poslal Gregorios777 V minulém díle jsme si ukázali smutný fakt, že ani většina protestantů dnes již nevěří ve skutečné evangelium, jak ho zvěstoval apoštol Pavel a jak ho Pán znovuobnovil skrze učení Martina Luthera o ospravedlnění z víry. Většina protestantů se tak jako Galatští vrátila opět do otroctví Zákona a slouží mdlým a bídným živlům. Přijali jiné evangelium, jiného ducha a jiného Ježíše.
Dnes budu pokračovat ve výčtu biblických veršů, které tito bratři svým učením ( a vírou, že Boží dítě může ztratit spasení ) popírají:
Doufají ve skutky Zákona a proto nevěří, že Zákon panuje pouze nad živým člověkem. Říkají tím, že jsou vlastně ještě stále živí ve svém starém člověku, a že nebyli s Kristem ukřižování ( Ř 7,1 ).
Nevěří, že jsme umrtveni Zákonu skrze tělo Kristovo a že jsme umrtveni Zákonu v Kristu ( Ř 7,4 ).
Nevěří, že již není ŽÁDNÉHO odsouzení pro ty, kteří jsou vírou v Kristu ( Ř 8,1 ).
Nevěří, že Syn Boží odsoudil hřích na svém těle ( Ř 8,3 ).
Nevěří, že pokud je Kristus v nás, fyzické tělo je umrtveno pro hřích, ale duch je živ pro spravedlnost ( Ř 8,10 ).
Nevěří, že opět nepřijali ducha otroctví ke strachu jako Židé a nevěří, že přijali Ducha Synovství, v Němž voláme „Abba, Otče“ ( Ř 8,15 ).
Nevěří, že počet Bohem vyhlédnutých před ustanovením světa, je ROVEN počtu uvedených do Boží slávy ve věčnosti ( Ř 8, 28-30 ).
Nevěří, že když je Bůh s námi, už NIC nemůže být PROTI nám, že není NIKDO, kdo by mohl žalovati na vyvolené Boží, že již není, kdo by ODSOUDIL, a kdo by nás mohl ODLOUČIT od lásky Kristovy. Že NIC ze stvořených věcí, to nemůže učinit ( Ř 8,31-39 ), a nevěří, že jsme v této věci HYPERVÍTĚZOVÉ = DOKONALÍ VÍTĚZOVÉ, VÍCE NEŽ VÍTĚZOVÉ. Ne díky nám, ale díky Kristu ( Ř 8,37 ).
Nevěří, že KONEC ZÁKONA ( skutků ohledně věčné spásy ) je KRISTUS, k ospravedlnění každého VĚŘÍCÍHO ( Ř 10,4 ).
V praxi nepřišli k zákonu spravedlnosti, protože ho nehledají z VÍRY, ale ze SKUTKŮ ZÁKONA.
Urazili se o kámen úrazu ( Ř 9,31-33 ).
Neznají Boží spravedlnost a usilují VYSTAVIT SVOJI VLASTNÍ spravedlnost a spravedlnosti Boží nejsou poddáni ( Ř 10,3 ).
Myslí si, že mohou VLASTNÍM ÚSILÍM vstoupit do nebe, anebo, že mohou VLASTNÍM PŘIČINĚNÍM ztratit spásu a skončit v propasti ( Ř 10,6-7 ).
Nevěří, že stačí pouze Slovo víry v srdci a v ústech ( Ř 10,8 ).
Nevěří, že jsou skrze tuto víru v srdci spaseni ( Ř 10, 9-11 ).
Nemohu pochopit, že je-li spása z MILOSTI, nemůže být ze SKUTKŮ, protože by to pak nebyla milost ( Ř 11,6 ).
Nevěří, že skrze VÍRU jsou učiněni účastníky KOŘENE i TUČNOSTI olivy ( Ř 11,17 ).
Nevěří, že STOJÍ VÍROU ( a nikoli skutky ), ( Ř 11,20 ).
Jsou ZE SVÉ STRANY vyťati z radostného prožívání milosti ( Ř 11,22 ), přestože z Boží strany jsou pod milostí.
Nepřímo popírají zmrtvýchvstání, když věří, že jsou stále ve svých hříších a že mohou zahynout ( 1Kor 15,17-18 ).
Jelikož jsou pod Zákonem, hřích a smrt nad nimi nadále panuje skrze Zákon. Nevěří, že jim Bůh dal vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista ( 1Kor 15, 56-57 ).
Mají na svých duchovních očích srdce ZÁVOJ podobně jako IZRAEL. A´6 se obrátí od svých skutků k MILOSTI Kristově, závoj bude ODŇAT ( 2Kor 3, 14-17 ) a oni vstoupí v Duchu svatém do SVOBODY od skutků Zákona.
Jejich mysli byly porušeny od upřímnosti v Kristu, přijali JINÉ evangelium, JINÉHO Ježíše a JINÉHO ducha ( 2Kor 11,2-4 ).
Uchýlili se k JINÉMU evangeliu ( Ga 1,6 ).
Pravda evangelia u nich NEZŮSTALA ( Ga 2,5 ).
Nevědí, že člověk nebývá ospravedlněn ze SKUTKŮ Zákona, ale skrze VÍRU v Ježíše Krista ( Ga 2,16 ).
Nevěří, že ze SKUTKŮ Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk. Svojí nevěrou tvrdí, že Kristus je služebníkem hříchu!!! ( Ga 2,17 ).
To, co zbořili zase budují a stávají se PŘESTUPNÍKY ( Ga 2,18 ).
Nevěří, že skrze Zákon Zákonu umřeli, aby živi byli Bohu ( Ga 2,19 ).
Nevěří, že již nejsou živi oni, a nevěří, že je v nich živ Kristus. Nejsou ve víře Syna Božího, ale ve své lidské víře ( Ga 2,20 ).
Pohrdají milostí Boží a říkají svých učením, že Kristus umřel NADARMO! ( Ga 2,21 ).
Jsou ZMÁMENI ( očarováni ), aby nebyli povolni Pravdě ( Ga 3,1 ).
Počali Duchem, nyní konají tělem ( Ga 3,3 ).
Jsou pod zlořečenstvím skutků Zákona ( Ga 3,10 ).
Nevěří, že jsou v Kristu VYKOUPENI ze ZLOŘEČENSTVÍ ( kletby, prokletí ) Zákona a že Kristus učiněn byl pro ně zlořečenstvím ( Ga 3,13 ).
Dávají najevo, že Zákon vyprázdnil Boží smlouvu s Abrahamem od Boha stvrzenou, vztahující se ke Kristu a že obrátil v NIC slib Boží. Tím z Boha dělají lháře a toho, kdo nedodržuje SMOUVY!!! ( Ga 3,17 ).
Věří, že dědictví je ze Zákona a ne ze zaslíbení ( Ga 3,18 ).
Stále jsou POD PĚSTOUNEM – Zákonem ( ve své zkušenosti ), přestože již pod pěstounem de iure nejsou ( Ga 3, 24-25 ).
Nejsou nic rozdílní od OTROKŮ a přitom jsou pány VŠEHO ( Ga 4,1 ).
Ve své zkušenosti jsou stále pod živly světa, podrobeni v otroctví Zákona ( ga 4,3 ).
Ještě plně nepřijali PRÁVO SYNŮ, stále se mají za otroky ( Ga 4,5 ).
Nepřijali své dědictví v Kristu – které již ve skutečnosti mají. Jsou jako bezdomovci žebrající před bankou, kteří nevědí, že mají v té bance otevřené konto s miliardami dolarů ( Ga 4,7 ).
Poznali Boha, ale obrátili se zpět k mdlým a bídným živlům, kterým chtějí opět otročit ( Ga 4,9 ).
Ztratili Krista zformovaného v nich ( Ga 4,19 ).
Nevyvrhli Zákon jako Abraham svoji otrokyni Hagar ( Ga 4, 21-31 ).
Místo SVOBODY v Kristu se zapletli opět v OTROCTVÍ Zákona ( Ga 5,1 ).
Budou-li spoléhat na Zákon, Kristus jim NIC neprospěje ( = nebude jim k užitku ) ( Ga 5,2 ).
Nevědí, že jsou povinni naplnit celý Zákon, tedy že jsou povinni spasit sami sebe ( Ga 5,3 ).
Hledají ospravedlnění z vlastních skutků a proto se ZBAVILI Krista ( = učinili Ho nečinným, neúčinným, zbavili ho pro sebe sil, odstranili Ho z působení ), VYPADLI Z MILOST ( = poslali pryč milost, byli jako ryba vyhozeni z moře na souš ) ( Ga 5,4 ).
Chtějí být pod zákonem ospravedlněni ze skutků, a přitom Zákon stejně nejsou schopni zachovat a být skrze něj spaseni ( Ga 6,13 ).
Nejsou k CHVÁLE MILOSTI BOŽÍ, kterou nás vzácné učinil V TOM NEJMILEJŠÍM. Jsou pouze k chvále sobě, protože spoléhají sami na sebe a tak nemají ZA CO Boha chválit a děkovat Mu ( Ef 1,6 ).
Nevěří, že v Kristu máme vykoupení skrze krev Jeho, toitž ODPUŠTĚNÍ hříchů, podle BOHATSTVÍ MILOSTI Jeho ( Ef 1,7 ).
Nemohou přijmout, že jsou spaseni POUHOU MILOSTÍ, a ne sami ze sebe, ani že spása je DAR Boží, a že si ho ničím nemusí kupovat a že spása není ze skutků, aby se NIKDO NEMOHL CHLUBIT ( Ef 2, 5 + 8+9 ).
Nevědí, že Kristus je jejich POKOJ ( Ef 2,14 ).
Nevědí, že Kristus Zákon VYPRÁZDNIL ( učinil ho neúčinným, nečinným zbavil ho sil ) skrze tělo své ( Ef 2,15 ).
Nevědí, že jsou v jednom těle uvedeni Bohu skrze kříž v MÍR, a že je vyhlazeno nepřátelství ( Ef 2,16 ).
Nejsou způsobilí pro duchovní boj – nemají hlavní součást výzbroje – PÁS PRAVDY, který drží všechny ostatní části Boží zbroje pohromadě, nemají ani meč Ducha – Slovo Boží, ani boty evangelia pokoje, ani lebku naděje spasení, ani pancíř spravedlnosti ani stít víry. Nemají ŽÁDNOU Boží zbroj – jsou nazí a proto bezbranní proti útokům ďábelským, jsou poraženi ( Ef 6, 10-17 ).
Neví, že obřízka jsou ti, kteří duchem slouží Bohu a chlubí se v Kristu Ježíši ( ohledně věčné spásy ) a NEDOUFAJÍ V TĚLE, tedy v Zákon a své skutky ( Fil 3,3 ).
Nevědí, že celou svoji spravedlnost ze Zákona musí ODLOŽIT a mít ji jako za LEJNA, aby získali Krista ( ve své zkušenosti ) ( Fil 3, 4-8 ).
Nevěří, že mají být nalezeni v Něm, nemající svou spravedlnost ze Zákona ( skutků ), ale tu, která je z VÍRY Kristovy, která je z Boha a na VÍŘE záleží ( Fil 3,9 ).
Jsou v jistém smyslu nepřátelé kříže Kristova, když stojí o ZEMSKÉ věci, ať už o světské nebo náboženské ( skutky Zákona ) ( Fil 3,18-19 ).
Nevěří, že Kristus nás svým tělem skrze smrt SMÍŘIL, aby nás Otec skrze Něj postavil SVATÉ a NEPOSKVRNĚNÉ a BEZ ÚHONY před obličejem svým ( Kol 1,21-22 ).
Nevědí, že jsou spolu s Kristem pohřbeni skrze křest, skrze Nějž spolu s Ním zmrtvýchvstali skrze VÍRU, která je MOCNÉ DÍLO BOŽÍ ( Kol 2,12 ).
Nevěří, že nás spolu s Ním obživil, ODPUSTIV nám všechny HŘÍCHY, a SMAZAL proti nám ten ZÁPIS v ustanoveních Zákona, který byl odporný nám. A že jej vyzdvihl zprostředku, PŘIBIV JEJ KE KŘÍŽI. Nevěří, že takto OBLOUPIL KNÍŽATSTVA ( Kol 2,13 ).
Pokračování příště