Pleteš hrušky s jablkama. Tady se bavíme o strukturálních stavbách věty. Ty píšeš věty stupidně, a já právě proto, že empatii celkem dobře poznám, jsem Ti ty věty nevěřil, a předpokládal, že to nemyslíš tak zle, jak to z nich vyplývá. A ty místo, abys po měsíci a něco uznal, že nebyly zrovna dobře formulované (a to píše dost jemně), tak začneš kritizovat mé variace na Tvé vyjadřovaní, které jsem vytvářel proto, abych Ti to přiblížil. Mezitím jsi pro změnu za bouřlivého dunění telete přispěchal s názorem, že já se vyjadřuji nesmyslně...

A když Ti snad konečně dokážu vysvětlit to, co by běžný empatický člověk pochopil už před tím více jak měsícem, tak mne pro změnu obviníš z nedostatku empatie. Víš, máš způsoby, že to už by si nejeden mohl zarámovat a vylepit na zeď (jako ostrašující případ).

Ano, očekával jsem u Tebe poněkud přesnější vyjadřování v tak zásadní věci, jak je souhlas nebo odmítnutí hříchu. Zejména, když jsem pozoroval, jak jsi na přesných logických základech roky drtil oka i Františka. Ale jak narazíš na někoho, na koho v této oblasti prostě nemáš, pak jsi se změnil k nepoznání. Mrzí mne to, nečekal jsem to. Můžeš zpětně vytvářet různé konstrukty pro "logickou diskuzi" a pro "diskuzi k tématu" (i když to ve skutečnosti jde popis jedné entity ze dvou úhlů pohledu), můžeš zpětně mluvit o různých svobodách, i když Ježíš mluvil o svobodě tak, že mu Židé reagovali tzv. svobodou politickou (tedy že nikomu neotročili). Můžeš si zpětně vymýšlet i dále, když Ti to připadá lepší, než přiznat, že Tebou posvěcené výroky byly kontroverzní a stupidní zároveň.

Co jsi napsal dále, když mne opět obviňuješ ze lži - je to už trapné a ubohé - nebudu zbytek příspěvku ani číst, natož jej komentovat. Sám sis o tom svým stylem diskuze řekl. Od takového Martino se momentálně lišíš jenom minimálně.

ta diskuze se mi moc nelíbila (hlavně z důvodu snahy některých překrucovat, rozuměj 'humanizovat' či 'vylepšovat', Židovský Zákon), tak jsem se k ní nevyjadřoval. Ale odpovím, jak to nejpravděpodobněji celé chápat:

Nejprve širší kontext:

Vycházejme z toho, že žena byla přistižena. Ježíš jejich požadavek pro jejich zlý motiv nejprve ignoroval. Chtěl patrně dosáhnout toho, aby na Něj naléhali a On tak byl pod tlakem nějak odpovědět. To, co následně odpověděl, bych nechápal jako příkaz ve smyslu Votova. Vždyť přece skutečné příkazy se nevydávají takto pod tlakem. Ježíš tím dal najevo souhlas s Mojžíšovým Zákonem, ovšem taky to, za jakých podmínek může nařízení Zákona kdo vykonávat. V podstatě tím ukázal překonanost Zákona, neboť nikdo není bez hříchu a neměl by tedy vykonávat tresty, jež Zákon žádal. Připravoval i tímto vlastně půdu pro éru zákona nového, zákona milosti. Starý Zákon tedy nezrušil (cizoložníci zahynou druhou smrtí dle Zjevení), ale přišel naplnit, neboť není nikdo, kdo by jej na zemi vykonával kromě Ježíše samotného. Avšak On přišel lidem darovat Boží milost, nikoliv soud. A také tím se vlastně Zákon stal překonaným, jak později podrobněji svědčí epištoly.

Nutno vzít v úvahu, že Ježíš věděl, že nikdo z nich není bez hříchu, ale nechal jim možnost, aby sami dali najevo, co si o sobě myslí. Tím, ukázal i na jejich pokrytectví. Faktem je, že Ježíš nijak nepopřel, že by se za cizoložství mělo ukamenovat, resp. že je to důvod k tomu zemřít, ale zároveň na tom příběhu ukázal Boží milosrdenství. Pochopitelně ta žena již dále hřešit nesměla. Jinak by zemřela tak jako tak.

Ostatně příliš nechápu příčinu či podstatu vašeho sporu s Votou, natolik podrobně jsem to zase nečetl. A tak nevím na co a proč se mne vlastně ptáš. Souvislost mezi vyloženě špatně naformulovanými větami, a postoji k tomuto příběhu mi taky docela uniká. Ani není pravda, že uvažuji příšně logicky. To mi občas psával JirkaB a já mu to vyvracel. Je to spíše výmluva lidí, co se občas vyjadřují značně nelogicky či nejasně. Ostatně psal jsem mnohokrát, že samotnou Bibli by se dalo celkem snadno přísnou logikou roztřílet na kousky, jako knihu plnou rozporů. Kdybys hledal, možná si to dohledáš sám. Takže nesouhlasím s Tvým hodnocením. Kdyby mi bývaly byly Tvé formulace jasné, tak bych to býval nikdy neřešil. Podle mého názoru celkem jednaznačně vyjadřují souhlas s hříchem. Nejasnost pak vyplývá spíše z toho, že nějak nevěřím, že by to jejich autor tak doopravdy mohl myslet. Není to vůbec nic o přísné logice. Tu používám především tehdy, pokud se nějaký hlupák snaží překroutit nějaký můj výrok, a přitom to dělá docela blbě a hlavně nepravdivě či nekorektně. A nebo, když je význam nějakého výroku evidentní, ale nějaký chytrák se jej snaží překroutit a dá mu jiný význam. To se třeba týká některých veršů z Písma, ale týkalo se to třeba i článku o strarostovi řešícího problém s vodou.

Abych to shrnul: Když nad tím přemýšlím, tak přísnou logiku nezneužívám proti druhým, ale využívám ji tehdy, když se někdo snaží překroutit zjevnou pravdu, nebo vyjádření, o jehož smyslu a významu nemám osobně žádnou pochybnost.

Dává to trochu smysl? A budeš mi to věřit? A tedy s tím i v tomto kontextu pracovat a brát to v úvahu?

Měl by ses také chytit za nos nebo se raději se kousnout do jazyka, Toníku Cizincův ;)