Na vesnici, ve které bylo 100 lidí a kde žili lidé po generace spolu to byla velmi zoufalá a těžká situace. Bez Božího odpuštění nebylo možné udělat chybu, něco zkazit, něco udělat špatně. Natož udělat nějaké fakt zlo. Lidé si připomínali věci staré desítky let, dvě, tři, čtyři generace zpátky. A nejen připomínali, ale pečlivě si je drželi navzájem proti sobě.

------------------

Toto dobře znám z naší vesnice, kde těch lidí je o stovku více. Jednou při svážení sena jsem místnímu kolchozníkovi neúmyslně položil na zem asi tak 30 klásků s obilím. Dodnes proti nám tuto křivdu drží a na pozdrav nereaguje. Pokus o usmíření a cca desetinásobnou náhradu "škody" odmítl stejně jako podanou ruku (3x). Ale není to katolík, spíše komunista. Nejhorší je ale, když vybočíte svým životem ze zaběhnutého koloritu a stanete se těmto lidem živým svědomím. Zde v Sudetech katolíci nejsou, dosídlenci byli věrní Straně a Bureš tady má 70 %, závist tady jede...

..."  Oko na to odpověděl: "Takové odpuštění hříchů křesťanství opravdu nezná. " čímž dal najevo v čem se jeho "křesťanství" liší - a v tomto se to "křesťanství" v ŘKC opravdu velmi podstatně liší. To je závažný rozdíl života v ŘKC proti životu s Bohem podle písma, pod autoritou písma svatého a v poslušnosti tomu slovu."...

Zase jen plané překrucování, lži a pomluvy.

Napsal jsem na toto téma už tolik, že ti můj postoj musí být jasný:

Hříchy odpouští v úplnosti jedině Bůh a nikdo jiný. 

A Bůh hříchy odpouští na základě učiněného pokání toho každého hříšníka, co ty hříchy spáchal.

Odpuštění jakéhokoli "Toníka" nesmaže hříchy nikoho druhého

- jen zlikviduje následky zla cizích hříchů na "Toníkovi".  Takové lidské odpuštění je tedy užitečné především pro toho, komu bylo hříchem ublíženo - tedy pro "Toníka"  - neřeší a nemaže hříchy a vinu z cizích hříchů tomu, kdo hřích skutečně spáchal..