milá momon,
významem cesty do země zaslíbené, bylo vždy hlavní odpočinutí v Bohu našem Pánu Hospodinu JHWH! tam tělo a krev nemůže, to se nám i jim starým splnilo, jen skrze příchod Spasitele Mesiáše na kterého staří čekali a my s nimi se dočkali! a země,? tak i ta bude nová a bez týdenní soboty, neb času již více nebude, ani noci! čili, když chceš sobotní odpočinutí skutečné, tak to je nepřetržité!, Jen náš Pán a Král a Jeho Světlo, které nám na cestu za Ním již nyní svítí!  a války, že přestaly? ó nepřestaly a nepřestanou, až do konce budou, ten pravý pokoj a mír je jen Kristův!
 Je proto velmi pošetilé podezřívat ap Pavla ze svádění, že by snad nevěděl a špatně napsal, to studuj znovu, jestli vešli s Jozuem a Kálefem davem, pokud vím tak tam našli i přes vysušený Jordán v hrůze akorát syny Enaka i když zapřít se nedalo to, čím země oplývala! a Jericho?... A proč byla stará, exkluzivní, etnická smlouva zrušena?, pro nevěru vzpouru a přestoupení! To potvrzuje i Žalm 95 i posléze se všemi vidoucími a vědoucími apoštoly a proroky. Nyní již není rozdílu, mezi Židem a Řekem /pohanem/ v Nové Smlouvě! naštěstí ten kořen na který jsme naroubováni je Sám Kristus, žádný proradný, sobecký človíček etnický!
To zatvrzené srdce Izraelovo je škola pro přijetí nás pohanů do spásy, tak to také je a bude, ať již se to etniku bude nebo líbit nebude, pro sobectví a domělou vyvolenost, neb i ta má své parametry a to je na dlouhou řeč...,
Myslím, že Tvoje láska "volna" k sobotě má být láskou ke Kristu a nechat se JEHO DUCHEM vést pravým odpočinutím v radosti a vděčnosti! kterou Ti přeji

Mám podobné zkušenosti - stačí se jen slůvkem zmínit o zákonu a hned tě bombardujou milostí a dělají z tebe sluhu zákona.  Jak jsem měla možnost se dovtípit, tak zakopaný pes je většinou ve 4. přikázání... ono to desatero zas tak moc nevadí, až na to 4. přikázání...

V tom případě by bylo dobré nechat se obřezat.

Takže na zemi opěz začne platit SZ?

Ahoj, vůbec nevidím rozpor mezi verši, které posíláš a verši, jež jsem odeslal výše. To nemluví o rušení zákona. Nýbrž o ospravedlnění ze zákona! Židé si mysleli, že pouhým dodržováním litery budou spaseni, Ježíš je však vyvedl z omylu. Ježíš přišel oznámit, že ne ze skutků, ale z Boží milosti je člověk spasen, čímž však skutky samozřejmě nezrušil. Což nevede Starý zákon k lidské morálce, a poslušnosti Boží? Což není Kristus tím, kdo vedl Izraelce po poušti? Což není Kristus tím stejným Bohem, který ten zákon vymyslel? Bůh zůstává stejný, lidé však zapomněli na Boha a vnímali pouze úkony, nikoli vztah s Bohem, a tak celá Izraelská bohoslužba ztratila význam. Znovu opakuji, my nemůžeme dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, jen skrze Boží, neboli Kristovu milost. Dodržování zákona však zůstává samozřejmé... Vždyť si ten zákon zopakujte, vždyť je tak samozřejmý! Všichni v těch zákonech klopýtáme, jsme nedokonalý, a proto za nás zemřel Kristus, ne však abychom již hřešit mohli!

Řím 6, 

APAGE SATANAS!

Zjevení 14,12  Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“

milý sola-scripturo, odpovím ti zhruba jako Rastanovi.

Kamenné desky byl smluvní dokument mezi Bohem a starozákonním Izraelem!



Hřích byl ve světě už před zákonem, ač se hřích nezapočítává, pokud není zákon. ( Ř 5:13)

K tomu navíc přistoupil zákon, aby se provinění rozmohlo. A kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost... (Ř 5:20)

Jak je to potom se zákonem? Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen anděly a svěřen lidskému prostředníku. (Ga 3:19)

... takže se Zákon stal naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry. Když však přišla víra, nejsme již více podřízeni vychovateli. (Ga 3:24-25 KMS)

Desatero přikázání čili kamenné desky, pokud o nich mluvíme jako o smluvním dokumentu uloženém ve schráně smlouvy v nejsvětější svatyni, pozbyly platnosti, když se chrámová opona roztrhla na dva kusy odshora až dolů (Matouš 27:51). Tyto desky okamžitě dosloužily - právě tak jako áronovské kněžství a obětní systém. Áronovi potomci se zničehonic octli bez práce. Také velekněz najednou potřeboval kompletně nový šatník, a to včetně spodního prádla. Už nikdy si na sebe nevezme ani své nádherné velekněžské roucho, ani ono speciální lněné spodní prádlo pro den smíření.

Pavlovo pojetí smyslu a účelu desatera přikázání v dnešní době stojí na následujících skutečnostech:

Za prvé: na kříži byla Kristovou krví zpečetěna Nová smlouva. Podmínky staré smlouvy zapsané na deskách smlouvy na Sínaji byly naplněny a vypořádány. Nároky staré smlouvy byly uspokojeny; její kletba byla uvalena, strpěna a vyčerpána; její požehnání byla po zásluze obdržena. Získal je Kristus a ten je udělil své církvi.

Za druhé: o letnicích byl „zplozen v jediném dni" nový lid či pronárod. Vznikl opravdový „svatý národ" skutečných „králů a kněží" (srovnej 2. Mojžíšovu 19:4-6 a 1. list Petrův 2:9-11) - pravý Boží Izrael.

Za třetí: ve chvíli, kdy se opona roztrhla shora dolů, se otevřel nový přístup k Bohu. Tím, co blokovalo cestu do Boží přítomnosti, byly spravedlivé a svaté požadavky desek smlouvy uložených ve schráně smlouvy. Nyní, když byly podmínky této smlouvy psané v kameni beze zbytku naplněny, vstupujeme se smělou důvěrou do nejsvětější svatyně (Židům 10:1-23) oděni právě tou spravedlností, kterou zákon uložený ve schráně vyžadoval.

Za čtvrté: „plnoletý" Boží lid, složený z věřících Židů i z věřících pohanů, má nové postavení a nové výsady dospělých Božích synů.

Za páté: svědomí věřícího Nové smlouvy je pod dohledem nového vychovatele. Kamenné desky jako takové bývaly dozorcem nad svědomím Izraelců. Tento starý vychovatel byl propuštěn (Galatským 3:24-25) a na jeho místo nastoupil Duch svatý, který přebývá ve věřícím.

Zákon - ve smyslu smluvní dokument, jímž byl obsah zákona poprvé kodifikován - měl svůj historický počátek na Sínaji a historický konec v Kristu. Smlouva zákona v žádném ohledu neanulovala smlouvu uzavřenou s Abrahamem, která slibovala, že díky jeho potomku získají požehnání všechny národy světa. Tento slib byl splněn Novou smlouvou, která vstoupila v platnost, když se chrámová opona roztrhla shora dolů.

Co z toho plyne? Ačkoliv nám byly naše hříchy odpuštěny, usilujme o svatost. Svatost je bezúhonost a bezúhonnost je naprostá odevzdanost Bohu. Když s námi bude žít Kristus, bude zákon v našich srdcích a nám to nebude literou, nýbrž radostí a předmětem přemýšlení každý den. Boží zákon je jak žalmisty, tak králi a lidem opěvován celou Biblí. Jsme si jistí, že jsme Ježíšova slova pochopili správně? Skutečně popírá svůj vlastní výtvor a ještě ho označuje za zákon smrti, nebo je to výtka Izraelcům v jejich prázdných činech, v jejich úkonech jenž neměly za úkol oslavit Boha, nýbrž jejich vlastní ega při vystavování se na veřejnosti? Hospodinův zákon je dokonalý (žalm 19,8) stejně jako je Bůh dokonalý. Ježíš prolil svou krev a jako věčný Velekněz a zároveň obětní beránek má tu moc nás očistit a vykoupit, není to však výsada, ale celoživotní cesta. Cesta lásky, poslušnosti a pokory. Buď s Pánem Dan

říkáš že zákon je Kristus. Zní mi to spíš jako zbožná fráze, než vysvětlení. Co to znamená? Když jsem veden Duchem, tak nemůžu zhřešit. Kde je však praxe? Kdo z nás nehřeší? To že zcizoložím se ženou, či po ní "pouze" toužím, rozhodně není správné. Člověk tím zhřeší a ačkoliv mu Kristus za to odpustí, když prosí o odpuštění, rozhodně to jeho činy pro příště neomlouvá. Nemůžu si říct, Bůh mě vykoupil, můžu tedy beztrestně hřešit. Či snad ano? Ježíš říká nehřešte, ale zhřeší-li kdo z vás... My musíme usilovat o to nebýt hříšní, ne se s tím smířit. (Řím 6,1) Hřešíme neustále a dnes a denně, je to však smutné, nikoliv normální. A stejně jako je smutné, že mám doma ženu a toužím po jiné, je i smutné (to není můj případ, jen dávám příklad :-)), že mám Bohem stanovený den, a já dodržuji jiný. List Římanům 14. kap. hovoří o asketických supinách, které spojují jedení a dny. Zřejmě odmítaly určité druhy jídel a pití v souvislosti s konkrétními postními dny... Určitě nemluví text o sobotě, už jen vzhledem k tomu, že Pavel celý život sobotu světil a nově obrácené pohany také v sobotu vyučoval. (Sk 13,42) Stejně jako neodsuzuju katolíka, za jeho uctívání svatých a dle mého modloslužbu, neodsuzuju ani protestanta v nedělní otázce. Protože to není moje věc, nýbrž soudit je věc Boží. Schopný přijmout to jsem, ačkoliv mě samozřejmě hřích světa tíží a ospravedlňování svého vlastního hříchu znásilňováním významu Boží milosti mi ubližuje. Jednou je hřích hříchem, je špatný a je lidskou povinností mít hřích nenávidět. Když hřeším ubližuju svému okolí a sám sobě ve vztahu s Bohem. Člověka hřích musí bolet a ne ho přijmout za součást běžného života. 

K tomu, co píšeš. Nebýt pod zákonem neznamená, že už zákon není. Být pod zákonem znamená, že zákon má nad tebou svou zákonodárnou, usvědčující moc. Jenže nemá, protože tě Bůh z hříchu, který opakovaně každý z nás děláme, jak ve svém srdci, tak svými činy, vykoupil. Kdyby nad námi měl zákonodárnou moc zákon a jeho splnění mělo rozhodující moc nad našimi životy, potom nikdo neuspěje a všichni zemřeme. O tom je Boží milost. Kdyby nám Bůh neodpustil, nebylo by krve Ježíše (beránků, dnes vína při památce), potom každé přestoupení zákona = rozsudek smrti. Bůh nám náš hřích odpustil, a ukázal nám, jak strašné výkupné muselo být zaplaceno. Ukázal nám tu zhoubnost, ohavnost a zrůdnost hříchu, která nejenže denně zabíjí tisíce dětí, vraždí, znásilňuje a zotročuje miliony lidí na celém světě, ale i zpřetrhává to pouto mezi nebem a zemí, odcizuje Boha, po němž tenhle svět tak prahne, ať už si to lidi uvědomují, nebo ne. Ježíšovo ukřižování (tedy celý Nový zákon) mi rozhodně nepřipadá, že přišlo hřích ospravedlňovat. Naopak, člověk který se koukal nevinnému beránku do tváře, a pak ho musel podříznout, stejně jako nevinnému Ježíši na kříži, musí si nutně, není-li úplně zaslepen, spojit hřích s něčím příšerným, hnusným... To, že za nás Ježíš zemřel a my ho milujeme, nás má naopak nasměrovat k uvědomění si, že je hřích ohavný, a nemusíme být bičováni zákonem, stát pod výhružkou smrti, zákon pro nás získal nový rozměr, zamilování si Boha a tudíž Ho nechtít svým hříchem zarmucovat. 

Dám zde příklad. Žena podvede svého manžela a vyspí se s někým jiným. Pak prosí o odpuštění, když si uvědomí, co učinila. On jí velkoryse odpustí, ačkoliv ho to samozřejmě bolí a miluje svojí ženu bezvýhradně dál. Půjde ta žena a znovu ho podvede? Ne! Když pozná manželovu velikou lásku, už nemá touhu ho dál podvádět, neboť ví, že jí on miluje. 

Když si člověk uvědomí, jak moc ho Bůh miluje, netouží mu ubližovat, netouží ho zrazovat. Desatero a celej zákon se nám stává samozřejmostí a je na našich srdcích vyryt, není již potřeba vykonávat obřadní službu, celej obětní systém a vytvářet svatyně s různými symboly a obrazy Boží svrchovanosti, my jsme Boží svrchovanost spatřili v přímém přenosu, a my víme, na koho všechny obřady ukazovaly. Ježíš je tím Veleknězem, jenž vykonával službu ve svatyni, Ježíš je tím beránkem, jehož krví byly polévány oltáře... 

Když zhřešíš, máš Přímluvce v nebesích. Znamená to však skutečně, že můžu beztrestně hřešit? Ty říkáš, že ať chceš, nebo nechceš, desatero porušuješ. To my všichni, nepochybně. Jenže smířit se s tím? Nesvětit sobotu a říkat, že hřeším tak jako tak neustále, je to samé jako krást každý den v Tescu a říkat, stejně jsem hříšný a Bůh mě od litery osvobodil, tudíž si nemyslím, že by Bůh tak lpěl na pouhých pěti rohlících a bramborovém salátu. Chápeš co tím chci říct? Sobotní přikázání má stejnou váhu, jako kterékoliv přikázání, a která jsou kritérii hříchu. Služba zákonu smrti není poslušnost Boží, která byla zákonem zamýšlena. Služba zákonu je litera, jenž na Boha zapomněla. Židovská litera obětování beránků, zatímco ten pravý beránek již po světě chodí a oni ho nepřijímají. Jejich služba se stala marnou a zbytečnou, jelikož to, na co ukazovali, sami nechápali a Mesiáše nepřijali. Litera a služba zákonu mluví o prázdném židovském tlachání a skutkaření, jelikož Izrael, jenž byl obrazem Božího Prvorozeného, nepřijal toho, jehož pečeť nesl. Bůh nenazývá svůj spravedlivý a dokonalý zákon službou smrti. Proč by to dělal, vždyť je to jeho vynález. Je to výtka židům, vždyť oni byli ti, kdo si myslel, že je spasí dodržování zákona samo o sobě a ne Boží milost. 

Napiš prosím jak to vnímáš Ty.. Děkuju Dan

"Jak se zdá, katolíci tvrdí, že se sobota změnila na neděli v rozporu s Desaterem. Ničím jiným se také nechlubí více než změnou sobotního dne odpočinku. Veliká, říkají, je moc a autorita církve, protože zbavila závaznosti jedno z deseti přikázání." (Luther, "Augsburské vyznání, citováno podle Philip Schaff, Kréda křesťanství, sv. 3, str. 64)

Katolické svědectví

"Tím, že protestanté zachovávají neděli, vzdávají tím úctu, proti své vůli, autoritě katolické církve." (Otec Segur, Otevřená řeč o protestantismu, str. 213)

"Považujete-li Bibli za směrodatnou pro určení dne odpočinku, nenajdete v ní ani zmínku o neděli. Bylo by dobře to připomenout baptistům, metodistům, presbyteriánům a všem ostatním křesťanům, odkloňujícím se od matky církve, že Bible nikde neposkytuje žádný podnět k zachovávání neděle." (Clifton Tracts, sv. IV., str. 15)

"Dnes ví každý malý školák, že dnem odpočinku je sobota, sedmý den týdne. A přesto všichni protestanté- s výjimkou adventistů sedmého dne - zachovávají místo soboty neděli, protože katolická církev provedla tuto změnu v raných dobách křesťanství." (Otec Gerritsma ve winnipegském Svobodném tisku, 21. 4. 1884)

"Katolická církev více než tisíc let předtím, než žil nějaký protestant, změnila na základě svého Božského poslání tento den ze soboty na neděli." (Katolické zrcadlo, záží 1893)

atd... Ty víš, že to bylo aktualizováno, kdo však byl tím aktualizujícím netušíš. Koho je dobré poslouchat, člověka nebo Boha? 

P.S. Desatero a zákon nejsou jedno a totéž... 

Matouš 28,1  Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu.

1. Mojžíšova 2,3  A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.

P.S. Desatero a zákon nejsou jedno a totéž... 

No tak ty jsi článek nadepsal "Desatero v NZ", pak napíšeš, že zákon nadále platí a v textu se věnuješ zase desateru. To se pak nediv, že jsem se domníval, že zákonem myslíš to Desatero.

Ježíš, stejně, jako všichni apoštolové, se celý život "neposkvrnili" nečistým jídlem.

Ale no tak. Nestačí ti 10. kapitola Skutků? Tak si přidej 14. kapitolu do Říma, 10. kapitolu do Korintu a 2. kapitolu Kolosanům. Ježíš se možná "neposkvrnil" tím, co jedl, ale s kým jedl.

Sobota

Tak s nedělí na mě nechoď. Nepatřím k těm, kteří sobotu nahradili nedělí. Držím se ale výše uvedených pasáží, z nichž se v některých mluví i o té sobotě. Cituji:

Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. (Kol 2,16)

Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu. (Ř 14,5-6)

Pokud chceš světit Sobotu, posluž si, ale nevnucuj to ostatním. Katolíků řeknu totéž, jen "sobotu" nahradím "nedělí."

Ty víš, že to bylo aktualizováno, kdo však byl tím aktualizujícím netušíš. Koho je dobré poslouchat, člověka nebo Boha? 

Výše jsem se odvolával výhradně na Bibli. Jak je možné, že neprovádíte obřízku a současně prohlašuješ slova apoštola, který o ní psal a "aktualizoval" za lidská, pokud jde o jídlo a Sobotu? Jenže já tu pořád dokola tvrdím, že víra stojí na třech pilířích: Bible, tradice a rozum. K té tradici jen odkaz na čánek Tři námitky proti Sola Scriptura. Proč Bible snad psát nemusím. A rozum je to, co potřebuješ k posuzování. V tom článku je to vlastně součást námitky třetí.

A teď otázečka

Trváš-li na platnosti zákona, vážně ho CELÝ dodržuješ? V životě jsem už pár adventistů potkal a ani jeden z nich tak nečinil.

 

Jan 14,15  Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání

Kazatel 12,13  Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí.

Což neslyšíš tu překrásnou Boží neměnnost? Bůh vždy byl a bude tím samým Bohem. Smiřme se konečně s tím, že Bůh má rád poslušnost, jenž však není sama o sobě spásná, nýbrž k dobrému vztahu s Bohem nezbytná! Milovat není emoční záležitost, je to záležitost celé naší bytosti, srdce, mysli, činů. My nemůžeme Boha zneužívat, hříšní lidé zůstaneme, ale naše životy musí být boj s hříchem! Člověk má hřích nenávidět, ne se mu poddat! Když Ježíš mluví o službě zákonu, napomíná židy v jejich povrchním, skutkařském náboženství, jenž je pouze na oko pohledné, ale uvnitř prohnilé. Nikdy však desatero nezrušil, neboť to vždy zůstane jediný text v Bibli, jenž je do kamene vyryt prstem samotného Boha. Neposlušnost Božích ustanovení a přikázání je to, co nás drží na této zemi. Je to ten hřích. Všichni jsme zhřešili a kvůli tomu jsme daleko od Boží slávy. (Řím 3,23) Protože hřešíme, musel Ježíš zemřít, aby naše hříchy byly spolu s ním přitlučeny na kříž. To že já dnes někoho okradu, či nesvětím sobotu je to, co Krista poslalo na smrt. Bůh je milosrdný, že pro nás tento obrovský čin udělal. Je schopen odpustit, není to však automatická výsada, nýbrž dar, jenž Bůh dává lidem ochotným Mu naslouchat. To že v dnešní době lidé hřeší, ač často i nevědomky!, rozhodně není správné a odvolávat se na Kristovu milost je rouhání. Co kdybych šel někoho okrást s myšlenkou však Bůh mi odpustí? Je to snad správné? 

Neopravil sis to ! A chceš mi vysvětlovat co znamená milovat?

-----Tím, že jsem jednou přijal Kristovu milost, neznamená, že mám zajištěný koryto v Božím království :).---- 

Tvá slova jsou z ďábla....   

Ježíš sám sebe označil za Pána soboty.. Oznamuje tím, že on je tím Tvůrcem i tohoto posvátného dne, že on jí za posvátnou ustanovil. Syn člověka je Pánem nad sobotou. Nevím co máš za problém. 

sola-scriptura

Tebe irituje, že mluvím ve Jmenu Ježíše Krista? Proč?:-)  V  jakém jménu zde tedy píšeš Ty? Ve jménu nějaké organizace ?
A vidím, že problém máš Ty ,protože překrucuješ a lžeš! Avšak  jinak ani nemůžeš, neboť zde jen papouškuješ mluvčí své organizace! 

Syn člověka sám sebe označil : pánem i nad sobotou.A né "Pána soboty" (s velkým P tedy  - "Boha soboty", - "Boha jednoho dne v týdnu")
To je  hrubé nepochopení a naprav si to!

Slovo Boží :

 Přemýšlel jsi někdy vůbec ,proč je Syn člověka pánem i nad sobotou?            Zatím ahoj v.

          1.  Hospodinu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat. Mt 4,10; Zj 19,10 (Uctívat Koho?- sobotu?)

          2.  Varujte se modlářství. 1J 5,21; Sk 17,29  (Uctívat koho?- "boha" soboty?)

Každý znovuzrozený křesťan ví,že jeho Pán je pánem i nad sobotou!!!!    Uctívat a žehnat sobotě ? Nebo klanět se sobotě? - "Bohu soboty" ?

A  bludař zde poučuje vyvolené Boží svými ďábelskými naukami! Boží odpočinutí trvá od chvíle ,kdy Bůh stvořil svět.Vcházejí do něj jen ti ,kdo uvěřili!

oko,
neboj neutíkám a nemýlím se ! Jen mám starost ,aby horko nebylo Tobě!

Tak znovu,píšeš:

------Sobotu neustanovil výhradně Kristus, ale Hospodin, Bůh v Trojici jediný. Buďme tedy přesní, jinak zavádíme.---

                              O jaké "trojci "to zde mluvíš?  Dolož to konkrétní slovo z Božího slova - bible!
 -----..."Syn člověka je Pánem i nad sobotou."...

Ježíš má moc rozhodovat i o jejím zachovávání. A protože zachovávání sobotního klidu bylo třetí přikázání Desatera (Ex 20,8), tedy zákon Boží, plyne z toho, že si těmi slovy Ježíš dělá nárok na stejnou moc, jakou měl hospodin. Toto jeho vyjádření je důkazem z Písma o Kristově božství.-----

                   Božství Kristovo v pořádku!

A Hospodin je někdo jiný? Máš na mysli zase "osoby" ? ...Dolož to konkrétní slovo z Božího slova! 

Buďme oko opravdu přesní ,jinak jiné zavádíme!

Rastane, přesuň se už v čase!
Kamenné desky byl smluvní dokument se starozákonním Izraelem.

Salome, je potřeba i tyto balvany beze zbytku sundat křesťanům ze zad, neboť třeba takový ekumenický křesťan dodnes zahrabává své výkaly kolíkem do půdy, majíc doma funkční WC.

Jiní zase nejedí vepřové, následkem čehož se v obchodech hromadí a my, co ho jíme, jsme nuceni kupovat prošlé.
Další odmítají krev, následkem čehož zbytečně umírají a ztrácejí poslední možnost se obrátit.

Je potřeba lidem říci, že ne záchod, ne vepřové, ne krev a další a další, jsou příčinou jejich zatracení.


I tobě Pán žehnej.

Fero, když budu hřešit zůstávám pod milostí? Ty jsi nečetl celý příspěvek? A co epištola k Židům? A co k Římanům?

Římanům 5:19  Neb jakož skrze neposlušenství jednoho člověka učiněno jest mnoho hříšných, tak i skrze poslušenství jednoho spravedlivi učiněni budou mnozí.
20  Zákon pak vkročil mezi to, aby se rozhojnil hřích, a když se rozhojnil hřích, tedy ještě více rozhojnila se milost,
21  Aby jakož jest kraloval hřích k smrti, tak aby i milost kralovala skrze spravedlnost k životu věčnému, skrze Jezukrista Pána našeho.

Římanům 6:1  Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?
2  Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?
3  Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?

Znova opakuji, hřešit = trvalé vězit v hříchu = žádná milost, zhřešení = pád, který Bůh po vyznání odpouští skrze oběť a milost Ježíše Krista.

Jestli se ti to líbí nebo ne, hřích je přestoupení Zákona, či Desatera, či lásky. Můžeš naplnit všechna přikázání, ale budeš nenávidět souseda a milost je pryč. Když nejsme schopni odpouštět bližním my, Bůh bude postupovat stejně s námi.

A jaká je situace v křesťanství? Mnoho lidí se utěšuje, že je pod milostí a přitom přestupuje už to základní - Desatero.
rastan