Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Alexej.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16656, komentáře < 7 dní: 320, komentářů celkem: 430023, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 561 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116749139
přístupů od 17. 10. 2001

Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 30. květen 2018 @ 22:02:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Wollku.

  To, co píšeš jsou naprosto samozřejmé věci, běžné ze života, ať už ze života křesťanů, nebo i nekřesťanů. Z mých zkušeností bych odhadl, že naprostá většina odpuštění - jistě přes 90% - probíhá zcela bez pokání, bez lítosti strany, která způsobila zlo. A bylo by to na zbláznění, kdyby lidé neodpouštěli těm, kdo jim ublížili. I nevěřící nebo nekřesťané vědí, že odpouštět je dobré pro ně, ať se strana zla chová jak chce.

  Co si pamatuji, tak když jsem nebyl křesťanem, neměl jsem moc některé věci odpustit. Byly příliš silné, zlo hříchu mělo nade mnou větší moc, než jsem měl já k odpuštění a cizí hříchy mne trápily i mnoho let. Tohle byla jedna ze změn po znovuzrození - letité trable s neodpuštěním byly pryč.

  K odpuštění jsem Standovi psal příspěvek například tady.

  Odpuštění mi nepřijde složité, ale poměrně jasné, jednoduché.


  Jeden člověk ublíží druhému.

  Druhý člověk tomu prvnímu odpustí (odpuštění není závislé od toho prvního, jen drobně - pokud první změní svoje chování, je odpuštění snazší)

  První člověk se dozví o tom, že ten druhý mu spáchané zlo odpustil.

  První člověk té zprávě uvěří a odpuštění přijme. Nebo neuvěří. Nebo je mu to jedno.

  Pokud první člověk uvěří té zprávě o odpuštění a odpuštění přijme, mohou se vztahy mezi nimi narovnat, napravit způsobené zlo. Změnit život.


  Nic složitého, aby se na tom vymýšlely nějaké nábožné motaniny, není to potřeba.


  Stejně to bylo s námi a Bohem. 

  I když nám dávno odpustil, tak dlouho trvalo, než to odpuštění přišlo do mého života. Nejdřív jsem o tom odpuštění vůbec nevěděl, ani jsem Boha neznal, žijl jsem ve světě a jeho stylu. Pak jsem se o Božím odpuštění v Pánu Ježíši dozvěděl, ale nevěřil jsem mu: To, co Bůh udělal v Ježíši na mne bylo příliš jednoduché, příliš jasné a přímočaré, než abych tomu byl ochoten uvěřit. To trvalo několik měsíců. Pak jsem odpuštění v Pánu Ježíši uvěřil, ale neměl jsem odvahu ho přijmout. To trvalo ještě nějakých pár měsíců. I když jsme pak odpuštění přijal, tak napravení zla hříchu trvalo velmi dlouhou dobu a trvá dodnes.

  Toník


| Nadřazený

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 31. květen 2018 @ 13:35:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já ale píši nikoli o jakékoli lítosti obecně, nýbrž o lítosti hříšníka nad jím vykonaným zlem.

Nejdříve je poznání ošklivosti zla hříchu (milost pokání od Ducha svatého) - a z toho pramenící lítost ze způsobeného zla - z této lítosti pak vyvěrá rozhodnutí se změnit (pokání je o nápravě námi zkažených věcí, o nápravě života). Pak následuje vyznání hříchů Bohu i církvi a církev službou hříchy odpouštět (J 20,21-23) udělí rozhřešení ze hříchů. Tím jsou hříchy odpuštěny a zbývá jen "dostiučinění" - tedy v dobrém vytrvat, hříchu se varovat.


Tvůj příklad: tím, že Karel deviantovi odpustil, uzdravil jen sám sebe z následků cizího hříchu - našel ztracený klid. Ten deviant ovšem tímto svůj hřích nijak nevyřešil - musel by on sám učinit pokání, on sám by skrze toto pokání a obrácení do života s Bohem musel takto přijat Boží odpuštění hříchů. Pokud on sám neučinil pokání, jeho hříchy stále neodpuštěny trvají.



Toník se často chová jako chytrá horákyně - lítosti k odpuštění hříchů prý vůbec netřeba - ale na druhé straně on svých hříchů přece také lituje.




Římskokatolické učení trvá už po dva tisíce let.
Jestliže říká, že lítost ze způsobeného zla je spolu s Boží milostí hlavním motorem pokání a obrácení k Bohu, tak je to také v praxi už ověřeno mnoha generacemi, zdůvodněno mnoha teology.
Nějaké náboženské rychlokvašky - tedy církve, které netrvají ani sto let a nemají vlastně ani ustálené učení, jsou pak jen zdrojem zmatků.


| Nadřazený

Stránka vygenerována za: 0.70 sekundy