje ve zpovědnicích, je samozřejmě v rozporu s Ježíšovým výrokem. Člověk vleze do zpovědnice, sám si nese bezpočet neodpuštění druhým (protože sám nepoznal Boží odpuštění, to skutečné křesťanství), od kněze přijme jakési "odpuštění" (které člověk nemá, jak dobře píšeš) a dál není jediného hříchu, který by se ho netýkal. A takových koleček "odpuštění" projdou někteří za život i stovky.
Pozici, ve které byl protimluv, jsem opustil před pětadvaceti lety. Pozici, ve které protimluv není, jsem tehdy s povděkem přijal.
V čem ty vidíš protimluv?
Toník
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Laciné odpuštění, zbytečný sm (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 26. únor 2016 @ 16:10:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Který Kristus, Stando?
Ten Kristus v tvé hlavě, který se musí zeptat, aby věděl, zda lidi chtějí odpustit a který musí čekat s odpuštěním na člověka, který nemůže odpustit bez pokání lidí, nemůže tedy ani to, co ty? "Kristus", který ti dává "svobodu" hřešit, který ti dovoluje hřešit?
Já jsem o tvém Kristu v tvojí hlavně nic nepsal a nic jsem o něm netvrdil. Ten je jen a jen tvůj.
Já jsem vždy psal o Ježíši, který nesl naše i vaše hříchy, nemoci a bolesti a který se na kříži za ty, co ho mučili a posmívali modlí: "Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí".
Za ten další článek děkuji. Tvoje myšlenka boldem uvedená ještě podtržená " Chtěli byste to mít úplně bez práce a bez námahy - vy budete hřešit - a Bůh bude odpouštět!" je dobrým příspěvkem k tomu, co píšu v článku výše a na co jsem reagoval v článku Životní motivace. Děkuji tedy za další klasickou ukázku vašeho uvažování k tématu. Přidám si jí k vašemu "lacinému odpuštění" a dalším vašim "perlám".
Toník
|
]
|
|
|
|