Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Roman.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 16185, komentáře < 7 dní: 256, komentářů celkem: 396994, adminů: 60, uživatelů: 5076  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 289 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
Vota

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108966209
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Sola Scriptura a biblický kánon
Vloženo Středa, 30. duben 2008 @ 17:54:40 CEST Vložil: Bolek

Zamyšlení poslal Hyperion

Osobně považuji Sola scriptura (dále jen SSr) za nejzávažnější ze všech solas (Sola scriptura, S. fide, S. gratia, S. Christus, S. Deo gloria). Ačkoliv je tu už asi všeobecně známo, že tento princip neuznávám, nechápejte prosím tento článek jako apologetický nebo vyvracející nějaký blud. Ano, vznáším su sice jednu z námitek, které mám, ale je to spíš formou dotazu.

SSr v podstatě říká, že jen Bohem inspirované Písmo může být základem křesťanské víry. Pro víru je tedy podle SSr celkem nepodstatné, usneslo-li se třeba 20 koncilů a 1 000 teologů na nějaké nauce. Podstatné je, je-li tato nauka v souladu s Písmem.

Řekněme tedy, že jsem uznal, že princip SSr je správný, a rozhodl jsem se přehodnotit svoji víru v jejím světle. Logicky první otázkou je, co je to vlastně Písmo a které knihy (svitky) do něj patří a jsou tedy inspirované. Vzhledem ke skutečnosti, že vycházím ze SSr, není pro mě např. podstatné, že koncily v Hippu (393), Kartágu (397, 419), Florencii (1442) a tridentský (1501-1505) rozhodly, že deuterokanonické knihy jsou součástí Písma, že k témuž rozhodnutí dospěl pravoslavný koncil v Jeruzalémě (1672), který navíc zahrnul i Ódy a 3. makabejských, a že toto bylo potvrzeno v témže roce na synodě v Konstantinopoli. Stejně tak pro mě ale nemůže být směrodatné, že Luther ve svých vydáních Bible (1534 a 1545) označil deuterokanonické knihy za apokryfy slovy:" Apocrypha: Das sind Bücher so der heiligen Schrift nicht gleich gehalten, und doch nützlich und gut zu lesen sind - Apokryfy: Tedy knihy nepovažované v Písmu svatém za rovné, a přece dobré a užitečné k četbě." A nakonec pro moji víru nemůže být podstatné, že reformovaní ve svém Confessio Belgica (1562) a anglikánská církev v Thirty-nine Articles of Religion (1562) rozhodli stejně jako Luther. Otázkou tedy je, jak poznám, které knihy inspirované jsou a které nejsou.

Jedinou možností je, že mě a tedy každého, kdo vyznává princip SSr, vede Bůh (Duch svatý). Takové vedení může mít v podstatě čtyři podoby. První se velmi podobá tomu, co Greg777 označuje za dar rozlišování duchů. Bůh tedy působí tak, že člověk pozná, je-li to či ono z ducha Božího nebo ne. Jedná se tedy o poznání ducha předmětu (textu), aniž bych věděl, co je obsahem. Příkladem může být, že tento dar umožní poznat ducha nějakého filmu ze samotného DVD, tj. bez shlédnutí. V podstatě by to tedy znamenalo, že inspirované knihy díky Duchu svatému poznám v jakémkoli jazyce, který vůbec neznám. Ať už je to s tímto darem jakkoli (není to nyní podstatné), já ho nemám a mohu-li soudit z debat na GS, jediný, kdo říká, že byl takto obdarován, je právě Greg, takže ostatní SSr jej použít nemohou.

Druhou možností je, že mě Duch svatý uvede do veškeré pravdy. Inspirovanou knihu tedy poznám tak, že je zcela v souladu s pravdou. Byl-li by toto způsob, jak ti, kteří se nauky SSr drží, poznají inspirovanost, bylo by logicky nutné, aby se zcela shodli v otázkách pravdy. Pokud tedy jeden z nich za pravdu např. považuje nauku o předurčení a druhý ne, aspoň jeden z nich tento způsob nepoužívá. Ani u mě tento přístup není použitelný, protože v Písmu (i když vezmu jen tu část, která je společná všem církvím) mnohému nerozumím a v mnoha otázkách nenacházím odpověď.

Třetí možností je, že Duch svatý dá člověku poznat jen některé pravdy, které jsou tak nějak nejdůležitější a které k rozeznání inspirovanosti stačí. Nedovedu si seznam pravd, ve kterých by musela mezi všemi, kteří SSr považují za správné, naprostá shoda, a který by současně vedl k rozpoznání kánonu v podobě tzv. protestantského kánonu.

Poslední možností je, že Duch svatý dá člověku poznat kriteria (např. autorství knihy, dobu vzniku, jazyk ...). I tady by však musela panovat mezi "stoupenci" SSr shoda a hlavní problém je, že takový seznam, pokud nemá být založen na lidské tradici, nepovede k onomu protestantskému kánonu, kde často neznáme přímo z Písma autora, nevíme, kdy byla kniha sepsána atd. Pokud si takové podmínky stanovíme sami rozumem, tj. nebude to pod přímým vedením Ducha svatého, porušujeme tím samotný princip SSr. Následujeme-li nějaké usnesení koncilu (synody ...) nebo výrok nějakého teologa (Luthera), opět porušujeme princip SSr a následujeme tradici v jedné z velmi podstatných otázek víry, tj. co je Boží slovo.

Chtěl bych tedy všechny, kterým je SSr vlastní, aby mi nějak vysvětlili, jak poznali (poznají), která kniha (svitek) je inspirovaná a patří do Bible.


Podobná témata

Zamyšlení

"Sola Scriptura a biblický kánon" | Přihlásit/Vytvořit účet | 107 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Sola Scriptura a biblický kánon (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Středa, 30. duben 2008 @ 18:56:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Hyperione,



Otevíráš zajímavá, nicméně časově velmi náročná temata. Zejména pro ty, kteří datlují na PC tak pomalu jako já. Tak tedy alespoň několik odkazů týkajících se tematu.


Velmi bych doporučoval zejména nedávno vyšlou knihu "Můžeme důvěřovat Bibli?" autor: Robert J. Sheehan. Lze se v ní dočíst mimo jiné i o kritériích na to co patří do Písma.

Lze objednat z vydavatelství Poutníkova Četba. Je to snadné. S knihou pošlou i složenku k zaplacení.

Objednání po internetu:



Re: Sola Scriptura a biblický kánon (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Středa, 30. duben 2008 @ 19:10:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ještě tohle vypadá na zajímavý článek k tematu v angličině:

Sola Scriptura: Crucial To EvangelicalismR.C. SproulViz:

http://www.biblicalstudies.org.uk/article_sola_sproul.html






Re: Sola Scriptura a biblický kánon (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Středa, 30. duben 2008 @ 20:22:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Měřítkem toho, co je Písmo a co není je Ježíš!

1) Vezmem si, že Ježíš je z Boha => Písmem je velká část Evangelií.

2) Ježíž se odkazuje na Tóru a proroky, takže Písmem je Tóra, Proroci (a to i Báruk, celej Daniel, celej Jeremjáš) a Evangelia (vypráví o Ježíši a o Janu Křtiteli) a Zjevení

3) Ježíš přenáší část Svojí moci na apoštoly, takže Písmo je mimo předchozího i Janovy listy, Petrovy listy část Skutků a pravděpodobně Jk a Ju

4) Petr píše o Pavlovejch listech a ostatnim Písmu, takže přidáváme Pavlovy listy, zbytek skutků a zbejvající knihy z LXX (i deuterokanonky!!!)

5) největšim problémem je Žd, kterej by moh bejt součástí Písem, protože by jej napsal Pavel, a v případě, že jej Pavel nenapsal, tak by moh bejt součástí Písma, protože prvděpodobně vzniknul dřív, než 2Pt, na kterej se odvolávám v bodě 4)

eleazar



Re: Sola Scriptura a biblický kánon (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 30. duben 2008 @ 20:37:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Hyperione,

jakékoli společenství věřících v Krista, které nevyznává princip Sola Scriptura, se nutně dostane do bludů v učení. V podstatě si pak může vymyslet cokoli v oblasti učení. Má v podstatě volnou ruku vytvořit si vlastní učení, které není v souladu s Písmy. Jako nejkřiklavější příklad jsou katolíci a z nekřesťanských církví např. Jehovisté či Mormoni.

Učení Kristovo musí být jasně dané, jinak by tato slova apoštola Jana ztrácela význam:"Každý, kdo přestupuje a nezůstává v učení Kristovu, NEMÁ BOHA."(2Jan 9)

A také:"My (apoštolé a jejich následovníci - 1Kor 11,1) z Boha jsme, kdo zná Boha, poslouchá nás, kdo není z Boha, neposlouchá nás. A po tom poznávame ducha pravdy a ducha bludu."(1Jan 4,6).

První a nejdůležitější kriterium toho, co patří do Písem, jsou citace samotného Pána Ježíše Krista z těchto Písem. Ty knihy, které Pán citoval, zcela zaručeně patří do Kánonu Starého zákona. Ostatní knihy, které necitoval, pak musí vyhovovat kritériím, nutným pro uznání kanoničnosti.

Především musí být ty knihy v souladu s ostatními Písmy, kterým Pán Ježíš svojí citací již přiznal legitimnost.

Pokud jde o novozákonní knihy Písem, pak jejich hlavním kritériem je, zda oslavují a vyvyšují Ježíše Krista ( "On" - Duch svatý "Mne oslaví" - Jan 16,14). Jedním z dalších kritériií pro NZ kánon, je zda jsou knihy ve všeobecném souladu s ostatními Písmy Starého zákona, mimo částí, které byly změněny samotným Pánem Ježíšem. Dalším důležitým kriteriem, je zda jsou NZ knihy v souladu s učením Ježíše Krista, zejména s Evangeliem Pravdy.

Pravé učení Kristovo bylo odevzdáno apoštolům a ti ho odevzdali Církvi. Proto také dalším kriteriem je svědectví apoštolů o knihách, které oni sami nenapsali, a přesto jsou inspirovanými Písmy. Např. v 2Pt 3,15-16 sám apoštol Petr, který byl první mezi apoštoly, protože byl mluvčím celé Církve (zvenčí se všichni skoro se vším obraceli na Petra a Petr vždy mluvil i navenek jménem Církve), prohlásil všechny Epištoly apoštola Pavla za Duchem inspirovaná Písma:"...jakož i milý bratr náš Pavel, podle sobě dané moudrosti, psal vám, jako i ve všech Epištolách svých, mluvě vnich o těch věcech. Mezi nimiž některé jsou nesnadné k vyrozumění, kterýchž neučení a neutvrzení natahují, JAKO I JINÝCH PÍSEM, ke své vlastní záhubě."

V neposlední řadě je nutné mít Pánem "otevřenou mysl" k porozumění (Lk 24,45) a moudrost od Boha ohledně všech těchto věcí. A tato věc je dána vždy jen velmi malému počtu věřících, kteří pak vše mají předávat dál, celé Církvi (viz. v 1. století apoštolé a dnes učitelé-vykladači, myslím ty pravé, protože falešných jsou dnes mraky). Nicméně my vcházíme do prací těch, kteří byli před námi a Kánon Písem je prověřen našimi předky ve víře a zároveň staletími.

Pak je otázka, jak dnes poznat pravé učitele? No, to je jednoduché. Pravým učitelům Bůh svěřil svoji moudrost a vyvolení tuto moudrost poznají, protože jim to bude dáno. Vyvolení nemohou být trvale oklamáni (Mt 24,24). Tím nemyslím vyvolené pro věčnou spásu. Ti jsou dnes oklamáni v naprosté a drtivé většině. Oklamáni nebudou jen ti, co jsou vyvolení pro Království, tedy vítězové v Církvi, kteří přemohli, přemožitelé toho Zlého, všech jeho zbraní - hříchu i lží. A těch mnoho není (Mt 7,13-23). Mnozí budou usilovati vjíti do Království a do spásy v Království (Pozor! Zde nejde o věčnou spásu, ale o dočasnou, trvající 1000 let, tak jako Království), ale nebudou moci (Lk 13,24). Vždy to bylo jen "malé stádce" (Lk 12,31-32). Jejich tendence je stálé vycházení z bludů do stále většího a většího světla zjevení od Boha (2Pt 1,19).







Re: Sola Scriptura a biblický kánon (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Čtvrtek, 01. květen 2008 @ 02:20:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Dobres jim to napsal, Hyperione.

Myslim, ze by bylo dobre jeste vzpomenout toho faktu, ze mnohe cirkve - a to predevsim ty, ktere maji daleko nejdelsi kontinualni historii - maji casto kanon odlisny od toho protestatnskeho. Jestli se nepletu, armenska, syrska-monofyzitska i kopticka cirkev se vsechny lisi navzajem a zaroven od toho zapadniho kanonu. To je taky docela zavaznej argument proti absolutizaci Sola Scriptura.

Samozrejme, ja myslim, ze nejlepsi smysl tohle protestantsky heslo dava v tom kontextu, v kterym vzniklo, tj. v dobe, kdy pozdne stredoveka katolicka hierarchie promenila krestanstvi v takovej gulas vsechn ruznejch pozdnich nanosu, ze proste Lutherovi nezbyvalo, nez pozadovat radikalni navrat k pocatkum. V tomhle smeru tedy Sola Scriptura tedy neni nic jineho nez pokrestanstela verze jineho hesla, pochazejiciho spise z toho italskeho (ponekud pohanskeho) renesancniho podhoubi: ad fontes.

V tomhle smyslu jsou tedy inspirovane ty spisy, ktere hovori o prvotni zkusenosti krestanu s Bohem - o tech zdrojich, pramenech, "fontes" - a nenesou tedy jeste ten nanos veku. Historie krestanstvi pak (v ramci teto metafory) neni nicim jinym nez soubezne probihajicim zanasenim a znovuocistovanim toho puvodniho pramene. Problem ovsem je, ze obcas neni poznat, co je co, a casto se dokonce muze stat, ze to, co puvodne melo slouzit k ocisteni, se postupem casu samo stane kalem (cehoz je mozna prave Sola Scriptura pusobivym prikladem, kterej jen ukazuje, jakej ma Buh naramnej smysl pro ironii dejin).

Pokud bych tedy mel vymezit v tomto duchu kanonicke Pismo, asi bych tvrdil, ze kanon je sbirkou dokumentu, ktere vydavaji svedectvi o tech prvotnich zdrojich, a pozadavkem kanonicity pak samozrejme bude vybrat pokud mozno ty dokumenty, ktere jsou tem zdrojum (prvotnimu krestanstvi) casove co nejbliz, protoze nanosy tradice se v lidskych spolecenstvich usazuji zatracene svizne (prakticky vyjadreno mi prijde jako rozumny pravidlo zahrnout proste spisy z tech let, nez vyhynula prvni generace krestanu, coz shodou okolnosti budou v zasade ty spisy, ktery uz mame). A pozadavek Sola Scriptura - aby kazde krestanske uceni melo oporu v Bibli - pak neznamena nic jinyho, nez ze jakoukoli pozdejsi "novotu" je vzdy zas a znovu posuzovat z hlediska toho, jestli ten pramen zakaluje (v kterymz pripade je potreba s ni zatocit) a nebo ocistuje (v kterymzto pripade je potreba se k ni prihlasit).

No, nevim, jestli se mi to podarilo dobre vystihnout.

Aviaf



Re: Sola Scriptura a biblický kánon (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Čtvrtek, 01. květen 2008 @ 10:42:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Re: Jedinou možností je, že mě a tedy každého, kdo vyznává princip SSr, vede Bůh (Duch svatý). Takové vedení může mít v podstatě čtyři podoby. První se velmi podobá tomu, co Greg777 označuje za dar rozlišování duchů. Bůh tedy působí tak, že člověk pozná, je-li to či ono z ducha Božího nebo ne. Jedná se tedy o poznání ducha předmětu (textu), aniž bych věděl, co je obsahem. Příkladem může být, že tento dar umožní poznat ducha nějakého filmu ze samotného DVD, tj. bez shlédnutí. V podstatě by to tedy znamenalo, že inspirované knihy díky Duchu svatému poznám v jakémkoli jazyce, který vůbec neznám. Ať už je to s tímto darem jakkoli (není to nyní podstatné), já ho nemám a mohu-li soudit z debat na GS, jediný, kdo říká, že byl takto obdarován, je právě Greg, takže ostatní SSr jej použít nemohou.


Osobne si myslim, ze tento dar pro rozliseni, co patri do kanonu a co ne, nedava Buh jednotlivcim, ale celym cirkvim. Nebot cirkev je opora a sloup pravdy. A pri tom uznavam, ze Buh muze jinak promlouvam k ruznym cirkvim, ze ruzne cirkve mohou mit jiny kanon a presto tyto ruzne anony mohou byt od Jednoho a toho sameho Boha, Napriklad Koptska cirkev muze mit v kanonu veci, ktere jsou dulezite pro ni a ne treba rekneme pro cirkev apostolskou. A naopak, jinymi knihami muze Buh promlouvat k cirkvi apostolske a jinymi knihami k cirkvi koptske. Nebot jsou jine cirkve s jinymi potrebami a jinym ukolem od Boha.

Bozi Cirkev neni jednota v sablone, ale jednota v ruznosti. Neni to jednota tela, kde kazdy ud ma tu samou funkci, ale jednota tela, kde je kazdy ud rozlisny plnici jiny ukol a jinou funkci.

Proto osobne neuznavam Deutorokanonicke knihy za soucast kanonu, ale respektuji, kdyz treba katolicti bratri je za soucast kanonu povazuji.



Re: Sola Scriptura a biblický kánon (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 01. květen 2008 @ 19:55:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
pro Hyperiona a demagoga,

na Petra (obzvlášť) a další apoštoly odkazuje sám Ježíš, takže Petr je závaznej.

Otázkou je, jakto, že list Židům je Boží Slovo a spousta děl, co by pravděpodobně měla bejt padělkama děl apoštolů neni. A jak to dokázat? A pak je tu otázka uzavřenosti kánonu. Jak mužeme vědět, že se do Bible nemaj přidávat další knihy (neargumentujte Zjevením, možná Jan napsal evangelium a epištoly až po návratu z Pathmu), případně, že legendy o Ježíši nejsou pravdivý
eleazar




Eleazar (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pátek, 02. květen 2008 @ 08:33:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--1) Vezmem si, že Ježíš je z Boha => Písmem je velká část Evangelií.--

Evangelií o Ježíši vzniklo kolem 200 a vybrat 4 není zrovna většina:-) 

--2) Ježíž se odkazuje na Tóru a proroky, takže Písmem je Tóra, Proroci (a to i Báruk, celej Daniel, celej Jeremjáš) a Evangelia (vypráví o Ježíši a o Janu Křtiteli) a Zjevení--

No odkazuje...např. evangelista tvrdí,že citoval z Izajáše v synagoze ve městě Nazaret,jenže v Ježíšových dobách byl Nazaret jen malou vesničkou,synagogy stáli jen ve větších městech    

--3) Ježíš přenáší část Svojí moci na apoštoly, takže Písmo je mimo předchozího i Janovy listy, Petrovy listy část Skutků a pravděpodobně Jk a Ju--

Jenže autory uvedených spisů nejsou apoštolové

--4) Petr píše o Pavlovejch listech a ostatnim Písmu, takže přidáváme Pavlovy listy, zbytek skutků a zbejvající knihy z LXX (i deuterokanonky!!!)--

viz. výše psát ani nemohl jednak proto,že byl negramotný rybář a už byl dávno po smrti ,stejně tak ap. Pavel není autorem všech listů,které jsou mu z tradice připisovány

--5) největšim problémem je Žd, kterej by moh bejt součástí Písem, protože by jej napsal Pavel, a v případě, že jej Pavel nenapsal, tak by moh bejt součástí Písma, protože prvděpodobně vzniknul dřív, než 2Pt, na kterej se odvolávám v bodě 4)--

viz. komentář 4 a 3




Stránka vygenerována za: 0.68 sekundy