Je to dané tím, že jsi hříšník - nemusel ses učit žít jako hříšník. Když takto lžeš a pomlouváš, mluvíš ze svého vlastního.

  Proč? Nemáš zájem diskutovat k tématu, že mi nutíš nesmysly?

  Podle mne není věřící hned otec s velkou silou a mocí. 

  Já tady nepíšu o duchovních svalech. Píšu k tématu článku, tedy otroctví hříchu a vysvobození, které je v Ježíši Kristu. O tom jsou moje příspěvky. S obojím mám praktickou zkušenost, s otroctvím negativní, s vysvobozením v Pánu Ježíši pozitivní.

  A nepíšu moc o "věřících".

  Píšu o křesťanech. O lidech, kteří přijali Pána Ježíše, žijí nový život. Rozloučili se se starým životem, dali se pokřtít. O nich platí: Všechno staré pominulo a je učiněno nové. O nich platí, že znají to vzácné jméno, které nám bylo dané k záchraně. "Znají" ve smyslu praktické zkušenosti. A znají to jméno od prvního dne věčného života. A často i před tím.

  A píšu o nekřesťanech. O lidech, kteří nepřijali Pána Ježíše a nevydali mu život. Ale jsou třeba i nějak věřící. Třeba věří, že Bůh existuje. A i se občas modlí. A žijí v otroctví hříchu - třeba modlářství - a svoje otroctví si všelijak omlouvají, relativizují, nebo se naopak snaží z otroctví hříchu dostat, trénují "duchovní" svaly, ale jejich snaha je marná, na hřích nestačí.

  Oboje jsem zažil.

  Záchrana člověka, vysvobození ze hříchu, nespočívá v "duchovních svalech", které si člověk vyrábí tréninkem. Ze hříchu nezachraňuje člověk sám sebe tím, že si vybuduje svaly. 

  Ze hříchu člověka zachraňuje Bůh, svou mocí.

  Záchranu z mnoha hříchů pak člověk potřebuje na začátku věčného života, už ve chvíli, kdy je duchovní miminko, kdy se narodí znovu. A v té chvíli potřebuje tu nejdůležitější záchranu. Ne proto, že je silný a má "svaly", ale právě proto, že je slabý. A Bůh taky nově narozená miminka zachraňuje, vysvobozuje ze hříchu. Zažil jsme to sám osobně, slyšel jsem desítky a desítky svědectví lidí na dané téma. Navíc tohle téma je určitě jedna z největších a nejsilnějších zkušeností mého života. A nejen mého. Vím, o čem píšu, o čem svědčím.

  Toník

Ptal jsem se:

  "V čem je lež, závist, nenávist či neúcta k rodičům méně zotročující, než smilstvo?"

  A uvedl jsi místo, kde apoštol Pavel nic takového nevysvětluje.

  Pokud tedy rozumíš, že lež, závist, či neúcta k rodičům jsou podobně svazující a nutkavé, jako smilstvo a jako i jiné hříchy, tak dobře.

  Proto mám taky nick Cizinec.

  Deklaruješ se tu jako křesťan, dokonce vysvobozený ze hříchu. Napomínám tě tedy: Nedělej takové věci. Pokud máš zájem diskutovat, napíšu ti rád k tématu a rád si přečtu tvojí zkušenost. Pokud budeš takto přehazovat tvoje zlo na druhé lidi, nenechám se. Nejsem Ježíš abych bral vaše zlé a převrácené nápady na sebe.

  Toník

  Ahoj Gregu.

  Díky za svědectví. 

  Jaký měla tahle výchova účinek ve tvém životě? 

  Vedla taková výchova k nějakým dobrým a praktickým výsledkům, k nějaké změně ve tvém životě? 

  Byla ti taková výchova užitečná? Pokud ano, k čemu konkrétně, jaké výsledky měla?

  Toník

V Gn 3,15 Židé rozhodně nevidí a nikdy neviděli to, co si vymysleli křesťané.

Avrahamovo požehnání přešlo na syny Jisraele. Na Židy. V nich budou požehnány veškeré národy světa. To se také dělo a děje o Sukot, kdy bylo přinášeno 70 obětí za všechny národy a kdy se modlíme za požehnání všem národům světa. "Kdo žehná Jisra'eli, bude požehnán; kdo jej proklíná, bude prokletý". Jednání křesťanů s Židy neslo, nese a ponese pro Vás důsledky.

No, a pakli víte, že mi nesaháte v odbornosti na Tanach ani po kotníky, a to je pravda, pak se ani nesnažte tady lhát o Židech, co v čem vidí. Své nesmysly, své výmysly, neudàvejte za židovské.