A ještě Stando říkám, že naprosto nelepší pokání je to, u kterého paní Lítost není potřeba vůbec."...

Ale zároveň nejsi proti této "paní Lítosti" vysazený ani trochu, že?

Ve skutečnosti není možné učinit pokání bez lítosti nad zamýšleným či dokonaným zlem. Pokání lze činit jenom ze hříchu - ať plánovaného, či dokonaného - a pokání nelze činit z věcí, které jsme neudělali.

I zloděj, který nakonec nic neukradne - tak jedním z důvodů může být to, že učinil pokání ze svého hříšného záměru. Že Duch svatý se dotkl jeho srdce a on si uvědomil zlo, které zamýšlel spáchat, litoval svého někdejšího rozhodnutí a následně se rozhodl (svojí vůlí) v tomto nepokračovat. Obrátil se a činil pokání.

Pokání bez lítosti není možné.

Proč spojuješ zrovna  Etiopana či pohany v Antiochii s pokáním?

Pokání nespočívá v zasmušilosti, ve smutku (to máš mylnou představu o pokání)  - pokání musí logicky být radostné - protože z člověka je přece  Bohem sňata tíže jeho vin a to je hodně znát!