V biblickém textu prvního Žalmu se odkazuje
mimo jiné k zákonu. Vzhledem k tomu, že je řečeno a jsou to první slova
Žalmu 1: אשרי־האיש [ašre haiš], což se dá přeložit jako blahoslavený,
šťastný muž, tak vyvozuji jedno podstatné pravidlo. Zákon je sice
darován Mojžíši a potažmo celému Izraeli, ale užitek ze zákona může mít
každý člověk, tedy nejenom Izraelec ale i ne-Izraelec. Jak to vím?
Poněvadž je řečeno blahoslavený muž, nikoliv blahoslavený syn Izraele.
Vzhledem
k tomu, že je řečeno o muži, nikoliv o synu Izraele, potom se
požehnání, štěstí, blahoslavenství vztahuje na všechny, kteří se
zabývají studiem Bible. To je můj první „příspěvek“, který můžeme nalézt
při četbě prvního žalmu. Blahoslavený, šťastný není zcela jistě takový
muž, který nedělá nepatřičné věci. (Žalm 1,1) Pasivní nicnedělání ještě
nikoho neučinilo šťastným.
Druhé ponaučení je řečeno dále v prvním verši: „který se neřídí radami svévolníků“
volně převyprávěno: „který nehledá odpovědi na životní otázky mimo
společenství věřících“. Jak to vím? V textu je řečeno לא הלך [lo
halach]. Je to obrazné vyjádření toho, jak mám žít, tj. kráčet ve svém
životě. Základní životní rozhodnutí by neměly být diskutovány se
svévolníky. Základní životní rozhodnutí by měly být prodiskutovány
nejlépe se souvěrci v církvi. A měli bychom hledat odpovědi na základní
životní otázky v biblických textech.
Další část našeho uvažovaného biblického textu: „nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon (ten muž, student zákona), nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.“
V tomto textu je třetí ponaučení. Povšimněte si jedné zásadní věci,
která ale nezůstává skrytá. V textu Žalmu 1 není nic řečeno o naplňování
přikázání Božího zákona. Boží zákon je v tomhle textu žalmistou
„zredukován“ pouze na to, abychom se biblickými texty zabývali.
Požehnaný šťastný člověk je takový, který se zabývá Biblí, Božím
slovem, Božím zákonem ve dne i v noci. Je více než jasné, že verš: „nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.“ (Žalm 1,2) vede k přijetí požehnání pouze na podkladě, pokud se budeme Starým zákonem zabývat bez naplňování přikázání!
Myšlenka o přijetí Božího požehnání bez naplňování přikázání je pak
pokračováním ponaučení řečeném v prvních slovech v prvním verši, že
blahoslavený, požehnaný je každý jedinec, tedy i ne-Izraelec. (který tak
vlastně stojí mimo starozákonní smlouvu s Hospodinem) Svým výkladem ale
neruším platnost naplňování přikázání židovským národem v průběhu věků,
pouze tvrdím, že užitek z přemýšlení nad texty Starého zákona může mít
každý člověk bez ohledu etnické či náboženské příslušnosti.
Rozjímání nad texty Starého zákona studenty Bible, je tak odpovědí na
otázku, co se Starým zákonem z nadpisu článku. Tahle myšlenka se
potvrzuje dále v textech Žalmu 1(1,5.6), kde je řečeno o spravedlivých.
Není ale řečeno, jakým způsobem se stali spravedlivými. My křesťané
tvrdíme, že spravedlivým se může stát každý člověk pouhou vírou v Ježíše
Krista bez naplňování přikázání zákona. (Římanům 3,28)
Boží
slovo se má stát běžnou součástí našeho každodenního života stejně tak,
jako byl oblakový sloup každodenní skutečností pro lid Izraele. Jak to
vím? Protože v textu Žalmu 1,2 je řečeno „ve dne i v noci“, což je hebrejsky takto יומם ולילה [jomam valajla]. Úplně stejné identické spojení „ve dne i v noci“ je i v biblickém textu biblické knihy Exodus: „Hospodin
šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci
ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci.“ (Exodus 13,21) V obou textech se vyskytuje nejenom spojení „ve dne i v noci“ יומם ולילה ale tohle spojení je i na konci věty.
Předpokládám,
že žalmista při svém sepisování prvního Žalmu myslel na putování lidu
Izraele a jejich vedení oblakovým ohnivým sloupem. To, co všechno
představoval oblakový ohnivý sloup pro Starověký Izrael, představuje
podobně zákon pro všechny studenty Bible dnes. Především pak je zákon
stejně tak nadpřirozený, jako byl i oblakový ohnivý sloup. Oblakový
ohnivý sloup doprovázel Izrael do zaslíbené země. Docela jednoduše, jaký
měli vztah synové Izraele k onomu oblakovému ohnivému sloupu, přesně
takový vztah by měl mít každý student Bible k biblickým textům Starého
zákona dnes.
Soudím, že přesně to chtěl žalmista zanechat jako své poselství pro
následující generace studentů Bible. Inspiraci pro každodenní chození s
Bohem by měl vyznávající křesťan hledat v biblických textech Nového
zákona stejně jako i Starého zákona.
Závěr: v
Žalmu 1 je určitě těch poučení mnohem víc, já jsem nalezl přinejmenším
tři. Užitek ze studia Božího slova může mít každý jedinec, který se
studiem Bible zabývá. To je první ponaučení. Nad biblickými texty máme
rozjímat dnem i noci a hledat v nich odpovědi na základní životní
otázky. To je druhé ponaučení. Vztah studenta Bible ke Starému zákonu,
potažmo k celé Bibli by měl být obdobný, jako byl vztah lidu Izraele k
oblakovému ohnivému sloupu, který je doprovázel a vedl je do zaslíbené
země. To je třetí ponaučení.