Za to ty se invektiv dopouštíš a často. 

Vůči mně jsi se jsi se invektivně vyjadřoval, že jsem nevzdělaný a vzdálený křesťanství.

A tento komentář co jsi napsal Cizinci, je v první polovině výrazně invektivní. Vidíš to vůbec. 

Myslivec:

Oko, ujasni si pojem "ignorace". Nic neignoruješ a reaguješ. A reaguješ hulvátsky!

Jsem to já co ti ke tvým hloupým tvrzení předkládá argumenty i osobní svědectví, a to vždy když kritizuji tvoje nepravdivé výroky. 

A jsi to ty Oko, který zde neomalené píšeš lži o tom jak jsem nevzdělaný a vzdálený křesťanství. Ne Oko, nejsem. Jsem křesťan. Jsem Kristův. Jsem kristovec.

A vzdělaný v římskokatolické víře jsem PROKAZATELNĚ víc než ty, neboť jsem tě v diskusi již mnohokrát musel poučovat ve věcech řk učení, a to nelze zpochybnit.

Oko, chytil ses do vlastní pasti. Ty považuješ řk učení za učení křesťanské, a já mám prokazatelně (viz historie diskuse) větší znalosti řk učení než ty. Kupříkladu jenom v poslední době jsem tě musel poučit o očekávaném pátém mariánském dogmatu. Ne já Oko, ale ty se zde vyjadřuješ jako nevzdělaný v řk víře, a to jak jsi k toužebně očekávanému mariánskému dogmatu napsal, že nic takového nebude, je dost pikantní od někoho kdo má tu drzost psát o něčí nevzdělanosti a sám zde poletuje jako holubička. Holubička je hezká Oko, že? Mohl jsem zmínit i jiného ptáka, ne tak hezkého.

Překvapující sebereflexe od tebe!

Myslivec:

Oko, a kdy se dočkáme sebereflexe od tebe? Já jsem i kvůli sebereflexi přiznal, že jsem se kdysi choval a vyjadřoval jako hulvát, a poprosil jsem několikrát všechny za odpuštění a vyjadřuji se slušně.

A tvoje sebereflexe je kde Oko, kam odešla? V jedné větě dokážeš moralizovat i urážet zároveň, ty sám v jednom komentáři kážeš vodu a piješ víno. Něco si vymyslíš pro co nemáš žádný důkaz, a vydáváš lživou pomluvu tvrdošijně za pravdu. Omluvit se oponentovi pomluvy? Až se to jednou stane tak zahřmí.. bude to velká událost. :-))

 

Oko, řeknu ti kde používáš ignoraci.

Dost smutně aplikovaná dokonalost, nemyslíš Oko?

Takže podle tebe nový život není vztah, je to stav. 

Oko, tímto výrokem jsi z nového života zcela vyloučil vztah s Kristem. Život víry je hlavně o vztahu, o vztahu s Kristem, o důvěře v Krista. Viz apoštol Pavel. Před jeho obrácením ve starém životě neměl s Kristem žádný vztah, po obrácení navazuje s Kristem vztah, který vyústil až v jeho prohlášení- nežiji už já, žije ve mně Kristus. 

Pavlovo vyjádření- já se musím umenšovat, aby On ve mně rostl je niterné a svědčí hlubokem vztahu ke Kristu. 

Anebo jinak Oko. Když přistupuješ k eucharistii, je to kvůli tvému stavu kajícího se hříšníka, anebo vztahu ke Kristu? 

  To je přeci zjevné na první pohled z toho, co žijete, z toho, co popisuješ!

  V našem novém životě je rozdíl toho, co žijete - nás v novém životě váže láska Pána Ježíše Krista, smlouva, do které jsme vstoupili, vztah, který má Bůh s námi. Ten nový život, který nám Bůh dal v Ježíši Kristu, to je právě život ve vztahu s Bohem. Jiný nový život mi Bůh nedal. A ten vztah s Bohem tvoří společenství a vztahy s lidmi - právě ve společenství sdílíme stejný vztah s Bohem. To je podstata společenství - a nejen mezi lidmi, co přímo potkáváme, ale i na netu, mezi ontinenty, ale i například s Petrem, Pavlem, Jakubem, Izaiášem či Davidem, jejichž zkušenost je v písmu a se kterými sdílíme stejný vztah k Bohu a stejnou zkušenost.

  Nový život v Pánu Ježíši Kristu je vztah s Bohem. 

  A ještě znovu