Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Středa, 20. květen 2020 @ 10:07:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Svoboda hřešit? Jistě, že ji lidé mají. A je to silné pokušení.
Věřící se od nevěřících asi ani moc neliší. Copak věřící nejsou schopni páchat
zlo? A když se podíváme na křesťany v našem životě kolem nás, copak jsou v něčem
lepší než nevěřící? Vzpomínám si, že v práci jsem se nemohl spolehnout na ty,
kteří byli údajně křesťany. Taková nějaká záludnost v nich byla. Do roku 89
jsem naivně věřil, že křesťané jsou upřímnější, charakterově lepší, ale omyl.Čím
to je? Jakou mají křesťané svobodu k hříchu? Hřeší ještě více než jiní, ale
nepřiznají si to. Dnes máme ukázku v naší politice, v milionu chvilek atd.
Diskuse Oka a Cizince je k ničemu. Křesťané
se nikdy nedohodnou právě proto, že pravda je někde asi mezi. Ostatně křesťanství je stejně zničené, protože
nepřináší mír, klid a lásku. |
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 07:13:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Svoboda hřešit? Jistě, že ji lidé mají.
Ahoj Františku.
Ty máš tu "svobodu hřešit"?
Rozhoduješ se svobodně a dobrovolně pro hřích, svobodně, dobrovolně a vědomě pácháš zlo?
Diskuse Oka a Cizince je k ničemu.
K něčemu je diskuze tehdy, když se lidé baví o konkrétní realitě života.
Diskuze nad virtuálními světy v hlavách, kdy na jednoduché otázky do konkrétní reality není odpověď, je obvykle k ničemu.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 08:15:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
..."K něčemu je diskuze tehdy, když se lidé baví o konkrétní realitě života.
Diskuze nad virtuálními světy v hlavách, kdy na jednoduché otázky do konkrétní reality není odpověď, je obvykle k ničemu."...
Teď už jen zbývá málo - totiž aby ses podíval na sebe sama do zrcadla života.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 22. květen 2020 @ 08:17:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Teď už jen zbývá málo - totiž aby ses podíval na sebe sama do zrcadla života.
Díky, Stando, už se stalo - před třiceti lety. Proto také na virtuální svět náboženství a jeho "svobody hřešit" neskočím.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 23. květen 2020 @ 08:49:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, na ty tvoje "jednoduché a konkrétní otázky jsem ti odpověděl už opakovaně.
Jsi mimo realitu. To zrcadlo, do kterého jsi se podíval, obrazy notně pokřivuje!
Dokonce tak, že rozhodnutí člověka z lásky označuješ za blbost!
Ne z povinnosti, ale dobrovolně na základě své lásky se rozhoduješ být se svými dětmi.
Stando, ne, takové blbosti určitě nedělám.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 27. květen 2020 @ 07:33:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku, na ty tvoje "jednoduché a konkrétní otázky jsem ti odpověděl už opakovaně.
???
Ty jsi někde odpověděl na otázku, zda svátost křtu u tebe konkrétně zrušila některá dědictví zatížení rodových kořenů hříchy předků?
Kdy a kde?
Ty jsi někde odpověděl na otázku, jaké konkrétní dědictví zatížení rodových kořenů hříchy předků u tebe svátost křtu zrušila?
Kdy a kde?
Ty jsi někde odpověděl na otázku, jaké hříchy byly tobě konkrétně ve svátosti křtu odpuštěny?
Kdy a kde?
Ty jsi někde odpověděl na otázku, zda ty konkrétně ses někdy rozhodoval ze dvou možností, zda zůstaneš s dětmi, nebo odejdeš?
Kdy a kde?
Jsi mimo realitu. To zrcadlo, do kterého jsi se podíval, obrazy notně pokřivuje!
Stando, opět jen tvůj osobní útok, projekce vašeho stavu v ŘKC.
Tomu říkáš "diskuze"? Je nečestné, pokud se takto znovu a znovu snažíš přehodit váš stav na druhé.
Dokonce tak, že rozhodnutí člověka z lásky označuješ za blbost!
No, to ani náhodou - to sis fakt popletl. Že tě to baví takhle si vymýšlet a přehazovat tvé nápady na druhé!
Za blbost označuji rozhodnutí z blbosti, ze hříchu, a to i v tomto případě, kdy ses na mne opět snažil přehodit nějakou tvou blbinu.
Stando, pokud se někdo - kdokoliv - rozhoduje "svobodně" o tom, zda opustí nebo neopustí svoje děti, tak ti 100% garantuji, že se zcela jistě nerozhoduje z lásky.
A normální, zdravý člověk, který nežije v hříchu a má lásku ke svým dětem, se nikdy v životě nerozhoduje, zda opustí či neopustí svoje děti. A pokud se takto člověk nikdy v životě nerozhodoval, znamená to, že měl svobodu od hloupého a zlého hříchu.
A to je moc dobře.
Z lásky se normální člověk s dětmi rozhoduje například o tom, jaké jim koupí dárky k narozeninám, co jim přečte večer před spaním, jakou si spolu udělají snídani ráno, jak je naučí to, co jim v životě zatím nejde, jestli je rozšvihá na cucky v kanastě, nebo nechá vyhrát, jestli je vytáhne ven zaběhat si, nebo se spolu podívají na film a z lásky dělá člověk se svými dětmi spoustu dalších rozhodnutí, a to docela svobodně.
Jestli se člověk rozhoduje o tom, zda svoje děti opustí nebo neopustí, tak to dělá ze hříchu - z toho důvodu, že tomu člověku láska chybí, často dost silně, bolestně.
Ty ses Stando někdy rozhodoval, jestli opustíš nebo neopustíš svoje děti? Pokud ano, tak si se tak rozhodoval skutečně z lásky? Byla láska důvodem pro takové tvoje rozhodování?
Pokud ano, tak máme hodně jiný obsah pojmu "láska".
Co takového pak pro tebe znamená ten pojem "láska"?
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 27. květen 2020 @ 08:23:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Ty jsi někde odpověděl na otázku, jaké konkrétní dědictví zatížení rodových kořenů hříchy předků u tebe svátost křtu zrušila? "...
Navzdory tomu, že mí předkové (podle vyprávění) nebyli všichni svatoušky, vůbec žádné zatížení rodových kořenů se u mě po křtu neprojevilo. Není ho! Realita mého života je tedy v souladu s katolickým učením o křtu.
..."Ty jsi někde odpověděl na otázku, jaké hříchy byly tobě konkrétně ve svátosti křtu odpuštěny? "... Odpověděl - ale zjevně nikoli podle tvých představ. Tvrzení o odpuštění úplně všech hříchů ve křtu je obecným učením katolické církve. Vztahuje se úplně na každého křtěnce. Je pochopitelné, že miminko v době svého křtu ještě nemá žádné osobní hříchy, které by bylo nutno odpouštět. Což je jen dobře - je to pro člověka plusem! Protože mít hřích je člověku vždycky jen na škodu - předejít hříchu je výhrou.
..."Ty ses Stando někdy rozhodoval, jestli opustíš nebo neopustíš svoje děti"...
Toníku, problémy se svobodnou volbou jsi přesunul do osobní roviny - na mě .
Vůbec jsi nepochopil pointu.
Já přece hovořil o tom, že i v současnosti je mnoho otců, kteří se rozhodli a své děti opustili. To je realita dneška, realita skutečnosti dnešního světa. Jistěže to nebylo z lásky, ale jako důsledek pokřivenosti lidského srdce hříchy, které tomu předcházely.
Člověk čistého srdce se přece rozhoduje pro své děti - a z lásky!
Obě tyto roviny mají jen jednoho společného jmenovatele - rozhodnutí lidského srdce. To konkrétní člověk se rozhodl pro to, nebo pro ono - nemusel si třeba ani složitě vybírat - stav srdce vede člověka i v jeho skutcích.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 27. květen 2020 @ 18:01:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Vztahuje se úplně na každého křtěnce. Je pochopitelné, že miminko v době svého křtu ještě nemá žádné osobní hříchy, které by bylo nutno odpouštět.
Tedy tobě ve svátosti křtu žádné hříchy odpuštěny nebyly?
Když píšeš "ve křtu nám byly odpuštěny všechny hříchy", tak je to podobně reálné, jako když někdo napíše: "Vypil jsem úplně všechnu vodu, co tekla ve velikánských řekách na Sahaře".
Toníku, problémy se svobodnou volbou jsi přesunul do osobní roviny - na mě .
Stando, vždycky se budu od virtuálních "cobykdyby" a všelijakých popletených učení přesouvat ke skutečnému životu, ke skutečné realitě, k osobnímu svědectví života. Znovu a znovu. S tím počítej.
Vůbec jsi nepochopil pointu.
A vidíš. Já myslím, že tvůj svět chápu, celkem dobře. Ale je možné, že jsem ho nepochopil. Právě proto bys měl ten tvůj svět vysvětlit, vysvětlit, co reálně žiješ.
Jistěže to nebylo z lásky, ale jako důsledek pokřivenosti lidského srdce hříchy, které tomu předcházely.
Rozumná řeč, Stando.
Jistěže to nebylo z lásky. Takové věci nedělají lidé z lásky.
A nebylo to ani ze svobody - takové věci nedělají lidé ze svobody. Alespoň jsem nikdy v životě neslyšel o tom, že by někdo svoje děti svobodně opustil, a to už jsem slyšel dost svědectví na dané téma.
Ale připouštím, že je někdo tak mimo, že opustí svoje děti svobodně, dobrovolně, chtěně. Jen jsem takového člověka v životě ještě nepotkal.
Člověk čistého srdce se přece rozhoduje pro své děti - a z lásky!
Bavíme se pořád ještě o tom tvém bipolárním světě vybírání si dobra a zla?
Pokud ano, tak jistě 𝓝𝓮. Člověk čistého srdce se takto nesmyslně nerozhoduje - nemá to zapotřebí.
Jako se člověk čistého srdce nerozhoduje z lásky o tom, že své dítě neopustí, stejně tak se člověk čistého srdce nerozhoduje z lásky o tom, že svoje dítě nezavraždí.
Taky se člověk čistého srdce z lásky nerozhoduje při každém vstupu do supermarketu, že zrovna nebude krást.
Taky se člověk čistého srdce z lásky ve výtahu nerozhoduje, že zrovna s touhle ženskou nebude spát.
Taky se člověk čistého srdce z lásky nerozhoduje, že svému sousedu nebude závidět, že si koupil nové auto.
Taky se člověk čistého srdce z lásky nerozhoduje, že nebude zlořečit Bohu
Taky se člověk čistého srdce z lásky nerozhoduje, že bude ctít svoje rodiče.
A tak dále.
Člověk čistého srdce žádné takové nesmyslné a zbytečné rozhodnutí nemusí dělat. Právě proto, že má čisté srdce. O to více se ale může ve svém rozhodování věnovat něčemu, co je užitečné a smysluplné.
Takovéhle rozhodování ale musí dělat člověk, který nemá čisté srdce, který má špinavé srdce, hříšník. A je to pro něj těžké rozhodování - zvlášť, když třeba je závist v srdci veliká, tak je těžké rozhodování, že závidět nebude. A někdy se mu to i podaří, nakrátko. Než zase ze srdce probublá to, co v něm je z přirozenosti zlého srdce [obohu.cz].
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 28. květen 2020 @ 08:37:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."vždycky se budu od virtuálních "cobykdyby" a
všelijakých popletených učení přesouvat ke skutečnému životu, ke
skutečné realitě, k osobnímu svědectví života. Znovu a znovu. S tím
počítej."...
To by mi nevadilo.
Když ale v diskusi použiji obecné pravidlo, všeobecně platné (např, o všech účincích křtu), neměl by ses z něho ty osobně vykrucovat, že toto není tvůj svět.
Když ti např. připomenu Archimédův zákon, tak ten platí pro všechny lidi v našem společném hmotném světě úplně stejně. Ať už je to Toník, nebo Standa.
..."Člověk čistého srdce se takto nesmyslně nerozhoduje - nemá to zapotřebí. "...
Kdo z nás má pořád dokonale čisté srdce? Ty snad?
I ty přiznáváš, že občas zhřešíš! Aniž by jsi se snad pro ten konkrétní hřích rozhodl? Kdo to tedy rozhoduje v takovém případě za tebe? Pokřivenost tvého srdce?
Jde jen o to, nenechat naše lehké hříchy dospět, ale zavčasu je pokáním eliminovat. Kdo to neudělá a své hříchy nijak neřeší, ty nakonec nutně "dospějí" a plodí smrt - pokřivují lidský úsudek, mění vnímání hodnot.
A až tehdy se člověk sám rozhodne třeba i opustit své děti. A to jsme stále v tomto našem společném hmotném světě a příklady tohoto můžeme vidět všude kolem sebe. Také statistiky rozpadů manželství hovoří v tomto jasně.
A jestliže je takovýto člověk v nesvobodě svých rozhodnutí (jak tvrdíš ty), kdo jiný za něj rozhoduje opustit jeho děti, když ne on sám?
Jistěže má takovýto člověk už špinavé zdeformované srdce - ale svou vlastní vinou!
Každý nový den přicházejí nové situace, ve kterých se buď osvědčíme, nebo neosvědčíme - ve kterých buď podlehneme hříšným žádostem, nebo naopak nad nimi mocí Ducha zvítězíme.
Neustále na naší životní cestě přicházejí nové křižovatky, kde se každý nový den znovu a znovu musíme rozhodovat, kterou cestou se dát dál. O tom je život. Stav našeho lidského srdce je pak odrazem těchto našich rozhodnutí.
Hřích - to je pak naše (tedy i tvoje) svobodné rozhodnutí se pro špatnou cestu.
(A neříkej mi, že pro tebe Archimédův zákon snad neplatí, že ty to máš jinak! Nemáš - to je jenom tvé nepravdivé pokřivené vnímání našeho společného hmotného světa).
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 29. květen 2020 @ 09:31:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Když ale v diskusi použiji obecné pravidlo, všeobecně platné (např, o všech účincích křtu), neměl by ses z něho ty osobně vykrucovat, že toto není tvůj svět.
To by mne ani nenapadlo takhle nesmyslně uvažovat, Stando - to je jen tvůj svět, virtuální, ve tvé hlavě. Zkus se vrátit k realitě diskuze.
Když píšeš o "křtu", předpokládám, že píšeš o svátosti křtu, která se v ŘKC uděluje miminkům, ne o tom, když někdo uvěří Pánu Ježíši, slovům apoštola a dá se podle toho příkazu apoštola pokřtít (to považuješ za "hereze" a lidi, kteří to udělaljí, za "popletené herezemi", jestli jsem tě pochopil dobře).
Reaguji tedy na tvůj svět ŘKC, který velmi podrobně znám a který jsem reálně žil, mám s ním tedy reálnou, osobní zkušenost.
V tomto případě, pokud například píšeš jako obecné pravidlo "Ve křtu je miminku odpuštěno jeho zatížení rodových kořenů.", reaguji na to obecné pravidlo.
Pokud by to bylo obecné pravidlo, zákon, tak by miminka, kterým byla udělena svátost křtu, byla zbavena zatížení, které způsobil hřích v jejich rodě. To se ale ve skutečnosti, v realitě neděje - vyrůstal jsem v prostředí, kde byla všem miminkům udělena svátost křtu. A všechna ta miminka měla zatížení rodových kořenů s sebou v životě.
Když ti např. připomenu Archimédův zákon, tak ten platí pro všechny lidi v našem společném hmotném světě úplně stejně.
To jsi napsal naprosto přesně a výstižně!
V tom se právě liší od virtuálního, vymyšleného světa typu "Ve křtu je miminku odpuštěno jeho zatížení rodových kořenů.", světa, který reálně neplatí pro ani jedno miminko, které prošlo svátostí křtu.
Porovnáním vymyšlených nesmyslů s realitou se tedy snadno pozná platnost myšlenky.
Tak to dělá i věda - věda je proces popisu reality zákonitostmi, objevování těch zákonitostí, s neustálou kontrolou, oponenturou, konfrontací teorií s realitou. Pokud někdo přijde s teorií, u které se prokáže, že neodpovídá realitě, není ta teorie přijata.
V tom se lidí od virtuálních světů typu "odpuštění zatížení rodových kořenů ve svátosti křtu", které srovnání s realitou těch miminek vyhýbají jak čert kříži.
Kdo z nás má pořád dokonale čisté srdce? Ty snad?
No v těch věcech určitě, proto jsem ti ty příklady psal, jsou z mého reálného, skutečného světa. Proto ti dávám konkrétní příklady konkrétní reálné svobody z konkrétního reálného života, abys měl představu, co žiju. Proto jsem ti také psal opačné příklady - například když jde někdo do obchodu a zcela svobodně se rozhoduje, jestli za zboží v obchodě zaplatí nebo zda si ho odnese bez placení, tak takovému člověku neříkáme "svobodný" člověk, ale nazýváme ho třeba "zločinec", "zloděj", "podvodník", člověk "amorální", "zlý", "bezcharakterní" a podobně.
Aniž by jsi se snad pro ten konkrétní hřích rozhodl? Kdo to tedy rozhoduje v takovém případě za tebe? Pokřivenost tvého srdce?
Stando, proč by měl někdo rozhodovat za mně? Jak tě takové nesmysly pořád dokola napadají?
Když se člověk rozhoduje zcela nesvobodně, v nějaké problematické situaci - typickým příkladem je aktuální koronavirus a jeho působení - tak to přeci neznamená, že někdo rozhoduje za něj? Rozhoduje se z neznalosti, nedostatku podkladů, rozhodne se špatně, mine cíl. Proč by měl odpovědnost přehazovat na někoho jiného? Jaký by to mělo smysl?
Jde jen o to, nenechat naše lehké hříchy dospět, ale zavčasu je pokáním eliminovat. Kdo to neudělá a své hříchy nijak neřeší, ty nakonec nutně "dospějí" a plodí smrt - pokřivují lidský úsudek, mění vnímání hodnot.
Alespoň tak, Stando, když už nic jiného. Ale je to blbost žít něco takového, škoda něčemu takovému věnovat energii, čas, život.
Lepší je projít Božím soudem, hříchu se zbavit v pokání (které je darem od Boha), být od hříchu svobodný a nemuset hřích řešit.
A jestliže je takovýto člověk v nesvobodě svých rozhodnutí (jak tvrdíš ty), kdo jiný za něj rozhoduje opustit jeho děti, když ne on sám?
A opět - proč by měl za něj rozhodovat někdo jiný? Jak tě takovéhle nesmysly napadají?
Pokud si například žena najde v manželství milence, nemá ten muž v takové situaci ohledně manželství moc co rozhodovat, má minimum svobody - musí jí vyhodit, musí se rozloučit, a to co nejdříve. Pokud to neudělá, žije s ní dále a ta žena si vytvoří dvojí vztah, jeden jí živí, druhý ji poskytuje jiné služby, má ten muž ještě méně svobody a ještě méně co rozhodovat. Ale pokud se v takové nesvobodné situaci, v takovém otroctví hříchu a bezvýchodnosti rozhoduje, proč by měl dělat takový nesmysl, aby za něj rozhodoval ještě někdo jiný? Jaký by měla taková blbost smysl?
Jistěže má takovýto člověk už špinavé zdeformované srdce - ale svou vlastní vinou!
Ano, určitě to tak bývá. Ale není to železné pravidlo - nemusí to být vždy. Co když například nemá zdeformované srdce vlastní vinou, ale okolnostmi, ve kterých se ocitnul?
Každý nový den přicházejí nové situace, ve kterých se buď osvědčíme, nebo neosvědčíme - ve kterých buď podlehneme hříšným žádostem, nebo naopak nad nimi mocí Ducha zvítězíme.
To pak ale musí být dost těžký život. Díky Bohu za to, že žijeme klidněji, normálně.
Neustále na naší životní cestě přicházejí nové křižovatky, kde se každý nový den znovu a znovu musíme rozhodovat, kterou cestou se dát dál. O tom je život.
Ano, o tom je život.
A hřích a jeho otroctví k tomu není potřeba.
Stav našeho lidského srdce je pak odrazem těchto našich rozhodnutí.
Ne, to je naopak.
Rozhodnutí člověka jsou obrazem stavu jeho srdce.
Hřích - to je pak naše (tedy i tvoje) svobodné rozhodnutí se pro špatnou cestu.
Ne, to rozhodně není. A i když tvůj nesmysl napíšeš posté, nestane se pravdou.
(A neříkej mi, že pro tebe Archimédův zákon snad neplatí, že ty to máš jinak! Nemáš - to je jenom tvé nepravdivé pokřivené vnímání našeho společného hmotného světa).
Zas ta tvoje projekce tvého stavu.
Pro mne (stejně jako pro tebe) určitě platí zákony a ne vymyšlený virtuální svět popletených náboženství.
"Každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu. A otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn."
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 30. květen 2020 @ 09:16:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Jestliže se už jednou pokřtěný člověk (svátostí křtu) nechá v dospělosti ve zmatení mysli pokřtít znovu (aby otrocky a mimo kontext naplnil jednu literu verše z Písma) - je to z popletenosti mysli. Následně totiž např. tvrdí (navzdory evidentní skutečnosti), že ani prý nebyl pokřtěn dvakrát, ale jen jednou,... že křest není nové narození z vody a z Ducha ... a že křest je jenom pohřeb starého člověka (uniká mu, že nový člověk se rodí spolu s Kristem právě ve svátosti křtu až následně potom, co byl starý člověk spolu s Kristem pohřben).
Křest je Bohem ustanoven, aby se v něm lidé stávali Bohem přijatými dětmi - křest je tedy jakýsi proces Boží adopce. Proto je v principu jedno, zda je adoptován člověk už jako miminko, nebo až v dospělosti.
Naopak, čím dříve se člověk stává dítětem Božím (členem velké Boží rodiny), tím pro něho a kvalitu jeho duchovního života lépe!
..."Ve křtu je miminku odpuštěno jeho zatížení rodových kořenů."...
Křest je záležitostí víry, nikoli rozumového dokazování. Jak chceš rozumem a argumenty dokázat, že miminko nebylo zbaveno zatížení rodovými kořeny ze hříchů předků? Jen tvé plané tvrzení!
Nehovoříme zde totiž o záležitostech těla (např. dítě, postižené alkoholismem rodičů se ve křtu svého postižení nezbaví) - hovořím zde o záležitostech svázanosti lidského ducha zlými duchy díky otevřenosti lidského ducha působení Zlého coby následek hříchů předků, hovořím zde (ve křtu) např. o neutralizaci prokletí - zvláště závažným zlem, způsobujícím zatížení rodových kořenů je např. , když rodič prokleje své dítě. ...
A tento druh zla právě křest - adopce člověka Bohem - neutralizuje.
..." Kdo z nás má pořád dokonale čisté srdce? Ty snad? No v těch věcech určitě, "...
A v jiných věcech nikoli? Kdybys měl dokonale čisté srdce bez zatížení náklonnostmi ke hříchu, nestávalo by se ti, že zhřešíš.
Nejde o určitou oblast hříchu, jde o skutečnost, že nejsme na tom tak dobře, abychom dokázali zcela nehřešit. Každý hřích je zlo.
..."Stando, proč by měl někdo rozhodovat za mně? Jak tě takové nesmysly pořád dokola napadají?"...
Nesmyslem je tvrdit, že když hřeším a mám své hříchy, tak prý nejsem hříšník. To docela určitě jsem. Mám - li své hříchy, jsem hříšníkem. Jak se následně k této realitě postavím, je věcí další.
..."Lepší je projít Božím soudem, hříchu se zbavit v pokání (které je darem od Boha), být od hříchu svobodný a nemuset hřích řešit."...
Zatím neprocházíme my živí ještě žádným Božím soudem, ale jenom Boží milostí, která nám hříchy odpouští, když z nich učiníme pokání (i pokání je darem, je plodem Boží milosti - které ale následně musí člověk využít a skutečně se ze hříchů kát. A změnit svůj život, obrátit se ve svém dříve hříšném smýšlení)..
Skutečný Boží soud nás čeká (podle křesťanského učení) až po ukončení našeho pozemského života.
Své hříchy řešit musíme, znovu a znovu činit ze hříchů pokání, abychom se jich zbavovali. Jako když nestačí se umýt jen jednou za život, ale třeba se mýt každý den znovu a znovu - jinak člověk nebude čistý.
..."Co když například nemá zdeformované srdce vlastní vinou, ale okolnostmi, ve kterých se ocitnul?"...
I to se může stát! V takovém případě ale není u jeho hříchu plné vědomí, ani dobrovolnost a odpovědnost za jeho hřích se přenáší částečně také na ty, kteří tuto jeho deformaci způsobili. I takový člověk však má dar svobodné volby - může se např. rozhodnout učinit pokání a změnit své smýšlení. Bůh takovému člověku nebude skoupý na svou milost.
..."Každý nový den přicházejí nové
situace, ve kterých se buď osvědčíme, nebo neosvědčíme - ve kterých buď
podlehneme hříšným žádostem, nebo naopak nad nimi mocí Ducha zvítězíme.
To pak ale musí být dost těžký život. Díky Bohu za to, že žijeme klidněji, normálně."...
Takže žiješ "klidněji" a přesto ještě hřešíš? V čem je tedy vlastně podstata tohoto tvého klidu?
Stav našeho lidského srdce je pak odrazem těchto našich rozhodnutí. = Rozhodnutí člověka jsou obrazem stavu jeho srdce.
Zamysli se! Smysl vět je stejný.
..."Každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu. "...
Zase jen neuváženě kopíruješ literu - bez náležitého porozumění smyslu. Nikoli každý hřích způsobuje hned otroctví! Jsou hříchy ke smrti (které způsobují otroctví) a jsou i hříchy, které ještě nejsou ke smrti a které otroctví nezpůsobují. Zatím. Když je ovšem nijak neřešíme a necháme je dospět, později by nás do otroctví jistě také dovedly.
(Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.- Jk 1,15).
..."Hřích - to je pak naše (tedy i tvoje) svobodné rozhodnutí se pro špatnou cestu.
Ne, to rozhodně není."...
Je mi líto, že se takto vehementně bráníš osobní odpovědnosti za své hříchy. Všechno možné za ně může, jenom ty sám snad ne! Protože ty máš "čisté srdce!"
Zde pomůže jen mimořádná Boží milost poznání sebe sama.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. červen 2020 @ 09:03:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jestliže se už jednou pokřtěný člověk (svátostí křtu) nechá v dospělosti ve zmatení mysli pokřtít znovu (aby otrocky a mimo kontext naplnil jednu literu verše z Písma) - je to z popletenosti mysli.
To určitě, Stando. Ale o tom jsem nepsal - to je jen tvůj podivný svět ve tvé hlavě.
A aby ses toho člověka zeptal, kdy a jak se co v jeho životě reálně stalo - kdy a jak dostal nové srdce, co se v jeho životě stalo při křtu ve vodě.
Tvoje zmatení mysli a jiné podobné věci vašich náboženství z toho vynech, jsou zbytečné, nesouvisí s tématem.
Křest je záležitostí víry, nikoli rozumového dokazování.
Svátost křtu miminek je záležitostí víry - je to něco, s čím nemáte osobní zkušenost, věříte tedy, co se dělo, je to jen virtuální svět.
Křest ve vodě, když se křesťané nechají pokřtí, není záležitostí víry - to je reálná zkušenost, něco, co se v životě člověka stalo. Nemusí tedy věřit, co se stalo, může vědět, co se stalo, protože se to v jeho životě stalo. Člověk, který se dal pokřtít, si také nemusí rozumově nic dokazovat, protože ví, co se při křtu stalo.
Jak chceš rozumem a argumenty dokázat, že miminko nebylo zbaveno zatížení rodovými kořeny ze hříchů předků? Jen tvé plané tvrzení!
Docela jednoduše, jako cokoliv - důkazy, porovnáním s realitou. Klasickým důkazem je svědectví člověka, stačí se toho zeptat, zda byl zbaven zatížení rodovými kořeny ze hříchů předků. Samozřejmě se člověk musí ptát opatrně, protože je to často citlivé téma, ale lidé to vědí, zda byli či nebyli zbaveni rodového zatížení, moc dobře věcí, co se jejich rodem nese.
Pak stačí realitu porovnat s virtuálním světem - pokud se například pradědeček upil k smrti, dědeček se oběsil v lese, strejdu zabil blesk uprostřed dveří jeho vlastního domu, táta má problémy a dítě je tak nemocné, že bez prášků od psychiatra ani nevstane z postele a a nimi také skoro ne, je celkem jasné, že svátost křtu udělená všem těm lidem od rodového zatížení hříchy předků nepomohla nijak.
Pokud prapraprababička viděla démony všude, čarovala, věštila z ruky, proklínala, kradla, podváděla a nepracovala, praprababička taky, taky prababička i babička, maminka taky nepracuje a dítě leží u televize, všude vidí démony, proklíná a čaruje, je celkem jasné, že svátost křtu udělená všem těm lidem od rodového zatížení hříchy předků nepomohla nijak.
Zatím neprocházíme my živí ještě žádným Božím soudem, ale jenom Boží milostí, která nám hříchy odpouští, když z nich učiníme pokání (i pokání je darem, je plodem Boží milosti - které ale následně musí člověk využít a skutečně se ze hříchů kát.
Ano, v tom se vaše situace liší - není v tom ale pro vás žádná výhra, že se Božímu soudu vyhýbáte, nevíte osobně, co ten soud znamená, nepřijali jste ten soud. Ale vaše věc, co žijete, pokud vám to vyhovuje.
Je mi líto, že se takto vehementně bráníš osobní odpovědnosti za své hříchy.
Je mi líto, že takto zbytečně lžeš a pomlouváš v diskuzi - takovéhle pomluvy ale jenom ukazují jen tvůj život, tvůj způsob uvažování. Chápu, že pokud si začneš takto vymýšlet nesmysly o diskutujících místo reálné diskuze k tématu, je diskuze konec.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 03. červen 2020 @ 14:12:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Pokud prapraprababička viděla démony všude, čarovala,
věštila z ruky, proklínala, kradla, podváděla a nepracovala,
praprababička taky, taky prababička i babička, maminka taky nepracuje a
dítě leží u televize, všude vidí démony, proklíná a čaruje, je celkem
jasné, že svátost křtu udělená všem těm lidem od rodového zatížení
hříchy předků nepomohla nijak."...
Křest ovšem není žádná magie! Jestliže další generace opakovaně po křtu znovu volí život ve hříchu, jsou to pak důsledky jejich hříchu, které je zasahují, nikoli zatížení rodu.
Pokřtěný člověk se stává ve křtu křesťanem a pokud dál už žije s Bohem, žádné zatížení rodových kořenů se ho netýká.
Jinak k tvým zmateným představám o jakémsi Božím soudu, kterým jsi už údajně prošel, se dál nebudu vyjadřovat. Bylo by to zbytečné mrhání časem.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. červen 2020 @ 06:37:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Křest ovšem není žádná magie!
A čo také si představuješ pod pojmem "magie"?
Jestliže další generace opakovaně po křtu znovu volí život ve hříchu, jsou to pak důsledky jejich hříchu, které je zasahují, nikoli zatížení rodu.
Aha. No, tak to je zajímavé.
"Křest miminka zruší také některá dědictví zatížení rodových kořenů hříchy předků (ale to více rozvádět nebudu, protože to je oblast, na kterou většina z vás zatím nemá vzdělání ve víře)."
1. Co tedy pro tebe konkrétně jsou ta "dědictví zatížení rodových kořenů hříchy předků"?
2. Jakých "dědictví zatížení rodových kořenů hříchy předků" jsi byl konkrétně ty při svátosti křtu zbaven, jaké konkrétní "dědictví zatížení rodových kořenů hříchy předků" u tebe svátost křtu zrušila?
Pokřtěný člověk se stává ve křtu křesťanem a pokud dál už žije s Bohem, žádné zatížení rodových kořenů se ho netýká.
To určitě.
V tom se právě podstatně liší od miminek, která prošla svátostí křtu a žádnou podobnou změnu nezažila, proto ani nemohou nic napsat a odpovědět k tématu na jednoduché otázky, vydat svědectví.
Jinak k tvým zmateným představám o jakémsi Božím soudu, kterým jsi už údajně prošel, se dál nebudu vyjadřovat. Bylo by to zbytečné mrhání časem.
Opět tvoje přehazování tvého stavu na druhé.
Ani teď není potřeba, aby ses vyjadřoval ke tvým podivným představám o něčem, co neznáš a čemu nerozumíš, co není tvým životem, co nežiješ.
Spíše odpověz na otázky k tématu svátosti křtu a rodového zatížení.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 04. červen 2020 @ 11:19:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Spíše odpověz na otázky k tématu svátosti křtu a rodového zatížení."...
Řekl jsem, že toto víc rozvádět nebudu - co z toho jsi nepochopil?
Zatím máš docela problémy s abecedou křesťanství - např. s tím, že nový křesťan se rodí ve křtu a že každý člověk má svobodu si vybrat činit dobro a úplně stejnou svobodu činit zlo..
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 27. květen 2020 @ 08:24:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Ty jsi někde odpověděl na otázku, jaké konkrétní dědictví zatížení rodových kořenů hříchy předků u tebe svátost křtu zrušila? "...
Navzdory tomu, že mí předkové (podle vyprávění) nebyli všichni svatoušky, vůbec žádné zatížení rodových kořenů se u mě po křtu neprojevilo. Není ho! Realita mého života je tedy v souladu s katolickým učením o křtu.
..."Ty jsi někde odpověděl na otázku, jaké hříchy byly tobě konkrétně ve svátosti křtu odpuštěny? "... Odpověděl - ale zjevně nikoli podle tvých představ. Tvrzení o odpuštění úplně všech hříchů ve křtu je obecným učením katolické církve. Vztahuje se úplně na každého křtěnce. Je pochopitelné, že miminko v době svého křtu ještě nemá žádné osobní hříchy, které by bylo nutno odpouštět. Což je jen dobře - je to pro člověka plusem! Protože mít hřích je člověku vždycky jen na škodu - předejít hříchu je výhrou.
..."Ty ses Stando někdy rozhodoval, jestli opustíš nebo neopustíš svoje děti"...
Toníku, problémy se svobodnou volbou jsi přesunul do osobní roviny - na mě .
Vůbec jsi nepochopil pointu.
Já přece hovořil o tom, že i v současnosti je mnoho otců, kteří se rozhodli a své děti opustili. To je realita dneška, realita skutečnosti dnešního světa. Jistěže to nebylo z lásky, ale jako důsledek pokřivenosti lidského srdce hříchy, které tomu předcházely.
Člověk čistého srdce se přece rozhoduje pro své děti - a z lásky!
Obě tyto roviny mají jen jednoho společného jmenovatele - rozhodnutí lidského srdce. To konkrétní člověk se rozhodl pro to, nebo pro ono - nemusel si třeba ani složitě vybírat - stav srdce vede člověka i v jeho skutcích.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 08:17:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, mám nutkání, ale na druhé straně se ovládám. Kdybych byl
mladý a na nikom nezávislý a neměl obavy, že svým blízkým ublížím důsledky
svého jednání, tak bych bojoval proti lumpům i za cenu, že tím hřeším, ale
pomsta patří Bohu a já nemám právo ji vykonávat. Když vidím v TV ty pražské
fašisty na radnicích, tak by ten výkon pomsty potřebovali. Páchat zlo je relativní.
Kdyby kdysi někdo zabil Hitlera, třeba by tím zachránil miliony. Dnes jsou lidé
zbabělí a snadno se přizpůsobí zlu. Svět
spěje ke kruté válce a světovému konfliktu. A křesťané?? Čím víc se zdají
záludnější a neférovější. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 11:43:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | <<Kdyby kdysi někdo zabil Hitlera, třeba by tím zachránil miliony. >> Tak tak, Frantisek100. A ještě by navíc tím posloužil Hitlerovi a mnoha dalším, protože by mu tím zabránil v řízení zla, k jehož páchání svedl mnoho lidí. Na jeho vině se podílejí i ti, kteří mu v tom mohli zabránit, ale nezabránili. > Dnes jsou lidé zbabělí a snadno se přizpůsobí zlu. > I tak. Ale spíše než to, už nejsou tak ostražití. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 17:52:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ano, mám nutkání, ale na druhé straně se ovládám.
Františku, a když máš to nutkání a na druhé straně se ovládáš, tak zrovna to nutkání a ovládání vnímáš jako svobodu?
Ale neodpověděl jsi mi přímo na otázku, k tématu "svobody hřešit", o které píše stále dokola oko.
Ani mne tak moc nezajímá, cobykdyby, ani fašisti na radnicích, co ne jednom místě odstraňují pomník vítězství zločinné tyranské totality a hned kousek vedle nechávají jiné zločinné tyranské totalitě pomník stavět, aby ukázali absurditu světa.
Zajímá mne ta svoboda hřešit, konkrétně u tebe, když jsi psal, že jistěže mají lidé svobodu hřešit.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 20:03:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když mne ovládnou emoce, třeba vztek a nenávist ,tak se pak někdy bohužel dopustím něčeho, čeho pak
lituji například slovní agrese a málem až fyzická, kterou jsem zatím vždy
ovládl. Když má člověk napito, to já nemám, pak může být i agresivní fyzicky a páchat zlo. Prostě tu svobodu volby máme a
je škoda, když ztratíme kontrolu nad sebou. Zlo se ale páchá i jinak, například
pomluvou s cílem jinému tím uškodit. Prostě hřích je v nás a důležité je ho
překonat a nedopustit realizaci. A ti pobožní, co si myslí, že už jsou svatí,
se dopouštějí hříchu také, ale ani si to neuvědomují nebo nechtějí přiznat. A
pokud je člověk psychopat, tak ani neví, co dělá. Kdo ovládal Hitlera? Co to
bylo za sílu? Kdo ovládá politiky ve světě a vede to k válkám? Nechci být jako
ten americký vrah pilot, co nás po roce 89 poučoval o Kristu a přitom nelitoval
toho, že shazoval ve Vietnamu pumy. To je ta komedie křestanství, to je podvod,
záludnost krytá navenek zneužitým Kristem.
Víra, kde hlavním obsahem je vlastní politika, která je pravdou jen z části.
Většina lidí si čím dál více uvědomuje, že křesťanství je falešné a to je vidět už u židů ve SZ. Kristus
to myslel dobře stejně jako dobře to mysleli i jiní a nakonec se vše jen zneužívá.
Pavel byl zoufalý v 7 kapitole v epištole
k Římanům, ale měl to štěstí, že v té době nebyl Kristus tam zneužitý. Tam u
Krista našel uspokojení. Dnes uspokojení není nikde. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 22:43:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Když mne ovládnou emoce, třeba vztek a nenávist ,tak se pak někdy bohužel dopustím něčeho, čeho pak lituji například slovní agrese a málem až fyzická, kterou jsem zatím vždy ovládl.
Františku, a když tě ovládnou emoce a dopustíš se něčeho, čeho lituješ, tak to se rozhoduješ svobodně a dobrovolně, když tě ovládají emoce?
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pátek, 22. květen 2020 @ 07:51:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Svoboda mně v tu chvíli je k ničemu. Volní vlastnosti jsou mi k ničemu, ovládáni jsme " hříchem". Tím jsou negativní
emoce, vliv alkoholu či drog, pokud jsme na nich závislí, ale i prostě to, že
jsem třeba povahou cholerik či i jiné vlivy patologické vlivy. Přece Pavel ten
stav dobře popsal. Dělám to, co bych jindy nedělal. A z toho stavu mne žádné náboženství moc
nepomůže. Pavel věřil v moc Ježíše, ale v tomto stavu člověk není schopen duchovně
něco vnímat. A nakonec nábožensky či duchovně poblouzněný člověk je stejně
nebezpečný jako pod drogou. Copak jiného byly náboženské konflikty vedoucí až k
zabíjení jinověrců? |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 22. květen 2020 @ 08:13:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Svoboda mně v tu chvíli je k ničemu. Volní vlastnosti jsou mi k ničemu, ovládáni jsme " hříchem". Tím jsou negativní emoce, vliv alkoholu či drog, pokud jsme na nich závislí, ale i prostě to, že jsem třeba povahou cholerik či i jiné vlivy patologické vlivy. Přece Pavel ten stav dobře popsal. Dělám to, co bych jindy nedělal. Přesně tak, Františku. To ví každý, kdo něco takového zažil - a že to snad zažil docela každý.
Ve chvíli otroctví hříchu ani nic takového jako svoboda není. To je totiž princip - otroctví není svoboda, otroctví a svoboda jsou protiklady.
Nic takového jako "svoboda hřešit" neexistuje, "svoboda hřešit" je jen virtuální svět v hlavách lidí popletených náboženstvím. "Svoboda hřešit", "svobodný otrok" je něco jako "hranatá koule".
A z toho stavu mne žádné náboženství moc nepomůže.
Určitě, to mám stejnou zkušenost. Bavil jsem se s mnoha a mnoha lidmi, kteří mají také stejnou reálnou zkušenost s náboženstvím. Náboženství je v oblasti hříchyu bezmocné, spíše slouží k tomu, aby člověka v otroctví hříchu udrželo, aby člověk nebyl ze hříchu vysvobozený.
Ze stavu otroctví hříchu zcela jistě nepomáhá ani náboženství, ani věření na bohy.
Pavel věřil v moc Ježíše, ale v tomto stavu člověk není schopen duchovně něco vnímat.
Pavel píše o otroctví hříchu jako o minulosti, píše o vysvobození ze hříchu v Ježíši - a to vysvobození ze hříchu i zažil. Nikde není ani náznak toho že by chtěl vraždit nebo pronásledovat lidi a musel bojovat s takovým pokušením, naopak měl k lidem opačné postoje. Píše [obohu.cz] "zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti." Musel tedy vědět osobně, co to je vysvobození z otroctví hříchu.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 22. květen 2020 @ 09:05:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Pavel píše o otroctví hříchu jako o minulosti ..."...
Tohle přece není minulý čas, ale jasná přítomnost!
. Nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co
chci, nýbrž činím to, co nenávidím. Činím-li však to, co nechci,
souhlasím se Zákonem, že je dobrý. Ale pak již to nekonám já sám, nýbrž
hřích, který ve mně přebývá. Vím totiž, že ve mně, to jest v mém těle,
nepřebývá dobré; neboť chtít dobro dokážu, ale konat už ne.
Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Jestliže však
činím to, co nechci, nedělám to již já, ale hřích, který ve mně
přebývá. Nalézám tedy tento zákon: Když chci činit dobro, je při mně
zlo. Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem Božím. Vidím
však jiný zákon ve svých údech, který bojuje proti zákonu mé mysli a
činí mě zajatcem zákona hříchu, jenž je v mých údech....
..
Pavel zde poukazuje stav, ve kterém jsou všichni lidé bez rozdílu v zásadě jistým způsobem alespoň potenciálně v tomto světě pořád - až do své smrti těla.
A ukazuje také na cestu záchrany - na Ježíše, jehož blízké společenství a jeho odpouštění dalších našich nových hříchů, které nejsme sami schopni neudělat (odpuštění na základě námi učiněného pokání) ukazuje naději budoucího života navzdory skličující přítomnosti z lidské nemohoucnosti.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Pátek, 22. květen 2020 @ 10:01:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, vím, že čeština je složitá, ale byť se to mnohým křesťanům jeví jako čas přítomný a češtinářsky mají pravdu, tedy z češtiny časy za jedna. Tedy i ty máš z češtiny za jedna. Ovšem i na základní škole se ve výuce češtiny pokračuje a dojde se ke slovesným slohům, ke slohům obecně, k analýze čteného textu a tam najednou ejhle.. ...se najednou zjistí, že byť Pavel použil čas přítomný, tak určitě nemluví o svojí přítomnosti, ale ztotožňuje se čtenářem, je s ním v jeho příběhu, je s ním v jeho boji s hříchem, v jeho prohrách...aby najednou slovo zakončil vítězným hymnem a zjevil nešťastnému čtenáři východisko z tohoto šíleného stavu ... a tím vítězným hymnem je slovo.... Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti? Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
A tím hymnem, vítězným hymnem je radostné zjištění - pro Pavla prožité, ale pro čtenáře nové, jelikož čtenář hledal východisko - že tím vysvobozením je Ježíš Kristus. Jméno Ježíš Kristus je odpovědí na otázku kdo vysvobodí. No a kdo je vysvobozen je vysvobozen, kdo není vysvobozen zůstává otrokem. A je veliká milost Boží, když člověk vidí, že zůstává otrokem. Souhlasím s tebou oko, že mnoho lidí žije v nějaké virtualitě, kdy osvobozeni nejsou, vysvobození mají v ústech, ale život svědčí o otroctví. Na to poukazuješ správně. Lišíme se v závěru, Lidé co objeví své otroctví, jako kdysi Pavel (i proto se může ztotožnit se čtenáři) mají většinou dvě řešení. Jedno řešení je, že řeknou: "Jsme jenom lidé", a zůstanou v otroctví a odvolávají se dokonce na Pavla, že ten také zůstal v otroctví hříchu. No a jiní lidé, činí pokání, jsou vděčni Bohu že jim i skrze stejného Pavla pomohl ukázat marnost života a jako Pavel přijmou vysvobození, tedy začnou žít vysvobození, převedou mentální rozumové věření do víry, tedy věření do víry a víru do života. Pokud nám Kristus opravdu vydobil vítězství, tak opravdu není nutné zůstávat v otroctví. Sáma za sebe vyznávám, že mnoho let jsem žil hybrid, rozumem, věřením jsem byl křesťan, ale životem otrok. A tak mi došlo, že to není křesťanství, ale podvod nebo jen nějaká virtualita v mé hlavě. Podvod jsem zavrhl a tak jsem opustil "křesťanství", kde "křesťan" zůstává otrokem hříchu a pochopil jsem, i díky Pavlovi v Ř7, že jsem vlastně nikdy vysvobození nepřijal. Křesťanství není podvod, podvod je výklad. že osvobozený křesťan je otrokem hříchu, že takový byl dokonce i Pavel. Ne, křesťanství je vysvobození. A že ďábel obchází jako lev řvoucí? Jasně že ano? Že přichází pokušení? Ano, Že někdy jsou zákeřná? Jsou. Že dokonce někdy chytnu Krista a vykopnu Jej ven? Jo, vykopnu. Ale není to ten boj popisovaný v Ř7, ten boj v Ř7 je boj hodného, spravedlivého člověka, člověka toužícího po spravedlnosti, lásce, Bohu.... který ovšem nezná Krista. Kristus je východisko z tohoto boje. Kristus je odpočinutí, odpočinutí od tohoto boje, vejděte do mého odpočinutí, tož vejděme...
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 23. květen 2020 @ 08:33:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Ahoj Jirko.
Je ještě o maličko složitější.
Kterým čtenářům to píše?
(Ř 4,6) Právě tak, moji bratři, jste i vy zemřeli Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, abychom přinesli ovoce Bohu. Neboť když jsme byli v těle, působily v našich údech hříšné vášně probouzené Zákonem, aby přinesly ovoce k smrti. Nyní však jsme byli zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, takže sloužíme v novotě Ducha, a ne ve zvetšelosti litery.
Píše to tedy čtenářům, kteří Krista důvěrně znají.
Z analýzy čteného textu jde tedy významově podle mne spíš o čas průběhový, tedy ty věci tom, že - dobro činit chci, ale sám už ho činit nedokáži - platí nejenom pro přítomnost či minulost, ale alespoň potenciálně neustále po celý lidský pozemský život. Bez Boha se v životě duchovně neposuneme ani o píď, nezbavíme se jediné hříšné závislosti !
Pavel zde hovoří jak o sobě (srovnej: A abych se mimořádností zjevení nepovyšoval, byl mi dán do těla trn, Satanův anděl, aby mě políčkoval a já se nepovyšoval. Kvůli tomu jsem třikrát prosil Pána, aby to ode mne odešlo, ale on mi řekl: ‚Stačí ti má milost, neboť má moc se dokonává ve slabosti.‘ - 2 Kor 12,7-9),
tak i o druhých křesťanech v Římě.
Pavel je si zde vědom vrozené lidské náklonnosti ke hříchu - slabosti, kdy i ve stavu očištění od hříchů pokáním lidská přirozenost i nadále tíhne k určitým hříchům (každý zde máme svoji pomyslnou Achilovu patu - svoji slabost v určité oblasti hříchu, se kterou musíme s Boží pomocí bojovat). I když máme Bohem očištěná srdce, naše slabost vůči jistým hříchům se nám vytrvale vrací ....
Nejsme tedy třeba už zrovna ve stavu otroctví hříchu (byli jsme Bohem očištěni), ale stále jsou v životě situace, kdy znovu tíhneme ke hříchu, kdy znovu do hříchu z lidské slabosti upadáme. Nejdříve do těch malých, nenápadných....
Třeba tu rozlišovat spolu s apoštolem Janem hříchy všední (nezávažné), které samy ještě nevedou přímo ke smrti od hříchů závažných, které už jsou smrtelné a znamenají tedy už i reálný návrat do otroctví hříchu.
Nikoli každý hřích učiní z křesťana hned i otroka hříchu! Ale "ranec" nijak neřešených lehkých hříchů vede spolehlivě u člověka k pokřivenosti srdce i myšlení a takový člověk nakonec skončí ve hříchu ke smrti.
Když žádostivost počne, porodí hřích - a hřích, když dospěje, plodí smrt.
Nesmíme dopustit, aby naše hříchy dospěly!
Tuto žádostivost, se kterou musel také bojovat, měl i Pavel - máme ji my všichni bez rozdílu. Lišíme se jen v oblastech hříchu, pro který konkrétně máme slabost. Pavel jistě nebyl otrokem hříchu - ale aby se jím znovu nestal, k tomu nutně potřeboval neustálý živý vztah s Kristem.
Protože ve vztahu k pokušení vůči hříšným žádostem na tom nebyl nijak jinak, než jsme dneska my.
Jen Kristus nás ze stavu smrti hříchu může vyvést, jen Kristus nás pomáhá udržet v milosti posvěcující, bez hříchu ke smrti. Proto je naprosto nutné se i lehkých hříchů pravidelně zbavovat (učinit pokání ihned, kdy si hřích uvědomím a každý večer před spaním). V pravidelných intervalech také přicházím i své lehké hříchy vyznat Bohu i církvi (křesťan bez církve je jako člověk bez domova) ve svátosti smíření, kde načerpám další mimořádné milosti a inspiraci pro život s Bohem.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pátek, 22. květen 2020 @ 11:20:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak to tedy chudák Pavel. Byl na tom podstatně hůř než ti, kterým dopis psal. A přesto se je dovolil "poučovat" . Místo aby se od Římanů učil.
Ti totiž měli tu přítomnost následující : Ř 6:22 [www.obohu.cz]:Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky Božími, máte svůj užitek ku posvěcení a vašim cílem je věčný život. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pátek, 22. květen 2020 @ 13:47:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Otroky Božími? Proč? Abychom se zachránili a měli věčný
život? Takže ne z lásky, ale něco za něco. Já Ti budu bože sloužit a ty má dáš
věčný život? To je vypočítanost. Myslel to takhle Pavel? Otázka je o jakého jde
boha? Islamisté se stanou takovými otroky božími, že klidně budou zabíjet
jinověrce a za to věří, že budou v nebi
s pannami apod. Jehovisté nedovolí nemocné mamince transfúzi a nechají
ji umřít a jen proto, aby si nepohněvali svého boha a nepřišli o nebe. Jeden
kazatel mé manželce na otázku, že klidně bude v sobotu sloužit jako zdravotní sestra,
prohlásil: "Ale budete mít u boha problémy". " "A vy je mít
nebudete? Všechno děláte vždy správně?" Fanatismus je to nejhorší, co může věřící potkat. A nějaký hřích?? A
nějaká svoboda? To jde stranou. Člověk je zničen a už nerozhoduje on, ale něco
jiného. Už nemá svoje já. Jde s davem, jde za svým guru a jeho učením a slepě.
Stejně jako šli věřící za Hitlerem, jiní za Leninem či Stalinem či jiným psychopatem. A Kristus? Kam se poděl? |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Pátek, 22. květen 2020 @ 15:15:33 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Františku, nechal jsi se strhnout jedním slovem ze zajímavého, ale i nemoudrého překladu. Jde o studijní překlad, který je docela dobrý, ale bratři při překladu zvolili jednu nemoudrou metodu. Stejné slovo překládají v každém výskytu stejně. Nějakou logiku to má, ale naneštěstí ne správnou a u slova otrok je to často nejviditelnější. Originál jazyk a čeština nejsou převoditelné 1:1, slovník není ani matematické zobrazení. Přeloženo, myslím si, že ve dvou odlišných jazycích nejde překládat 1:1. Ale na druhou stranu, ani ve Studijním překladu se z verše nedá odvodit nic proti čemu brojíš.
Opět si zapomněl, že křesťana nepoznáš podle iča, a podle toho kolikrát za minutu řekne Bůh, Kristus,křesťana poznáš jinak. A mezi námi, s uzdravováním, tedy službou v sobotu měl problém i Pán Ježíš. Pokud někdo učí nebo si jen myslí, že služba bližnímu v sobotu rozhněvá Boha, tak na hlavu padlý a Boha nezná. Pokud není ve své zabedněnosti úplně mrtvý, pokud ještě pro něj trvá čas milosti, tak se třeba dostane do nemocnice a bude vděčný Bohu za zdravotní sestry.
Ale jinak jde o totálního pokrytce a nemá smysl takového člověka, nebo učení spojovat s učením Pána Ježíše Krista. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 22. květen 2020 @ 16:32:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Jirko,
podle toho, co píšeš, by všechny české i anglické překlady, které znám, byly nemoudré. Že by se všichni mýlili a přeložili 7. kapitolu Římanům špatně? I Textus Receptus (1550/1894) tam má přítomný čas. Kde jsi přišel na to, že tam má být jiný čas? |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pátek, 22. květen 2020 @ 18:23:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ty si také Willy myslíš, že Římané v římském sboru byli na tom lépe než apoštol Pavel?
Křesťané v Římě byli osvobozeni od hříchu, viz:
Ř 6:22 [www.obohu.cz]:Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky Božími, máte svůj užitek ku posvěcení a vašim cílem je věčný život. Zatímco ap. Pavel je zmítán hříchem, je zajatcem zákona hříchu ? : Ř 7:18 [www.obohu.cz]:Vím totiž, že ve mně, to jest v mém těle, nepřebývá dobré; neboť chtít dobro dokážu, ale konat už ne.Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to již já, ale hřích, který ve mně přebývá. Nalézám tedy tento zákon: Když chci činit dobro, je při mně zlo. Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem Božím. Vidím však jiný zákon ve svých údech, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, jenž je v mých údech. Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti? To snad ne ? ! To by byl Pavel dobrý pošetilec a lhář..
Samozřejmě že Pavel zde mluví o minulém čase, i když používá přítomný čas. A ještě lépe - hovoří o stavu člověka, který nepoznal Kristovu moc, osvobození od hříchu. Stavu člověka, který nezemřel Zákonu, který nebyl osvobozen od hříchu. A to určitě nebyl Pavlův případ v době, kdy list křesťanům v Římě psal.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Pátek, 22. květen 2020 @ 19:20:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | rosmano, a tys to měl také tak, hak to popisuje Šaul-Šavel-Pavel?:
7 [www.obohu.cz]Co tedy řekneme? Je Zákon hříchem? Naprosto ne! Ale hřích bych nepoznal jinak než skrze Zákon. Vždyť o žádostivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „ Nepožádáš.“ 8 [www.obohu.cz]Hřích využil příležitosti, které se mu dostalo skrze to přikázání, a probudil ve mně veškerou žádostivost; bez Zákona je totiž hřích mrtev. 9 [www.obohu.cz]Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, 10 [www.obohu.cz]a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. 11 [www.obohu.cz]Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 23. květen 2020 @ 10:46:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já jsem to tak nevnímal. Vyrůstal jsem v křesťanském prostředí. Nejsem Žid a Zákon nebyl to co bych nějak řešil. Ale žádostivost a hříšnost jsem vnímal od své puberty a začal také vnímat, že bez spasení Ježíšem, bez Jeho záchrany nejsem schopen žít životem, který by se mohl Bohu líbit. Začal jsem vnímat svou duchovní "mrtvotu" a to, že si zasluhuji Boží hněv a odsouzení. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Neděle, 24. květen 2020 @ 08:52:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>Já jsem to tak nevnímal. Vyrůstal jsem v křesťanském prostředí.<<Díky, rosmano, za rovnou odpověď. Tedy jsi to tak nevnímal, že by se v tobě probudila veškerá žádostivost, když jsi vyrůstal v tom křesťanském prostředí, čehokoliv co je druhého, když jsi uslyšel "A neprahni po domu svého druha, po ženě svého druha, jeho služce, jeho otroku, volu a oslu a čemkoli, co je tvého druha!“ a nezatoužil sis přivlastnit to, co má ten druhý. Ta slova tedy v Tobě neprobudila veškerou žádostivost a skrze ně, tedy to poslední přikázání Desatera, hřích v Tobě neožil a "nezabil" Tě skrze to přikázání a tys nezemřel. Je to tak?
Přesto jsi >>Ale žádostivost a hříšnost jsem vnímal od své puberty a začal také vnímat, že bez spasení Ježíšem, bez Jeho záchrany nejsem schopen žít životem, který by se mohl Bohu líbit. Začal jsem vnímat svou duchovní "mrtvotu" a to, že si zasluhuji Boží hněv a odsouzení.<< Tedy začal jsi vnímat, že jsi hříšný a žádostivý, a to i přesto, že jsi nebyl žádostiv přivlastnit sobě to, co není Tvé, ale to, co má druhý.
Nebyl jsi tedy na tom tak, jak to popisuje apoštol Šaul-Šavel-Pavel. Nemůžeš tedy na sebe vztáhnout jeho slova, že by platila o Tobě a že by svými slovy, kterými popisoval to, jak to bylo u něho, platila i o Tobě. Souhlasíš tedy se mnou, že rozhodně tím nemohl popsat stav všech lidí, že by to měli jako on? Že by to tak měli všichni ti římští křesťané před tím, než uvěřili v Ježíše?
>>Nejsem Žid a Zákon nebyl to co bych nějak řešil.<<
Tak. Židé jsou od malička vyučováni Tóře, tedy ti ve zbožných rodinách. Matkami, otci, nebo také najatými rabíny. Od malička slýchávají slova Desatera a také slova ostatních přikázání. Vědí, že slova Desatera jsou jen deseti přikázáními z mnoha, a že ono desáté z Desatera je jen jedno z těch mnoha. Ale vědí také, že těch deset se týká provinění hodných smrti a že to desáté zahrnuje všechna ta předchozí, protože z žádostivosti po tom, co je druhého - nikoliv po tom, co má ten druhý, ale po přivlastnění si toho, co má ten druhý, někteří lidé jsou schopni přestoupit všechna ta předchozí přikázání Desatera a vůbec všechna přikázání Tóry.
Tedy už od malička slýchávají slova Tóry a nevzbuzuje v drtivé většině z nich touhu překračovat B-ží přikázání, hřích v nich tím desátým přikázáním neožívá a neprobouzí v nich tu veškerou žádostivost. Není to tedy ono desáté přikázání z Desatera a vůbec Tóra, která "oživuje" hřích a "probouzí" v člověku žádostivost, o kterých by člověk nevěděl a nevnímal je, a to i když by ta slova Desatera nikdy neslyšel.
Určitě však existují lidé, kteří touží po překračování zákonů a mají to i za adrenalinové sporty. Asi i existují takoví lidé, kteří touží dělat to, co je zákony zakázáno a nedělat to, co je zákony přikázáno. Asi i existují lidé, kteří, když uslyší, že "co je druhého, není moje", vzbuzuje to v nich závist, zlost, a snad také jsou schopni učinit cokoliv zlého, jen aby ukradli či jinak zlým způsobem získali to, co je druhého, a přivlastnili to sobě.
Asi to tak ten Šaul-Šavel-Pavel u sebe měl, ale že by to mělo platit o všech? O všech lidech, než uvěřili v Ježíše? Že by tohle měl být stav všech lidí před tím, než uvěří v Ježíše? To je to projektování si sebe, svého stavu do druhých, nebo projektování si sebe do slov popisovaného stavu druhého. :)
Pokud takovým byl Šaul-Šavel-Pavel, pak to určitě byl jeden z té menší množiny lidí na světě, ačkoliv, co vím, že psal, nikoho nezavraždil. A dokonce psal, že dodržoval Tóru. Takže pokud nepopisoval svůj stav, pak si dost projektoval své představy do druhých. A bylo by hodně nerovné tvrdit, že ten jeho popis jje popisem stavu všech lidí, než uvěřili v Ježíše. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 24. květen 2020 @ 09:38:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Tedy už od malička slýchávají slova Tóry a
nevzbuzuje v drtivé většině z nich touhu překračovat B-ží přikázání,
hřích v nich tím desátým přikázáním neožívá a neprobouzí v nich tu
veškerou žádostivost. "...
Apoštol to vůbec nemyslel v tomto smyslu, jak jsi to pochopil ty.
Naši žádostivost není třeba ničím probouzet, ta je u každého z nás živá až dost.
Jestliže člověk přirozený podléhá vlastní žádostivosti, mimo jeho svědomí není už nic, co by ho v hříchu brzdilo. Ale lidské svědomí si lze "vychovat" , jeho varovný hlas zahlušit. Čím víc je člověk utopený ve vlastním hříchu, tím je více slepý ke zlu, které ten hřích doprovází. A protože je zde potlačeno vědomí páchaného zla (člověk si ho téměř neuvědomuje, závažnost takového hříchu klesá.
Když přišel Zákon, hřích byl hlasitě pojmenován, označen. Mírou jednání nebylo už jenom subjektivně vlastní svědomí, ale mírou se stal Zákon, který objektivně odhaloval a pojmenovával hřích.
Pokud tedy někdo se znalostí Zákona zhřešil, zhřešil naprosto vědomě proti Bohu i proti člověku - jeho provinění se tedy díky objektivitě znalosti Zákona stalo závažnějším - nebyl zde už jenom samotný skutek hříchu, ale přidružil se k němu i hřích další - vědomé přestoupení Božího zákazu - vědomá vzpoura proti řádu, který Bůh ustanovil.
Tento princip znalosti - neznalosti Zákona platí obecně pro každého člověka bez výjimky.
Kdo více dostal, od toho se bude i více požadovat. Služebník, který vědomě porušil příkaz svého pána při jeho znalosti bude bit více, než služebník, který porušil pánův příkaz z neznalosti.
(L 12,47-48) Ten otrok, který znal vůli svého Pána, a přece všechno nepřipravil a neudělal podle jeho vůle, bude velmi zbit.
Kdo ji však neznal a učinil něco, co si zaslouží rány, bude zbit méně. Od každého, komu bylo hodně dáno, bude také hodně vyžádáno, a komu svěřili hodně, od toho budou žádat více.“
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Neděle, 24. květen 2020 @ 11:11:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pane oko,tady nejde o mne, jak já si vysvětluji ta slova Šaulova. Právěže jsem poukázal na to, že myslet si, že bez Tóry či Zákona, je člověk bez hříchu, "mrtvý", že bez (vědomí, znalostí) Tóry se u zlého jednání nejedná o hřích, je nesmyslné.
Taktéž je nesmysl si myslet, že před přijetím Ježíše, je stav všech lidí stejný tomu, co Šaul popisoval. A také je nesmyslem si myslet, že Šaul těmi slovy vystihl stav všech římských křesťanů, než uvěřili v Ježíše, že nějak sám na příkladem na sobě popsal jejich stav. Navíc ne všichni z těch římských byli Židé či židovští konvertité. Já nepsal takové nesmysly. Rozporoval jsem je.
Nesouhlasím s Vámi, pane oko, snad jen v tom, že znalost Tóry zvyšuje závažnost hříchu, kdežto bez její znalosti se závažnost zlého jednání snižuje. Souhlasím však s tím, že znalostí Tóry si člověk může více uvědomovat své zlé touhy a čelit jim, a také že Tóra dává její znalostí si možnost sebevládání, ale pro ty jedince, kteří propadli své žádostivosti také touhu Tóru obcházet. Bez Tóry není hřích mrtvý a neožívá její znalostí. Ani její znalostí se ze spánku neprobouzí žádostivost. Tedy ne absolutně u všech, ale pouze u naprosto zkažených jedinců.
Nevědomím, že je něco zakázaného právě spíše vzrůstá závažnost hříchu, protože by u takových jedinců neexistovalo vědomí toho, že jsou taková jednání zlá. Bylo by to jako u zvířat, které zápasí o samičky druhých, přivlastňují si jejich věci, teritoria. A můžete říci, že jsou bez vědomí hříchu a že tedy jejich jednání bez toho vědomí není vůbec závažné. Chci tím říci, že tak jako Chava pojedla z toho "stromu" poznání (rozeznání) dobrého a (od) zlého, tak lidstvo dospělo od zvířeckosti k božskému (té jiskře, jiskřičce boží duše - intelektu). Podobně jako dítě dospěje a stává se zodpovědným za své jednání, protože už dosáhlo věku uvědomnění (jistě i výchovou) si toho, co je zlé a co dobré. Takže myslet si, že vědomím hříchu vzrůstá jeho závažnost a nevědomím klesá, je nesmysl. Vzrůstá však vina a zodpovědnost jedince. Vzrůstá či klesá posouzení jeho podílu na provinění a spravedlnosti. Ale kdyby lidstvo bylo jako zvířata, nevědomá si toho, co je dobré a zlé, pak by sice neexistovalo u lidstva uvědomění si dobrého a zlého, viny a spravedlnosti, nebylo by souzení a pochvaly, ale ani výčitek svědomí - byli bychom prostě jako zvěř, která si krade partnerky, věci druhých, potravu, hnízda, .... prostě bychom neměli pouze to vědomí - byli bychom jen zvířata bez té jiskřičky božího intelektu.
Takže sice znalostí Tóry vzrůstá osobní zodpovědnost člověka, ale neznalostí Tóry rozhodně neklesá veřejná závažnost hříchu. Bez toho zápisu do svědomí by lidstvo propadlo zvířeckosti - hříchu bez uvědomnění si jeho závažnosti na stavu svém a světa. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 24. květen 2020 @ 12:03:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Nesouhlasím s Vámi, pane oko, snad jen v tom, že
znalost Tóry zvyšuje závažnost hříchu, kdežto bez její znalosti se
závažnost zlého jednání snižuje. "...
Třeba tu umět rozlišovat mezi objektivně způsobovaným zlem (to je objektivně pořád stejné).
Jestli např. okradu důchodce o jeho celoživotní úspory, je to objektivně pořád stejně zlé, ať to udělám při plném vědomí toho, že ho ožebračuji, či při vědomí sníženém. Z tohoto pohledu je závažnost skutku pořád stejná - pořád stejně zlá a závažná.
Zde však hovoříme o čemsi úplně jiném.
My zde hovoříme o stavu lidského srdce hříšníka, který hříšné jednání vnímá subjektivně - buď při sníženém vědomí toho, že dělá špatnou věc, nebo při plném vědomí toho, že koná špatně.
A znalost Zákona způsobuje to, že si člověk lépe uvědomuje, co je špatné. Když se proto i přesto rozhodne udělat špatnou věc,
jeho provinění je v Božích očích o to horší a závažnější, než u člověka, který stejný skutek vykonal při zatemnění mysli, kdy si závažnost jím způsobeného zla nedostatečně uvědomoval.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Neděle, 24. květen 2020 @ 12:47:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | V celku souhlas. Mám proti tomu jen praktické - člověk, který v sobě nemá morální zábrany a může i své zlé jednání pokládat za normalitu, řekněme psychicky vyšinutý, posoudíte, že si neuvědomuje závažnost svého činu, tak takové sice soud může zbavit jeho odpovědnosti, ale právě pro to je dost závažným nebezpečím společnosti pro jeho zvířeckost - instinktivní pudové jednání bez té jiskry božího intelektu, kdy člověk ovládá svou instinktivnost. Ať chcete nebo ne, nezvládnutí své zvířecké instinktivnosti - to je hřích, ať už tak jednáte s plným vědomím nebo nevědomky. (A to je mimochodem o tom obětování domácí zvěře v Chrámu). |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 25. květen 2020 @ 07:16:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já jsem to tak nevnímal. Vyrůstal jsem v křesťanském prostředí. Nejsem Žid a Zákon nebyl to co bych nějak řešil.
Ahoj Rosmano.
Ani já jsem to tak nevnímal - vyrůstal jsem v nekřesťanském prostředí, kde bylo hodně beznaděje a doufání ve všelijaké lidi, lidskou snahu a "svaly", materie, náboženské obřady. Nezažil jsem tedy to, co popisuje Pavel: "Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti." Zákon jsem pak začal poznávat až jako křesťan.
Rozumím Pavlovým slovům jako svědectví o jeho životě (i ho tak píše), ne jako šabloně pro všechny lidi.
Jinde Pavel píše: "Když jste byli pohané, bývali jste neodolatelně vlečeni k němým modlám." To zase zřejmě nikdy nezažil on (kdyby ano, nepsal by nejspíše "vy", ale psal by "my"), zato jsme to zažili my.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pondělí, 25. květen 2020 @ 13:28:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku,
jo, rozumím. Také ten oddíl chápu jako Pavlovo svědectví o svém životě.
Já jsem to, co píše Pavel o Zákonu, přeskočil. Ale konečný efekt u mě byl stejný jako u Pavla -> hřích mě zabil. Duchovně zabil. Umrtvil. Byl jsem mrtvý pro Boha. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Pátek, 22. květen 2020 @ 20:02:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Willy, jazykovědně je tam přítomný čas. A určitě ve všech překladech. To není nemoudré. Je tam přítomný čas, ale přítomný čas větný neznamená, že Pavel mluvil o své přítomnosti. Proč si to myslím? Z kontextu, jiných svědectvích Pavla. Je to "vypravěčský styl", kdy autor (Pavel) se ztotožňuje s adresátem. I dnes se to používá běžně, je to nejjednodušší způsob, jak vtáhnout adresáta do děje. Ta "nemoudrost" se vztahovala k stejnoslovným překladům stejných slov ve Studijním. Kde se v originále vyskytne slovo otrok, tak v CZ je vždy překládáno slovem otrok. Jenže tak žádný jazyk nefunguje. Ale chápu proč to učinili, díky tomu byla větší ochrana překladu předporozumněním.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pátek, 22. květen 2020 @ 22:49:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
/// A Kristus? Kam se poděl? ///
Kam by se měl podít ? Nikam se nepoděl. Je tam, kde vždy, od nanebevstoupení před 2000 lety, po Boží pravici. A skrze Ducha svatého je přítomný všude tam, kde se 2 nebo 3 sejdou v Jeho jménu.
A je bohatý a štědrý ke všem, kteří Ho vzývají.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Sobota, 23. květen 2020 @ 08:21:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A není ho spíš potřeba na zemi než v nebi. Tady chybí a
vyskytují se jen jeho falešné kopie, které vedou k agresi a válkám. Svět je
plný falešných Kristů a co na to nebe?? A co ty války vedené pod praporem Krista? Imperialisté, když kolonizovali, tak používali misionáře s Kristem. A dnes to není jiné. Západ nám vnucuje své charismatické sekty, jejichž cílem je narušit život společnosti a možná i oslavují fašismus. Podporuje chvilky a jiné neofašisty. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Sobota, 23. květen 2020 @ 14:55:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Františku, bydlím na Moravě, možná je to tu jiné, možná ne, ale mně osobně západ nic nevnucuje. A charismatické sekty mi nevnucuje nikdo. Pravda je kolem mnoho "církví", které vznikly kolem amerického misionáře, ale ani jim nikdo nic nevnucoval. Nabídli jim jejich učení a někteří s moudrostí utekli a někteří s radostí přijali kalnou vodu k pití. Ale neslyšel jsem, že by někdo jim tu vodu vnucoval. Nevyhrožoval jim ztrátou zaměstnání ani nezakazoval chodit mezi pravý Boží lid. Nabídli a někteří přijali. O vnucování nic nevím. Ani ten adventista nevnucoval tvojí manželce sobotu, tvrdil nesmysly o sobotě, tvoje manželka si poklepala na čelo a špinavou vodu odmítla. Ani jí nic nevnucoval. A kdo nemiluje špinavou vodu, ten ji nepije, komu chutná, ten ji pije.
Ale dříve byla doba, kdy byly organizace, měly různé barvy, a ty vnucovaly druhým svoji víru. Hrozily ztrátou zaměstnání, školy, majetku, některé dokonce kradly a vydávaly na smrt ty, kteří jejich dobro odmítly. To byly velmi zlé síly.
Já osobně americké misionáře většinově moc nemusím, ale nemusím ani jiné misionáře nabízející špinavou vodu. Ale nevím o žádném americkém misionáři, který někomu špinavou vodu nutil. Misionáři s měsíčkem, ti nutí, tedy tam, kde mají převahu. Ale americký misionář? To se myslím Františku pleteš, ty vozí často špinavou vodu, ale nikoho ji pít nenutí. Pij čistou, Bůh ji nabízí každému. Pokoj tobě
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 23. květen 2020 @ 09:00:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Otroky Božími? Proč? "...
Ahoj Františku. Bůh člověka nekonečně převyšuje. Že nás bere za své partnery v jednání kolikrát jako rovný s rovným je z pouhé otcovské lásky. Podobně jako když hovoří rodiče s dětmi. Ovšem, na co dítě nestačí, tam musí nastoupit rodičovská autorita.
Proto je Bůh nejenom našim partnerem ale také Pánem. A my jsme jeho služebníky.
Rozumem to uznávám a srdcem s tím souhlasím.
Udělat, co po mě Bůh žádá, je vždycky nakonec tou nejlepší, nejužitečnější a nejprospěšnější variantou i pro mne samotného - i když to mé poznání zrovna vidí jinak. Boha třeba poslouchat.
Slovo "otrok" svojí náplní toto dobře nevystihuje.
Je totiž už zprofanované lidskou hříšností - v podvědomí se nám hned vybavují okovy a bič. Bůh není otrokář - je milující a laskavý Otec i Matka.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Sobota, 23. květen 2020 @ 09:41:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je zásadní rozdíl mezi židovským vztahem k Bohu a vtahem
křesťana k Bohu. Pro židy je Bůh Hospodin čili Pán. A pán přece může mít svoje
otroky, kteří ho musí poslouchat. Křesťan vidí v Bohu Otce a Matku, milující bytost.
Tady jsou dva vztahy. Jeden plný lásky a druhý až panský, přivlastňující, tedy
otrocký. Otrok, pokud měl dobrého pána, se cítil v jeho péči bezpečný. Křesťan
cítí rodičovskou péči a lásku. Otrok je
poslušný ze strachu a z povinnosti, křesťanský věřící člověk je poslušný z lásky. A tak jako dítě, když si neví rady,
zajde za rodičem a svěří se mu, tak činí i křesťan. Ale musí tu být živá víra,
vědomí, že jsem v Boží péči a že mne Bůh neopustí. A tato víra je právě ten velký
dar. Takže spíše Božími dětmi než otroky. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 23. květen 2020 @ 10:27:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
///Křesťan cítí rodičovskou péči a lásku.///
A ty jsi Františku křesťan ? Z tvého věčného naříkání a nadávání se mi to nezdá. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Sobota, 23. květen 2020 @ 13:19:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To se Ti zdá asi správně. Já jsem po roce 89 snad víru
částečně ztratil. Bylo by to hezké mít víru, ale nějak to nejde. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 23. květen 2020 @ 14:18:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Dokonce i učedníci Pána Ježíše přiznali, že jim chybí víra, že mají slabou víru. Proto prosili Ježíše
L 17:5 [www.obohu.cz]:Apoštolové řekli Pánu: „Přidej nám víry!“ To není ostuda přiznat Bohu slabost a nepatrnost své víry. Bůh nám ve svém slovu ale radí, co s tím, jak víru získat: Ř 10:17 [www.obohu.cz]:Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo. Je třeba s otevřeným srdcem naslouchat Božímu slovu, číst si je pravidelně každý den, přemýšlet o něm a přijímat ho. Krmit se tím slovem. Ježíš říkal těm, kteří Mu uvěřili - zůstaňte v mém slovu. Má slova jsou Duch a život.
To je pravý význam Ježíšových slov o jezení Jeho těla a pití Jeho krve.
J 6:53 [www.obohu.cz]:Ježíš jim tedy řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a nebudete-li pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Sobota, 23. květen 2020 @ 15:05:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Rosmano, asi mi věřit nebudeš, tomu co budu psát, ale neber to alespoň jako provokaci. Ono ve skutečnosti to není tak jednoduché. Je pravda co píšeš, Je třeba s otevřeným srdcem naslouchat Božímu slovu, číst si je pravidelně každý den, přemýšlet o něm a přijímat ho. Krmit se tím slovem. ale zároveň je to lež. Prosím, to neznamená, že jsi lhář, nebrat osobně.
Znám několik lidí, co činí přesně to co popisuješ. Kdyby jsi s nimi hovořil, tak si v této otázce padnete do náruče, a přitom je to vede od Boha. Každým čtením, hloubáním, nakolenou....jsou dál a dál od Boha. A víru mají jako skálu. Takže v čem je zrada? V srdci, srdce je potvůrka a i když je otevřené, tak někdy u některých radostně přijímá hereze s pocitem krmení se.
Co tím chci říci? Že znám lidi co se s otevřeným srdcem jednou učtou do smrti a budou na tom hůř než jsou dnes.
j. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 23. květen 2020 @ 16:45:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Jirko,
a co bys tedy doporučoval ?
Katolický učitelský úřad církve ? Magisterium ?
Určitě je dobré nejen si číst sám, ale i poslouchat zvěstované Boží slovo těmi, kteří jsou blízko Boha, znají Ho, ví o čem mluví a kážou v mocí Ducha svatého.
Na takové ale je František nějak alergický. Tak mu nezbývá než si číst sám. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Sobota, 23. květen 2020 @ 17:49:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslel jsem tím skutečnost, že když nechceš, tak nic z Písma nezískáš. Pokud chceš všude vidět zlo, tak jej vidíš, pokud chceš vidět Krista, který přišel zachránit a proměnit tebe, tak jej vidíš. Pokud si chceš, stěžovat tak si pořád stěžuješ. František by si měl uvědomit hlavně svoje slova, že se zbytečně obelhává. Nemyslím si, že americký misionář někoho nutil ...ale bylo zde hodně amerických misionářů co kázali špinavou vodu, ...ale kdo má větší moc? Falešný učitel nebo Bůh? Chápu co Františka trápí, vidí očima co vidí, ale jak adventistický kazatel neměl moc nad jeho manželkou, tak ani nad jinými, kteří milují BOha moc nemají... .. radovat se z farů co m to je řešením být vděčný Bohu, být světlem a třeba i tím prvním pravým křesťanem v místě kde je. Tmu zaženeš světlem, ne ukazovániá na tmu. Možná by mu v tom čtení pomohlo, ale nejsem si jist. To nevím. Jen jsem psal o lidech, kterým čtení Bible nepomáhá, čtou tam co chtějí, ne co tam je... |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 24. květen 2020 @ 12:47:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tmu zaženeš světlem, ne ukazováním na tmu!
Věřím, že z tohoto se i František poučí, protože je to pravda. (pokud to tu tedy postřehne).
Taky u něho vnímám, že ho velice trápí negativní věci ve světě, které stejně nemůže nijak ovlivnit.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 25. květen 2020 @ 07:20:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Myslel jsem tím skutečnost, že když nechceš, tak nic z Písma nezískáš. Pokud chceš všude vidět zlo, tak jej vidíš, pokud chceš vidět Krista, který přišel zachránit a proměnit tebe, tak jej vidíš.
Ahoj Jirko.
Tak mám tu zkušenost - pokud člověk vidí v midjánských pannách potěšení chlapů nebo v zacházení náboženských fanatiků s Ježíšem antisemitismus, tak mu více a více čtení písma nepomůže k lepšímu stavu.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 25. květen 2020 @ 15:29:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Číst Bibli? K čemu to je, když je SZ plný násilí , válek a zla. Židé znali a četli SZ a dodnes Kristu nevěří. Bohužel fanatici,
kteří tak rádi zdůrazňují, že už jsou bezhříšní a mají v sobě jen dobro a prý už nejsou
otroci hříchu, se v tom násilí a zlu snad vyžívají. Vůbec jim to zlo a násilí a krutost nevadí. Má to na ně stejný
vliv jako na nacisty Mein Kampf. A to je ta tragédie lidstva. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pondělí, 25. květen 2020 @ 13:17:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Já jsem ale reagoval na Františkovo přiznání, že víru "částečně ztratil". A že by bylo hezké víru mít, ale nějak neví, kde a jak ji získat. A že by asi i rád víru získal. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Pondělí, 25. květen 2020 @ 17:00:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak získat víru? Jde o to jakou? I ďáblové věří, ale třesou se. I Pavel věřil, když pronásledoval církev. Nevím. Poznat Boha? Být vděčný za dobré co nám dává? Radovat se... |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pondělí, 25. květen 2020 @ 17:12:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak získat víru?
No tak jak to říká Písmo:
"Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou slyšet bez toho, kdo hlásá? A jak mohou hlásat, nebyli-li posláni? Jak je napsáno: ‚Jak jsou krásné nohy těch, kteří zvěstují pokoj, těch, kteří zvěstují dobré noviny.‘ Ale ne všichni uposlechli evangelium. Neboť Izaiáš praví: ‚Pane, kdo uvěřil naší zvěsti?‘ Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo."
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Pondělí, 25. květen 2020 @ 17:34:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj tento text František zná a zná jej každý kdo Bibli četl. Ale tento text není přeci absolutním faktem. Jasně, že to tak je, ale není to podmínka postačující. Ale ne všichni uposlechli evangelium... .... je to podmínka nutná, ale ne postačující, kdyby byla tak jsme všichni jedno, jelikož čteme všichni jednu Bibli. František ji čte, ale přitom se trápí. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pondělí, 25. květen 2020 @ 17:47:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ten text možná zná, i když si nejsem jistý.
Ale nezná ten obsah, o čem ten text mluví. Zatím neví, o čem je ta zvěst a nemá víru ze slyšení zvěsti. A nedělá to, k čemu ten text nabádá. A slovo Kristovo nepřijímá s vírou. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 25. květen 2020 @ 17:54:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kravina. Už mám toho po krk. Jste komedianti. Nic neumíte, jen ponižovat jiné. Jste jed ze Západu, americká komedie víry a politika zla. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 28. květen 2020 @ 08:01:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Otroky Božími? Proč? Abychom se zachránili a měli věčný život? Takže ne z lásky, ale něco za něco. Já Ti budu bože sloužit a ty má dáš věčný život? To je vypočítanost. Myslel to takhle Pavel?
Ahoj Františku.
Takhle to Pavel určitě nemyslel, takhle se to převrací lidem, co byli naočkovaní nějakým popleteným náboženstvím, jako kdysi my v sektě.
Když se v písmu napsané "Ježíš je Pán" nebo když Juda [obohu.cz], Petr [obohu.cz], Jakub [obohu.cz] nebo Pavel [obohu.cz] píší o sobě "otrok Boží", není tím myšlen nějaký fanatismus popletených náboženství nebo ideologií, ale to, co to slovo tehdy znamenalo - tedy vztah dvou lidí.
Otrok patřil svému pánu.
To je význam: Patříme Ježíši, náš život patří Ježíši. To je smysl toho slova "otrok".
Nejsme už sami svoji, nepatříme nikomu jinému (hříchu), ale patříme Bohu.
A Bůh je dobrý vlastník, majitel lidí, na rozdíl od hříchu. Dobře se stará o lidi, kteří mu patří, nenechá je samé sobě, ani tomu nepříteli. Je dobře Bohu patřit, dobrá zkušenost s Bohem.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 28. květen 2020 @ 09:10:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je nevýhoda pojmu otrok. Možná jiný výraz, ale jaký. Asi
nejlepší je dítě Boží, syn či dcera Boží. V tom je láska a vše, co je krásné.
Nedávno jsem sledoval slovenský pořad Otrokářské cesty. Strašné a za tím zlém
stál člověk a často i věřící. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 28. květen 2020 @ 09:31:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ten pojem "otrok" je opravdu v tomto nevýhodný, protože v českém prostředí má to slovo negativní nádech, je naplněné útrapou, strádáním, špatným zacházením a podobně, takže to opravdu zní divně, když se řekne "otrok". Ale tak to být nemusí - třeba Josef v Egyptě byl otrok. Otrok byl, když těžce sloužil svému pánu, otrok byl ve vězení, ale otrok byl i tehdy, když žil v přepychu a vládl nad celou egyptskou zemí a měl k dispozici cokoliv si vzpomněl.
Určitě jsme děti Boží - ale ten pojem "dítě" zase nevystihuje celý ten vztah. Dítě nepatří rodičům, není jejich majetek. A jednou přijde čas, kdy dítě rodiče opustí.
Spíš je lepší přirovnání manželství, manželská smlouva, kdy jeden druhému patří. I k tomu přirovnává apoštol.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 24. květen 2020 @ 07:41:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tohle přece není minulý čas, ale jasná přítomnost!
To už ti vysvětlil Jirka. Stačí dočíst do konce: "Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti? Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy tentýž já svou myslí sloužím jako otrok zákonu Božímu, ale svým tělem zákonu hříchu. Nyní tedy není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha. Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti."
Já jsem taky napsal ..."Pavel píše o otroctví hříchu jako o minulosti ..."
Psal jsem to "píše" v přítomném čase a samozřejmě jsem tím nemyslel, že to Pavel píše zrovna teď, že by vstal z mrtvých a v té chvíli, co jsem psal ten příspěvek, by držel v ruce pero a psal by to, nebo že to zrovna v té chvíli píše někde v nebi.
Tomu bys snad rozumět mohl?
A to o vítězství v Kristu píše lidem, kterým hned kousek před tím psal:
Vždyť když jsme ještě 𝓫𝔂𝓵𝓲 bezmocní, zemřel Kristus v určený čas za bezbožné. Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít. Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě 𝓫𝔂𝓵𝓲 hříšní.
Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost? Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm ještě mohli žít? Víme, že náš starý člověk 𝓫𝔂𝓵 spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Hřích nad vámi nebude panovat; vždyť nejste pod Zákonem, ale pod milostí. Co tedy? Budeme hřešit, protože nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? 𝓝𝓪𝓹𝓻𝓸𝓼𝓽𝓸 𝓷𝓮!
Díky Bohu, že jste sice 𝓫𝔂𝓵𝓲 otroky hříchu, ale stali jste se ze srdce poslušnými vzoru učení, jemuž jste byli svěřeni. 𝓑𝔂𝓵𝓲 jste osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky spravedlnosti.
Když jste 𝓫𝔂𝓵𝓲 otroky hříchu, byli jste svobodni od spravedlnosti. Avšak nyní, když jste 𝓫𝔂𝓵𝓲 𝓸𝓼𝓿𝓸𝓫𝓸𝔃𝓮𝓷𝓲 od hříchu a stali jste se otroky Božími, máte svůj užitek ku posvěcení a vašim cílem je věčný život.
𝓟𝓼𝓪𝓵 to tedy Pavel o otroctví hříchu a o vysvobození v minulém čase.
Pavel zde poukazuje stav, ve kterém jsou všichni lidé bez rozdílu v zásadě jistým způsobem alespoň potenciálně v tomto světě pořád - až do své smrti těla.
Ne, to určitě ne.
V tom stavu jsou všichni lidé až do setkání s Pánem Ježíšem Kristem, do doby, než přijmou to, co pro nás Ježíš udělal a co Pavel dobře popisuje. Když je Ježíš vysvobodí jsou svobodní.
Každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu. A otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. Jestliže tedy Ježíš člověka vysvobodí, bude ten člověk vskutku svobodný.
Jak jsi na tom tedy ty a teď v přítomném čase, Stando?
Jsi stále otrok hříchu?
Je "Otroctví hříchu" pro tebe minulost, nebo přítomnost?
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Neděle, 24. květen 2020 @ 08:11:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Lidé by možná nebyli otroky hříchu, kdyby stále mysleli
opravdově na Krista a stále prožívali, že jsou s ním, že je vedle nich v jařmu
a společně se dřou životem. Ale lidé nemyslí každou vteřinu na Krista, ovládá
je tělo se svými emocemi, ovládá je temperament a jiné vlivy včetně léků, drog,
alkoholu ale i sociální a politické
vlivy. Jako v Německu věřící ovládl
Hitler.Pak páchají klidně zlo a porušují
Boží zákony a tak se chovají vždycky. Dodatečně po hříchu činí pokání, aspoň
díky i za to, třeba je to dál bude více varovat. Takže otroky hříchu jsme, protože
jsme v tomto těle a v tomto světě. Pokud
upřímně věříme v Ježíše, pak se častěji dokážeme aspoň na chvíli z toho
otroctví vymanit, ale jen krátce. Proto v dějinách křesťanství je málo opravdových
"svatých", pokud vůbec jsou, ale samí hříšníci.Když u nás po roce 89
ten americký plukovník letectva se chlubil vyznamenáními ve válce ve Vietnamu a
Kristem, proč ho Duch Kristův neoslovil, aby pamatoval na to, že vraždí lidi v zemi,
který ho neohrožuje a kde nemá co dělat?
Pak by ovšem nedostal vyznamenání. A tenhle člověk byl a je přesvědčen o působení Krista. Je to věrohodné???!!! Žádné
litování a pokání. Ne. Jen falešná jistota vlastní svatosti.
My umíme dobře či
nedobře o tom filosofovat až po bitvě s hříchem, ale to je už k ničemu.
Pavel jistě měl také svoje chyby, které nikde zapsány
nejsou. Ale Kristus mu aspoň přinesl klid do duše, že když bude myslet na
Krista, tak se v určitých životních situacích snáze z otroctví hříchu
vysvobodí, ale jen v té dané chvíli. I za to prožívá Pavel radost. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 25. květen 2020 @ 06:37:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Lidé by možná nebyli otroky hříchu, kdyby stále mysleli opravdově na Krista a stále prožívali, že jsou s ním, že je vedle nich v jařmu a společně se dřou životem.
To ne, Františku, takto to nefunguje. Když má člověk v srdci zlo, netrefí se cíle, ani když myslí na Krista.
Ten problém hříchu je o kus hlubší, než jen v myšlení. Myšlení člověka je povrchní věc, vnější projev toho, co má člověk uvnitř sebe, v nitru. Když má v nitru hřích (třeba krádež, nebo násilí) tak mu snaha ten hřích potlačit pomůže na chvilku, krátkodobě, ale to, co má člověk v srdci, to stejně nakonec vyplave napovrch, jako silný pramínek po deštích, jako pampeliška pod asfaltem.
Jsou samozřejmě silní jedinci, kteří mají silnou vůli a dokážou více potlačit to, co je uvnitř v nich, schovat to, ale těch je malé množství.
Ale lidé nemyslí každou vteřinu na Krista, ovládá je tělo se svými emocemi, ovládá je temperament a jiné vlivy včetně léků, drog, alkoholu ale i sociální a politické vlivy.
Tak. Protože lidé myslí hlavně na to, co mají v sobě, na svou přirozenost.
Pamatuji si, jak nám v dobrém úmyslu dali na ruku náramek, na kterém bylo napsáno: "Co by asi udělal Kristus" s tím, aby se člověk zamyslel, než něco udělá, co by udělal Kristus. NO a rázem bylo na světě o několik desítek Kristů více, a každý ten Kristus byl trošku jiný.
Myšlení na Krista zkrátka neřeší problémy života, hříchy, které jsou mnohem hlubší a silnější, než myšlení.
Jako v Německu věřící ovládl Hitler.Pak páchají klidně zlo a porušují Boží zákony a tak se chovají vždycky.
Tak. Ale socialismus, se kterým přišel Hitler, ten udělal jen jednoduchou věc: Zahrál právě na to, co mají lidé v nitru. Na závist, nenávist, nesnášenlivost, touhu po majetku... To funguje spolehlivě a dělají to (mnozí) politici dodnes.
Pavel jistě měl také svoje chyby, které nikde zapsány nejsou. Ale Kristus mu aspoň přinesl klid do duše, že když bude myslet na Krista, tak se v určitých životních situacích snáze z otroctví hříchu vysvobodí, ale jen v té dané chvíli.
Františku, to ne, takto to Pavel nepsal.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 25. květen 2020 @ 09:43:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Aha, jak to tedy funguje? Ty nemáš nikdy v srdci zlo? A
vidíš, já u Tebe to zlo vnímal. Obyčejnou závist a vztek, že ten František
dostal byt v paneláku, zatím co já Cizinec, nic nedostal. Kdybys měl v srdci
dobro, tak bys říkal, je to dobře ten František z té bídy, kterou zažil, má kde
bydlet apod. Ty máš v sobě jen dobro?Panečku, to je pýcha!!!
Myšlení na Krista podle Tebe neřeší problémy hříchu. Tak, co
je řeší?
Kritizuješ socialismus, že zahrál na nesnášenlivost, závist,
touhu po majetku apod. Ale netoužili více po majetku ti, co ho měli až moc, co
se snažili ubohé dělníky co nejvíc
vyždímat ze sil? A nevytvořili Hitlera
ti bohatí, kterým vyhovoval jeho postoj k židům, kterým záviděli úspěch, a komunistům, kteří bohaté ohrožovali??Z tebe
mluví kapitalistické zlo a nic víc a myslíš si, jak jsi překonal hřích. Namlouváš
si sobě něco, co není pravda.
Jak to myslel Pavel? U uměl vždy překonat hřích? Například k
ženám byl dost arogantní. Jinými slovy mají se podřizovat mužů, a držet hubu.
To je projev dobra ???
Nic Ti nevěřím. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 25. květen 2020 @ 16:50:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Aha, jak to tedy funguje? Ty nemáš nikdy v srdci zlo? A vidíš, já u Tebe to zlo vnímal. Obyčejnou závist a vztek, že ten František dostal byt v paneláku, zatím co já Cizinec, nic nedostal.
No funguje to naprosto přesně tak, jak jsi teď popsal: Vidíš okolo sebe to, co máš v srdci, a vidíš to i tam, kde jsou lidem cizí věci, které ty ve tvém nitru žiješ.
Máš závist a vztek na lidi, co mají více, už odmala, tak jí vidíš všude.
Když jsem se tě ptal na byt, bylo to z jednoduchého důvodu: Abych ukázal dvojí metr, kterým měříš.
Když ti to vyhovovalo, stěžoval sis na privatizaci, ale když se člověk blíže podívá na tvůj život, tak ty sis taky výhodně privatizoval, když jsi dostal příležitost. Pokud tedy nadáváš na privatizaci, na to, že si lidi rozebrali společný majetek, nadáváš i sám na sebe - ty sis taky výhodně rozebral společný majetek, když na to přišlo.
Závist v mém dotazu určitě nebyla - tu jsi tam viděl ty, protože tak uvažuješ ve svém nitru.
Já mám na privatizaci opačný pohled, než ty - považuji jednoznačně za lepší, když majetek vlastní a spravují konkrétní lidé, než když je majetek bezejmenný, erární, bez vlastníka, "ničí". Tedy je lepší, když si ředitel zprivatizuje podnik, ve kterém pracuje a který celý život budoval, je lepší, když si vedoucí sámošky zprivatizuje obchod, ve kterém desítky let pracoval, je lepší, když si lidé zprivatizují byty, ve kterých léta bydleli.
Pro mne jde v dané věci jen o míru - pokud si lidé "kupovali" obchod nebo fabriku za zlomek ceny na základě zákulisních dohod, bylo to amorální - byť i tak bylo lepší, než amoralita předchozí. Pokud si lidé obecní a státní byty v hodnotě milionů kupovali na základě výhodných privátních dohod za statisíce, bylo to amorální úplně stejně, jako když někdo rozkradl fabriku nebo "zprivatizoval" nějakou sámošku.
Kupónovka pak byla ještě nejspravedlivější.
Zkus se jednou zamyslet, že i ty sis privatizoval, než zase začneš nadávat, že se kradlo či privatizovalo a vymezovat se nadávkami proti lidem, kteří dělali totéž, co ty.
Kdybys měl v srdci dobro, tak bys říkal, je to dobře ten František z té bídy, kterou zažil, má kde bydlet apod.
Františku, proto, že mám v srdci dobro, tak si moc dobře uvědomuji, že když někdo něco dostane "zadarmo" nebo za zlomek reálné hodnoty, je to vždycky na úkor někoho jiného, kdo to "zadarmo" nebo ten zbytek hodnoty musel zaplatit. A to byli i lidé, kteří neměli kde bydlet - třeba proto, že jim ti, co rozdávali "zadarmo" jejich bydlení ukradli. Nebo proto, že byli mladí, nebyli prominenti režimu, neměli známé na úřadě, nepracovali pro některý z preferovaných podniků, nedostalo se na ně v nekonečném pořadníku, aby dostali byt "zadarmo"...
Myšlení na Krista podle Tebe neřeší problémy hříchu. Tak, co je řeší?
Vždyť jsi sám popisoval, co to řeší. Souhlasím s tebou - může to chvilkově pomoci, zakrýt nějaký hřích, potlačit hřích.
Do doby, než se zase hřích projeví naplno.
Alespoň něco málo, ale moc to není.
Kritizuješ socialismus, že zahrál na nesnášenlivost, závist, touhu po majetku apod.
Určitě, Františku, jednoznačně kritizuju socialismus. Sice jsem ho nezažil (narodil jsem se dávno poté, co už byl Hitler pryč), ale poměrně dost jsem si o tom přečetl. Někdo říká: Hitler postavil dálnice, snížil nezaměstnanost, stavěl pro dělníky hotel na Rujáně... No, to opravdu udělal, ale za jakou cenu a hlavně: Kdyby tam Hitler nebyl, nesnížila by se nezaměstnanost, nepostavily by se dálnice i bez něj? Hotel na Rujáně by se určitě bez něj nepostavil - zle zase by tam stálo stovky hotelů menších,....
A už ani nemluvě, jak socialismus pokračoval, začátek války, spolupráce s komunisty, rozebrání Polska, vyvraždění milionů lidí... Na to, co přinesl Hitler těžko něco nekritizovat.
Ale netoužili více po majetku ti, co ho měli až moc, co se snažili ubohé dělníky co nejvíc vyždímat ze sil?
To nevím, Františku.
Mohu tak nějak odhadovat z aktuální zkušenosti s lidmi - a v tom vzorku lidí, které znám, touží po majetku nejvíce lidé nejchudší, lidé s nějakou materiální deprivací. V komunitě tzv. "nepřizpůsobivých" má touhu po majetku tak 100% těch lidí, a to hodně silnou touhu po majetku. Naopak u bohatších lidí a zvláště těch, co bohatství sami vybudovali, má touhu po majetku jen zlomek lidí. U těch, co mají majetku opravdu hodně (na běžné poměry) je jen malá potřeba toužit po majetku, zvláště po delší době - spíše si uvědomují pomíjivost majetku.
Ale je fakt, že neznám osobně nějak extrémně bohaté lidi, moje známost končí u lidí s majetkem na úrovni tak asi 10mil USD. Bohatší lidi znám jen z médií.
A nevytvořili Hitlera ti bohatí, kterým vyhovoval jeho postoj k židům, kterým záviděli úspěch, a komunistům, kteří bohaté ohrožovali?
Zrušení bezpracných příjmů, získaných bez vynaložení úsilí, tj. odstranění úrokové poroby. Požadujeme zestátnění všech (dosud) vzniklých trustů (podniků). Požadujeme rozdělení zisků velkopodniků. Požadujeme vytvoření zdravého středního stavu a jeho podporu, okamžité zespolečenštění velkých obchodních domů a jejich pronajmutí za nízké ceny malým živnostníkům, co největší zohlednění všech malých živnostníků při dodávkách státu, zemím nebo obcím. Požadujeme pozemkovou reformu, přizpůsobenou našim národním potřebám, vytvoření zákona o vyvlastnění půdy pro veřejně prospěšné účely bez náhrady. Požadujeme odstranění pozemkové daně a zabránění spekulacím s půdou.
Myslíš, že tyhle požadavky vytvářeli ti bohatí? Nezdá se mi.
Z tebe mluví kapitalistické zlo a nic víc a myslíš si, jak jsi překonal hřích.
CO konkrétně je pro tebe Františku to "kapitalistické zlo"?
Namlouváš si sobě něco, co není pravda.
A co si namlouvám, a není pravda?
Jinými slovy mají se podřizovat mužů, a držet hubu. To je projev dobra ???
Ne, Františku. Tvoje hulvátství a překrucování není projev dobra, ale právě projev toho, co máš ve tvém srdci a co vidíš všude okolo sebe.
Podřizovat se jeden druhému, respektovat řád je projev dobra - je projev dobra respektovat vládu, i když není zrovna ideální. Je projev dobra respektovat šéfa v práci, podřídit se, i když nerozhoduje nejlíp. Je projev dobra, když se děti podřizují rodičům, když se manželka podřizuje muži. A je v tom dobrovolném podřízení svoboda.
Samozřejmě to má míru a tou je hřích (aby sis to zase někam nepřevrátil) - těžko se může podřizovat žena násilníkovi, bezbožníkovi. Těžko se může člověk svobodně podřizovat zločincům.
Nic Ti nevěřím.
Tak proč se ptáš?
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 25. květen 2020 @ 17:35:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ty nás
budeš poučovat o hříchu?
A vůbec. Byt jsem dostal jako většina tehdy po roce 89 za asi 69 tisíc korun. Další 150a více jsme museli
vložit do oprav, na které stát neměl. Byt mi byl přidělen v roce 76 díky zaměstnání a já byl rád a šťasten, třebaže
tyhle byty vystavěné narychlo měly i plno chyb. Třeba nám teklo ze střechy. Konečně
jsem měl domov a mohl žít jako člověk. Těch bytů bylo tehdy přes 100 a sloužily dělníkům,
zdravotníkům, kam patřila i manželka, prostě pracujícím. Ti Tvoji křesťané mi nedali
nic, akorát umí vyčítat a tady je vidět, že jejich Kristus je k ničemu
a hřích je v nich více zakořeněn než v nevěřících. Byt jsme byli nuceni
koupit a vydali se z peněz, opravy pak
na dluh. Kdybychom si ho nekoupili, pak ho mohl koupit někdo jiný a my skončit na ulici.
Tvoje výčitky jsou
hnus a já si uvědomuji stále více jaké
svině jste vy věřící a západní fanatici. Váš Kristus je jen komedie a podfuk na
lidech.
Na druhé straně v našem městě se členové ODS a lidovci domluvili a v holandských aukcích a
pak šikovně hluboko pod cenou řádově v desítkách milionů privatizovali státní
podniky. To byla krádež a ne můj byt,.
Hnusíš se mi, svatoušku a hnusíš mi Krista, ale ten Tvůj
Ježíš je stejně americké svinstvo jako u toho pilota, co shazoval pumy ve
Vietnamu a myslel si, jaký je svatý.
Fuj, hnusíte se. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 26. květen 2020 @ 09:34:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tak jako se členové ODS domluvili a holandských aukcích si za zlomek ceny privatizovali ze společného podniky a museli do nich investovat spoustu peněz a práce, tak se také lidé domluvili a za zlomek si výhodně zprivatizovali byty, které jim nepatřily.
Pokud ty ses na tom podílel také a také sis výhodně zprivatizoval společné a sám kritizuješ druhé, máš dvojí metr - jiný na sebe, jiný na druhé. V čem kritizuješ členy ODS, to jsi ty sám dělal - kritizuješ tedy tvou kritikou také sám sebe. I o tom psal Pavel [obohu.cz], nic nového pod sluncem.
Možná se ti hnusím - často jsi psal o nelásce k pravdě, o tom, jaký mají "křesťané" problém přijmout jednoduchou pravdu o sami sobě. Ale stejně ti to napíšu narovinu.
Tvoje hodnocení, posměšky a pomluvy jsou mi Františku celkem jedno - jsem zvyklý na "hodnocení" lidí a tvoje pomluvy jen ukazují na tvůj charakter, co máš vevnitř sebe, co žiješ.
Zeptal ses, odpověděl jsem ti.
Nemám závist k tomu, že jste si spolu s členy ODS a ČSSD a dalších výhodně rozebrali společný majetek, to je vaše věc.
Mám opačné postoje, než ty. Můj postoj k tomu je tento:
Neodsuzuji lidi, kteří si výhodně rozebrali z našeho společného byty, domy, obchody, továrny, firmy... Dobře se stalo. I u tebe, Františku.
Je obecně lepší, když si lidé výhodně rozeberou společný majetek (byty, obchody, továrny) a pracují a investují do nich, než když se o ně "stará" erár. (byť v jednotlivých minoritních případech se to i nepovede, aby to bylo "lepší")
Je ale lepší, když se to dělá více spravedlivě - tedy tak, že mají všichni stejné příležitosti, jako například kuponová privatizace či veřejné aukce a je horší, když si společný majetek rozeberou prominenti na základě nějakých výhod nebo privátních dohod.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Úterý, 26. květen 2020 @ 09:56:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Copak já se mohl s někým domlouvat na výhodách privatizace. U nás tak rozhodla domovní správa města a byt
jsme si museli koupit a zadlužit se pak na opravách. Tohle Ty, hnuse srovnáváš
s privatizací s holandskými akcemi? A to není všechno, co se dělo a jak se kradlo. Pro mne byt v havlovské
králíkárně, měl obrovskou cenu a
znamenal domov. Nenávidím Tě. Hnusíš mi Krista.
Já žil poctivě a tohle s bytem, přece nebyla krádež. To jen vy ,panské
svině, takhle ze závisti uvažujete a chráníte pravé lumpy a zloděje. Jsi křivák a ničitel víry v Ježíše. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 26. květen 2020 @ 10:09:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč se nad tím vůbec rozčilujete, Frantisek100. Kdyby šly ty byty do aukce, získali by je ti bohatí, kteří měli dostatek financí, kteří by pak skoupili všechny byty za větší obnosy a stát by na krátkou chvíli získal sice více, ale zase by to lidé zaplatili jinak - penězi do soukromých kapes. Určitě by nešlo o spravedlivější a lepší způsob nabytí státního majetku do soukromého majetku.A jinak, ono to nebyly havlovské králíkárny, ač je tak hanlivě nazval a jsou docela běžné i na západě :) |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Úterý, 26. květen 2020 @ 10:18:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mně se dotýká ta cizincova panská necitlivost. To nebyla krádež jako v holandských aukcích, kdy se rozprodávali podniky. Já nebyl žádnej komunistickej prominet. V našem paneláku byli hlavně dělníci. Ale ODS a lidovci, ti chtěli nakrást, co se dalo, a nešlo o byty. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 26. květen 2020 @ 10:30:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak ona ODS a lidovci Vám přeci dali tu možnost odkoupit si ten byt za solidní zvládnutelnou cenu i přes to zadlužení. Rozhodně to nebyla krádež, ale koupě. Osobně si moc nedovedu představit, kdyby byla cena aukční, podle výše nabídky, co by to znamenalo právě pro lidi, kteří žili obyčejným způsobem. I tak docházelo ke skupování více bytů, než měl který člověk k vlastní potřebě a k obohacování se na úkor jiných. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Úterý, 26. květen 2020 @ 10:37:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tu možnost nedávali zloději z ODS a lidovci. To byla věc státu, který neměl prachy na opravy. Bylo to vynucené odkoupění. Ti svině z ODS a lidovci šli po něčem jiném než po bytech. U nás skupovali obchody, komunál, zdravotní středisko a jiné. Byli a jsou to svině a cizinec s nimi. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 26. květen 2020 @ 10:47:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ale za tu koupi, jakkoliv nucenou (nemusel jste, ale riskoval byste neklid, že žijete v cizím, a mohli Vás i z toho bytu vytlačit), i přes to zadlužení na opravách domu, jste přeci rád, Frantisek100? Já jsem zde spíše apolitický, ale přeci jenom mám za to, že tato nabídka lidem v pronajatých bytech se jen těžko už zopakuje za tehdejších vstřícných podmínek a nabídek. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 26. květen 2020 @ 11:11:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | U nás tak rozhodla domovní správa města a byt jsme si museli koupit a zadlužit se pak na opravách.
A v domovní správě (v městské radě, ve státním úřadě ...) byli často úředníci, co bydleli v těch bytech, co se privatizovaly.
Tohle Ty, hnuse srovnáváš s privatizací s holandskými akcemi?
Ano, je to podobné: Výhodně za zlomek reálné ceny si lidé rozebrali ze společného majetku něco pro sebe soukromě.
Pro mne byt v havlovské králíkárně, měl obrovskou cenu a znamenal domov.
A pro vedoucího samoobsluhy byla jeho domov samoobsluha - strávil tam třeba třicet let, věnoval jí svůj život a měla pro něj obrovskou cenu.
Pro ředitele nebo jeho náměstka zase měla obrovskou cenu fabrika či firma, ve které desítky let pracoval a byl to pro něj domov.
Nenávidím Tě. Hnusíš mi Krista. Já žil poctivě a tohle s bytem, přece nebyla krádež. To jen vy ,panské svině, takhle ze závisti uvažujete a chráníte pravé lumpy a zloděje. Jsi křivák a ničitel víry v Ježíše.
A tohle už je k tématu, o kterém jsme se bavili výše - takto vidíš svět. To jsou věci, které máš ty ve svém nitru, hluboko v sobě zakořeněné a kdykoliv přijde příležitost, vyjdou ven.
Tenhle tvůj pohled na svět není něco, co by sis svobodně vybíral.
Stejně tak svobodu od takových věcí hluboko v srdci si člověk nevyrobí sám - potřebuje pomoc zvenku.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Úterý, 26. květen 2020 @ 11:44:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
A v domovní správě (v městské radě, ve státním úřadě ...) byli často úředníci,
co bydleli v těch bytech, co se privatizovaly.
Blbost. Ti úředníci se starostou bydleli jinde. Prostě stanovila se užitková cena a basta. Pokud
by byla kupní, tak šla nahoru. Byla to výhoda, ale ne krádež. V malém městě v
té době po roce 89 nestaly byty statisíce.
Ano, je to podobné:
Výhodně za zlomek reálné ceny si lidé rozebrali ze společného majetku něco pro
sebe soukromě.
Jaký zlomek ceny? Opotřebovaný byt. Tu cenu na základě
odpisu stanovil stát a nás donutil byt koupit. Nikdo s neptal, zda budeme mít
na opravy
A pro vedoucího
samoobsluhy byla jeho domov samoobsluha - strávil tam třeba třicet let, věnoval
jí svůj život a měla pro něj obrovskou cenu.
Pro ředitele
nebo jeho náměstka zase měla obrovskou cenu fabrika či firma, ve které desítky
let pracoval a byl to pro něj domov.
A proto se snažili okrást stát holandskými akcemi, kde vše
bylo předem domluvené
Nenávidím Tě. Hnusíš mi Krista. Já žil poctivě a
tohle s bytem, přece nebyla krádež. To jen vy ,panské svině, takhle ze závisti
uvažujete a chráníte pravé lumpy a zloděje. Jsi křivák a ničitel víry v
Ježíše.
A tohle už je k
tématu, o
kterém jsme se bavili výše [granosalis.cz] - takto vidíš svět. To jsou věci, které máš ty
ve svém nitru, hluboko v sobě zakořeněné a kdykoliv přijde příležitost, vyjdou
ven.
Ano, hnusíš se mi,
jsi svině jako ti zloději z ODS, panskej rozmazlenej spratek. Vás měli
komunisté věšet. škoda. Strč si svého hnusného západního kapitalistického Krista
do zadku. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 26. květen 2020 @ 12:13:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Frantisek100, jste povahy výbušné, pak z Vás vycházejí dost nepěkné řeči jako: 》Vás měli komunisté věšet. škoda. 《 Necháváte sebou cloumat, vyprovokovat se. Prostě si Cizince nevšímejte a nedopřejte mu místa ve své životě. :) |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 26. květen 2020 @ 12:13:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Frantisek100, jste povahy výbušné, pak z Vás vycházejí dost nepěkné řeči jako: 》Vás měli komunisté věšet. škoda. 《 Necháváte sebou cloumat, vyprovokovat se. Prostě si Cizince nevšímejte a nedopřejte mu místa ve svém životě. :) |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Úterý, 26. květen 2020 @ 13:09:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proti nepřátelům je třeba bojovat!!! |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 26. květen 2020 @ 13:20:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nutně? A musíte je brát za nepřátele, pokud nemohou nijak ohrozit? |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Úterý, 26. květen 2020 @ 13:30:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tobě se to mluví klidně, protože v Krista nevěříš. Nepřítel
je ten, kdo ničí Krista |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 26. květen 2020 @ 13:38:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Věřím v B-ha a věřím, a každého dne očekávám příchod ha-mašiacha. Ale nevěřím, že Ježíš byl či je ha-mašiach, protože nenaplnil a neuskutečnil to, co se v Písmech Tanachu o ha-mašiachovi a jeho době píše. Až příjde, učiní vše a nebude muset přicházet po etapách. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 28. květen 2020 @ 07:55:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ale Ježíš toto všechno už naplnil.
Ovšem nikoli způsobem podle lidského očekávání Židů, ale způsobem Božím. Způsobem Izaiášova "trpícího služebníka".
(Iz 55,8) Neboť vaše smýšlení není mým smýšlením a mé cesty nejsou vašimi cestami, Jahvův výrok.
(Ř 8,14-17) Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové. Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží. Jsme-li však děti, jsme i dědicové — dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, abychom spolu s ním byli také oslaveni.
Toto je svědectví o Ježíšově jedinečném vztahu k nebeskému Otci, který byl nejdůvěrněji vyjádřen jediným slovem: "Abba". V tomto slově bylo zahrnuto celé jeho poslání a celý jeho život. Toto Abba v aramejštině, mateřské řeči Ježíšově, znamená zdrobnělé důvěrné oslovení otce - naše "tatínku"..
V Duchu svatém se podílíme na této Ježíšově modlitbě a na jeho lidské zkušenosti synovství. Sami bychom se nikdy nemohli odvážit přivlastnit si ve svém vztahu k Bohu toto Abba, kdyby nás k tomu sám Ježíš nevyzval a kdyby nás k tomu nevedl Duch svatý.
Je to privilegium nás křesťanů, že smíme k Bohu přicházet v této důvěrné dětinné atmosféře. Ježíš nás tím uvádí do svého vztahu k Otci a my smíme na sobě zažívat a prociťovat tutéž Otcovu blízkost jako on. V této blízkosti spočívá také zvláštní účinnost naší modlitby, Duch svatý nás v modlitbě uvádí do zcela důvěrné lásky k Otci, a tím boří všechnu nedůvěru, ničí chlad a odtažitost, dává nám prožít radost Božího dítěte. Važme si toho privilegia a učme se naslouchat Duchu svatému, který se v nás takto modlí. Přidejme k tomu svůj hlas a svoje city, svoji lásku a oddanost.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 27. květen 2020 @ 06:27:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ano, hnusíš se mi, jsi svině jako ti zloději z ODS, panskej rozmazlenej spratek. Vás měli komunisté věšet. škoda. Strč si svého hnusného západního kapitalistického Krista do zadku.
Ahoj Františku.
O tomhle to přesně je - co má člověk v srdci, to vždycky znovu a znovu vyjde najevo. Je jedno, jestli je člověk výbušný nebo klidný, jestli je veselejší, nebo spíše uzavřený - v tom není ten problém. Když je člověk výbušnější, ale má dobré srdce, tak jedná zbrkle, občas se mu něco nepovede, ale o tom není hřích.
Když má člověk v srdci hřích, zlo, je to jako když se hraje "člověče nezlob se" s cinknutou kostkou - pořád padá jednička. Žádná svoboda.
A tobě napadají vždycky nadávky, sprosťárny, vraždy, násilí, prachy, majetek, závist, třídní nenávist, komunisti, kapitalisti, feudalisti, statkáři, soudy lidí okolo, pořád dokola., znovu a znovu Je jedno, o čem se bavíme - jestli o privatizaci, o dějinách, o církvi, o dětech, o životě - dokonce i když jsme se bavili o starosti o svoje nejbližší, o staré a nemocné lidi, napadaly ti tam prachy a majetek.
V tom není svoboda - nemůžeš si vybrat, aby ti napadalo místo vražd a násilí, majetku a kapitalistů něco jiného - nevypadne z tebe nikdy pokání, změna myšlení, spravedlnost, čistota života, poslušnost Bohu, starost o druhé... Co máš v sobě zaseto, jaké máš srdce, to padá ven, znovu a znovu.
To není stav, ze kterého by se člověk dostal sám svou silou a svým rozhodnutím, nejde to. To, co má člověk v srdci je silnější, než volní vlastnosti člověka.
Když se lidé baví o hříchu, často se říká: 'Ten člověk má závist', nebo 'ten člověk má nenávist'. Je to běžná mluva, každý jí rozumí, ale technicky, logicky to říkáme špatně. Ve skutečnosti je to tak, že 'nenávist, závist má člověka' - ten hřích vlastní, drží člověka. Proto se tomu taky říká otroctví hříchu a ne svoboda hříchu.
Ježíš říkal [obohu.cz]: " Když plně ozbrojený silák střeží svůj palác, je jeho majetek v bezpečí. Přijde-li však silnější než on a přemůže ho, vezme mu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí." Tak je to i s člověkem a se hříchem, který člověka střeží pro sebe. Musí přijít někdo silnější, kdo člověka vysvobodí z toho hříchu. A ten "silnější", to není vůle člověka.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Středa, 27. květen 2020 @ 07:51:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A kdo je to ten silnější? Na koho působí? Meleš o Kristu,
ale koho změnil? A jak změnil? Tak, aby člověk byl otrokem jiných? Aby přijal
jejich politiku? Aby poslouchal boháče a otrokáře? Ten americký vrah mi ukázal,
co je křesťanství? Komedie a politika? U
Tebe nejde o nic jiného? Jen působit na nejcitlivější místa člověka. A pro mne
to byl byt a domov. Já jsem si na to poctivě vydělal a zaplatil. Stejně tak ostatní
dělníci, co v paneláku bydleli. My jsme nekradli jako ti Tvoje pobožné lidovecké
a odsácké svině. Oni privatizovali nepoctivě s cílem, co nejvíc okrást stát.
Jsi panskej pobožnej spratek a takové měli komunisté věšet a bylo by na světě
líp.Já viděl bídu kolem sebe a Tvůj Ježíš těm lidem nepomáhal. Spíš přál vždy
bohatým a tak je to i dnes. Tvůj kapitalistický Ježíš je vaše panská představa
něčeho, co existuje jen ve vašich hlavách
a vašem životě. Já znám více dobrých lidí mezi těmi, co v žádného Krista
nevěří. Věřící jsou naopak záludní, což je vidět na politicích. Tvého
kapitalistického Krista, který člověka k dobrému nepředělá, nepotřebuji. Pokud
v práci byli křestané, byli to lidé záludní. Nedalo se jim věřit. To je moje zkušenost.
A stejně tak pozoruji v LDN, jak jsou lidé bez víry a je jim to i jedno. Možná v minulosti také zklamaní
věřícími. A už jim to srdce nebere, aby třeba uvěřili. Proč a čemu?? Funguje
to? Napřed musí fungovat lidské vztahy a
to je důkaz možného působení Krista.
A co Ty máš v srdci zaseto? Já tam vidím něco jiného než
nějakého opravdového Krista, ale kapitalistického Krista, západního stylu,
příčinu zla a válek. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 27. květen 2020 @ 08:01:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Františku.
Vidíš všude to, co máš v srdci zaseto. I u toho amerického vojáka jsi viděl jen vraždy a povýšenost - neviděl jsi nic jiného. Jestli udělal pokání, neviděl jsi to. I u Mojžíše vidíš vraždy. A všude vidíš majetek, hlavně u lidí okolo. Všichni okolo tebe jsou křiví, jen ty sám to můžeš správně posoudit, protože jsi dělal věci poctivě. Ale lidovci a ODS to poctivě nedělali. A tak pořád dokola.
Ano, lidské vztahy jsou důkaz působení Pána Ježíše Krista. Například to, že je člověk se svými dětmi, stará se o ně, povídá si s nimi. Že je člověk se svými rodiči, stará se o ně, že se lidé o sebe starají, zajímají navzájem. V tom je svoboda.
Naopak tam, kde jsou lidé závislí na majetku a rozhádaní kvůli svým náboženstvím a stavu svého srdce svoboda není. Aby tam svoboda byla, musí přijít někdo silnější, aby člověka vysvobodil. A ten silnější, to je právě Ježíš.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Středa, 27. květen 2020 @ 08:38:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, toho plukovníka si po roce 89 pozvala letniční církev
apoštolská. A my jsme byli tak naivní,
plni pocitu, že je svoboda a nikdo nás nemůže za víru nějak trestat. Byli jsme nějak
omámeni. A tak v sále kulturního střediska se najednou konaly akce různých
společností. Moc lidí nás nepřišlo. Tak asi dvacet. Vedoucí AC nám představil
plukovníka USA, asi již důchodce. Zpíval nějakou píseň a vystupoval dost
sebejistě. Chlubil se vyznamenáním z vietnamské války, s tím, že byl v Moskvě a
tam už komunismus není, haleluja, díval se na nás jak nějaké žebráky a něco
mluvil o hadrech. Nezaslechl jsem od něho, že lituje toho, že shazoval pumy a
řídil stroj, který přinášel smrt. To všechno mne zarazilo. Pak komedie, že kdo
k němu přijde, na toho asi pošle ducha. Dva lidé šli k němu. A já zůstal jak
opařený, protože mne napadlo, že tenhle člověk
s námi hraje komedii. On přece zabíjel komunistické děti a ženy a to
křesťan může, že? Tam nebylo pokání, ale hrdost. Takového Krista do srdce
nechci. To je podvod. To je politika. Pak jsme zažil ještě pár takových podvodů
i od členů AC. A bylo hotovo. Párkrát jsme tam s manželkou byli a pak už nešli.
Jméno neznám a ani Ti nevěřím, že bys moje svědectví nezneužil.
Tak se rodí nedůvěra. Proto nemám rád vše po roce 89. Jen
samá špína a krádeže. Ty mi předhazuješ stále majetek a prachy, ale kolem toho
se vše točilo.
SZ. Studoval jsem ho a zhrozil jsem se nad násilím a zlem údajně
na Boží pokyn. A tohle je láska. Brzy nás i tady budou učit milovat Hitlera,
protože on přece bojoval proti komunistům a to dnes frčí. Dějiny se přepisují.
Lže se víc než za minulého režimu a Ježíš nikde není. Možná má pravdu Vota, že
neexistuje. Škoda. Aspoň by byla naděje. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 27. květen 2020 @ 16:19:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Františku, někdy se stane, že nějaká církev pozve člověka, který nemá dobré svědectví. I mně se kdysi stalo, že jsem byl na evangelizaci a tam byl člověk, který sice kázal evangelium, ale k tomu používal manipulativní postupy - jednoduše jsem se na tom neúčastnil, protože to nešlo. A tím to skončilo, nemusím nějaký exces řešit ještě po pětadvaceti letech.
Pak jsem potka stovku misionářů, kteří byli normální - starali se o lidi, o církve, modlili se za ně, pracovali s ostatními, nesli evangelium. Ale ani to pro mne není rozhodující - sám jsem se přesvědčil o tom, že Bůh je a že Ježíš je spasitel. Nepotřebuji svědectví lidí okolo na to, abych to věděl nebo nevěděl.
To je to, co by ti také bylo ku pomoci - abys nebyl zmítaný lidmi okolo, ale abys měl s Bohem vlastní život.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Středa, 27. květen 2020 @ 17:07:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak jsi měl štěstí. Já potkával více takových, kteří moji
víru v Ježíše oslabovali. A bohužel jsem tam spíše vnímal politiku a tak to tam
vidím i dnes. Je to prostě ideologický boj
a také třídní. Před rokem 89 jsem byl naivní a možná převažovalo i
nadšení a radost. Ale ten hnusný rok 89 nějak mnou zamíchal. Cítil jsem ohrožení
hodnot, ve které jsem věřil, a zažil i podvody
a lži. Já si uvědomil, že ti věřící lžou a podvádí a ani si to možná
neuvědomují. Jako by jim chyběla zpětná vazba. Už ten Amík se stal hřebíkem do rakve víry a
to nebylo jediné. Ještě, že jsem měl práci, kde jsem musel se posílit
vírou a modlitbou. Bylo toho moc a moc.
A nakonec jsem musel odolávat i narážkám kolegů a kolegyň, kteří právem poukazovali
na ty věřící, kteří se chovali veřejně špatně. A já nevěděl, co říct. Styděl
jsem se za víru. Nedával tak nějak moc najevo, že věřím. Věděli, že chodíme někam
do sboru mimo bydliště, a můj přítel komunista, který to věděl, mne i varoval,
abych byl opatrný. On by se mne zastal, ale nemuselo by to stačit. Proto ta radost
po roce 89. A
já za pár let mluvil i na pohřbu tohoto poctivého člověka komunisty. Mluvil
jsem i o víře v Boha a lidé si to pamatovali. Ale čím dál více jsem bohužel
poznával tu přetvářku, o které správně píše i nepřihlášený. Ano, ono to tak
bývá, on nelže a asi to zažil. To jsou
ta zklamání a do toho Ty přiliješ olej přirovnáním nucené koupě státního bytu a
zadlužením oprav s porovnáním, že je to stejné, jako když si někdo privatizoval
fabriku, hospodu či prodejnu. jenže holandskými akcemi, kdy se kamarádi z ODS a
lidovci domluví, to je podfuk a krádež a
ne můj byt, můj domov. To je jako bys
červeným hadrem zaútočil na býka. A já jsme takový býk. Já se nebál klidně po
roce 89 vystoupit veřejně a zkritizovat chovaní nových zlodějů. Jedni lidé mi
fandili a jiní posílali urážlivé anonymy
a výhružné telefony. Dnes mne lidé zdraví a snad nepřátele nemám. také se nikde
neangažuji. Určitě mi Bůh pomáhal a vedl tak, jak jsem žil.K věřícím jsem
ztratil důvěru a už v práci cítil, že se jim nedá věřit. Bylo jich tam však
málo. Prostě moje zkušenosti. Bylo by to na knihu. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 28. květen 2020 @ 07:44:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Františku.
Žiješ dlouhý život, zažil jsi hodně. Ale nezažil jsi moc k vysvobození ze hříchu, ze zlé situace - to je ten kousek, co ti do té knihy schází, aby v ní nebyla pořád ta beznaděj, co z tebe padá snad v každé chvilce. Abys nemusel soudit druhé lidi a porozuměl jsi, že nejsi nějak "lepší", než oni. Aby porozuměl, že člověk, který přijal Pána Ježíše a kterého Ježíš zachránil ze hříchu, nebyl nějak "lepší", než ty, nebo kdokoliv jiný.
Já mám jinou zkušenost než ty - když jsem byl mladý, uvěřil jsem Ježíši, poznal jeho moc, zažil jí ve svém životě a Ježíše jsem přijal a žil sním. Bylo to zrovna v období chvíli po revoluci, v roce 90, 91.
Taky jsem měl podepsanou smlouvu na byt a práci nadosmrti, jak se tehdy to nevolnictví dělalo. Kdybych neuvěřil Ježíši, tak tam možná v té fabrice sedím, dokud nezkrachuje a až by krachovala, využil bych nejspíš příležitost a byt bych si privatizoval, tak jako ty. Že se ale směr mého života změnil, museli mne rodiče ze smlouvy zpět vykoupit a smlouva se vypověděla.
Ale ještě pak když jsem byl křesťan, bylo ve mne myšlení světa hluboce zakořeněné - byl jsem v Praze, zažil jsem Boží zázrak [granosalis.cz], ale stejně jsem se pak choval jako svět - hledal jsem "jistoty", práci s bydlením, protože jsme neměli kde být a nájmy byly tehdy vyšší, než plat mladého člověka. A tak jsem šel do ČEZu, kde mi slíbili práci s bytem. Ale nedodrželi slib. Tak jsem šel do jiného státního podniku, na venkov, kde nám dali dokonce dům, krásný dům u lesa, snad v nejhezčím prostředí co je v okolí Prahy, dokonce se mu říká ráj, český ráj.
A kdybych tam v tom domě zůstal, nejspíš bych si ho zprivatizoval, jak by přišla příležitost. Tak jako ty sis zprivatizoval svůj byt, tak, jako si ODS a lidovci a ČSSD a zelení zprivatizovali obchody, podniky, fabriky, když dostali příležitost - a jistě to taky mysleli docela upřímně. A nepovažoval bych na tom nic zlého a neobviňoval lidi z toho, co bych sám udělal. Protože je dobře, když se o majetek stará někdo konkrétní - je to lepší, efektivnější, užitečnější, praktičtější, než když má majetek v moci někdo, komu nepatří a kdo nemá žádnou odpovědnost vzhledem k tomu majetku.
Ty, když obviňuješ lidovce a ODS z krádeží, obviňuješ jen sám sebe za to, co jsi dělal taky, za to, co by udělala většina lidí a správně, když by dostala příležitost legálně nabýt nějaký majetek a starat se pak o něj. Neobviňuje tě nikdo z lidí okolo - buď je privatizace za výhodnou cenu krádež a pak je zloděj každý, kdo si za výhodnou cenu privatizoval, nebo je privatizace správná a pak není potřeba nikoho vinit. Ale měř rovným metrem, ne pro sebe jinak, než pro druhé. Ať nejsi zbytečně jako ti věřící, co se chovali křivě.
Mně pak Bůh dál znovu a znovu učil, že nemám být závislý na majetku, penězích, že o tom bohatství opravdu není - a naučil mne to. A nebyl jsem pak závislý na majetku, penězích, bytech, nemovitostech - až jsem i druhé učil o tom, co je to opravdové bohatství (a i tady se našel člověk, "křesťan" který, když četl název mé přednášky "opravdové bohatství", myslel si, že je to o financích...).
A abych se to naučil pořádně, dal mi Bůh během chvilky víc majetku, než kolik schraňovalo na vesnici deset generací mých předků přede mnou - a zažil jsem další věci z Písma, abych věděl, že Bůh je Bohem a ne majetek [obohu.cz], abych věděl, v čem a v kom je skutečné bohatství (ono se podle něj taky bohatství jmenuje, nejmenuje se bohatství po tom odpůrci). Bylo mi něco přes třicet, byl jsem rok doma s dětmi a užíval si, co Bůh připravil.
A abych se naučil nezávislost na majetku, a že život není o majetku, o většinu jsem pak přišel. A pak mne Bůh ještě učil to, že majetek je mnohem, mnohem lepší a efektivnější, když se sdílí s ostatními.
A tak je to s Bohem - máš osobní zkušenost, osobní zkušenost vysvobození ze hříchu, ze závislostí, Bůh osobně vychovává lidi, kteří mu patří. Nemusíš koukat kde okolo, abys věděl, jestli Bůh vůbec je a musel to věřit. Tuhle zkušenost potřebuješ - ne víru, že Bůh je. Ta je dobrá jako základ, ale moc užitečná není [obohu.cz].
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 28. květen 2020 @ 09:01:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je rozdíl mezi námi. Ty jsi uvěřil po roce 89
a já víru po 89 málem ztratil. Já uvěřil v roce 68 Jako
věřící jsem byl na koleji sám a nebylo to lehké. Existovalo pár známých
věřících, kteří studovali jinde, ale ti měli domov, rodiče a já nic. Jen cizí pokoj na koleji. Byl jsem
rád, že jsem tam mohl být přes vánoce i prázdniny, či část prázdnin. Štasten jsem
byl na pionýrském táboře s dětmi. Pak zase škola. Po škole pohraničí, kam jsme
šel dobrovolně, protože tam byla pěkná škola. Můj domov tam tvořila vyřazená
školní kni*****, kde jsem měl skříň na mých pár věcí. Ale už jsem měl svoji
dívku, za kterou jsem jezdil tři stovky km daleko jednou za měsíc a dopisy
každý den. Po roce jsme se vzali a bydleli
u jejích rodičů a ona se vzdala studia
na lékařské fakultě. Dnes by z ní byla určitě profesorka na LF. Toužila po
dítěti, protože se zdravím na tom nebyla dobře a já si našel práci s dojížděním
v zařízení pro postiženou mládež. Byl tam vyšší plat a pak naděje na byt. Po
dvou letech jsme měli vlastní domov.
Někdy jsme se setkali s našimi věřícími přáteli z mládí, co
už také měli rodiny. Hledali jsme nějaké společenství. Svatbu jsme měli v
katolickém kostele v Klokotech a byl tam moc hodný farář, ale do katolického
prostředí jsme nechodili. Možná škoda, možná dobře, nevím. Další detaily nechci
popisovat. Docela jsem na pedagogického pracovníka byl až dost odvážný. Ale
také musel být zodpovědný, abych nepřišel o byt a zaměstnání. Figuru na popeláře
jsem neměl a dělat hrdinu víry, která sociálně zničí rodinu, na to jsem neměl
sílu a odvahu. Ona pak trpí celá rodina a manželka v té době musela na operaci,
která ji na poslední chvíli zachránila před rakovinou. Nádor se podařilo
odebrat.
Píšeš, že jsme nezažil vysvobození. Ale zažil a asi jinak
než Ty.Já znám taková tak fanatická vystoupení, kdy lidé jsou jak pod drogou. Když
" drogu" nemají, chovají se hůř než nevěřící. Takže nevím, zda mám poznat
ten kousek do mé knihy života. Abych pak nebyl smrtelně zklamán. On to není takový
problém a není to o pýše vlastní, ale o tom, že mám špatné zkušenosti s
takovými jevy. A já nechci být fanatik, co vidí svět jinak, než ve skutečnosti
je.
Měj se hezky a omlouvám se za moje nadávky a moji špínu.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. květen 2020 @ 09:13:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Františku.
Díky za omluvu. Dotkl jsem se citlivého místa, tak jsem to slízl :-) Snad jsme si porozuměli, že jsem nechtěl závidět, ani ti sebrat byt, ani tě obvinit, nebo se tvářit, že jsem nějak lepší, jen jsem ukazoval na to, že lidé jsou v mnohém stejní, i jejich chování a není dobře je soudit, zvláště ne v tom, co dělá člověk sám.
Situace za komunistů byla těžká, vím, že lidé museli mlčet, být opatrní, loajální, zvláště o své víře a zvláště když měli nějakou výhodu, jako byl byt. Zažil jsem to taky, kromě toho, že jsem neměl žádné extra výhody. Posměšky učitelů, dětí, když jsme chodili na náboženství. Posměšky v médiích, novinách, neustálý nátlak proti věřícím lidem, ať už věřili na cokoliv akomukoliv - a to byl jen odvar toho, co se dělo před tím.
V osmdesátkách pak už byla větší svoboda, ale pracoval jsem v samizdatové tiskárně, tak jsem zase musel dávat pozor na to, abychom se nějak neproflákli. Stále jsme se báli, že jednou přijdou, seberou nás, že nás zastaví, když povezeme kufr plný knih, když se povezou matrice na tištění. Pro mne to bylo docela v pohodě, byl jsem teenager, odpovědnost nula, jen adrenalin, zábava. A taky pár lidí zastavili, sebrali je, zavřeli. Ale už ne na deset, dvacet, třicet let, jako v padesátkách, ale tře ba jen na na půl roku, na rok, pro výstrahu. A pro naše rodiče to muselo být hrozné.
A před tím na mně udělali STBáci na internátě nějakou habaďůru, kterou jsme nějak prokoukli a dobře z ní dostali, ale zase si pamatuji ten strach, co to vyvolalo ve všech, i když se "nic nestalo". A o to šlo. To byl způsob vládnutí.
Ale nemusím si to s sebou tahat dodnes a zlobit se na ty jednotlivé lidi, co to udělali, mohl jsem dávno odpustit.
K vysvobození - píšeš něco ve stylu "Ježíš nefunguje" a "křesťanství lidi nemění", a mnoho takových podobných věcí, z toho usuzuji, že jsi to Boží vysvobození ze hříchu nezažil.
Kdybys zažil, tak bys něco takového nepsal?
V Ježíši je odpuštění, vysvobození z věcí, které člověk žil, které se na něj přenesly od předků, které ho tíží dodnes (na rozdíl od svátosti křtu miminek, ve které takové vysvobození není). V Ježíši je vysvobození od materiální deprivace v dětství, uzdravení, stejně jako od závislosti na majetku. V Ježíši je odpuštění toho, co ti provedli druzí, co tě tíží dodnes. A tu moc mají lidé, kteří žijí ve světě, mohou ti pomoci.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Sobota, 30. květen 2020 @ 11:36:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Moc děkuji. Možná jsem něco podobného nezažil. Možná to souvisí s mým temperamentem. A možná s hříchem, který je v člověku pořád.Já nemám důvod k závisti. Syn programátor má
svůj domek a rodinu a dcera také, i když je víc zadlužena a my dva. S bytem jsme moc spokojeni. Máme i
zahrádku, ale auto se bojím řídit, tak raději nemáme. Na důchod si neztěžuji, stáčí nám to
dobře, protože v malém městě se tak neutrácí. Se zdravím bojuje manželka. Ale člověku se stále vrací dětství, sociální
nespravedlnost, ale i to, že u křesťanů se mi nelíbil fanatismus a asi přetvářka.
Oni něco jiného říkají a pak i žijí. Ale
každý máme svoje chyby. V Boha věřím a možná vše beru víc filosoficky a psychologicky. Nejsem ten typ, co padne na
zem, a brečí apod. Kdysi před mnoha léty u jedněch přátel z KS jsme zažil
takový stav. Od té doby jsme s manželkou se před jídlem vždy i s dětmi modlili a
více navštěvovali různá shromáždění. Po roce 89 jsme už nemuseli víru skrývat,
ale zase jsme objevili ty rozkoly mezi
sektami církvemi, což dříve nebylo. Ono
je těžké zbavit se té deprivace. Dnešní svět je bohužel pro vnímání duc*****
komplikovanější než totalita. Mám pocit, že většina lidí se za víru stydí a o Bohu
úmyslně nemluví. A ti, co mluví, spíše dělají věřícím ostudu. Když můžeme,
pomáháme. Proto chodím do LDN. Asi bych se potřeboval setkat s věřícími přáteli
z mládí. Děti nám slíbili, že nás k nim zavezou. Tak třeba to pomůže osvěžit
duchovně. Měj se pěkně. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 02. červen 2020 @ 08:19:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Františku.
Když je člověk v nějakém otroctví, které ho ovládá, dělá věci, i když k tomu nemá důvod - kuřák třeba kouří, i když už je dávno pryč ze svojí situace. Generace našich otců se naučila kouřit na vojně - z nudy, stresu, pod nátlakem kamarádů vzali první cigaretu, pak pokuřovali. A kouří dodnes - i když už nemají důvod. To je na hříchu zákeřné.
Stejně tak to, když jsi vyrůstal v materiální deprivaci, chudobě, v křivých pohledech okolí - to jsou věci, které obsadí srdce člověka, nadlouho, třeba i nadosmrti, když se nedostane pomoci. Jako my, když jsme odmala vyrůstali v jiném hříchu: Modlách, strachu z boha, doufání v člověka a jeho sílu, bez pokání.
Není někdo nějak moc "lepší" a "horší", jsou jen různé hříchy, které různě ničí život lidí, některý více, důkladněji, některý méně. A často za ten hřích ani lidé nemohou, nenesou jeho vinu, protože se do něj narodili.
Ale z toho existuje vysvobození - to je v Ježíši. Ježíš dal svojí církvi Ducha svatého, jsou lidé, kteří slouží v jeho moci a jsou schopni pomoci v takových věcech, na které člověk nestačí.
Samozřejmě jsou pak i "věřící", kteří podvodem postaví velikou modlu uprostřed hlavního města, symbol moci totalitního režimu. Jiní "věřící" zase podvodem, falešnými řečmi a kličkami oberou stát o miliardy a vytváří tak větší a větší rozdělení a ostudu - ale jen sami sobě a své "víře" na svoje bohy. Další "věřící" na bohy zase podvádí v práci a kdeco dalšího dělají věřící na bohy.
Tohle se naštěstí netýká křesťanů a lidé to vědí - stačí si s nimi popovídat, většina lidí ví, kdo byl Ježíš, co žil, jak se choval a že stavění model a krádeže s Ježíšem nesouvisí.
A určitě není potřeba totalita na to, aby člověk žil s Bohem, vnímal duchovní věci - ale je na to potřeba změna srdce člověka.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Úterý, 02. červen 2020 @ 10:12:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tohle video znám. Jenže to je USA a té zemi nerozumím. Na jedné
straně se píše o tom, že ten člověk, co by udušen, kradl a páchal něco nekalého.
Proto policie zakročila a přehnala to fatálně. A na druhé straně černošský kazatel tvrdil, že to byl
zbožný a dobrý člověk. Jaká je tedy pravda? Copak zbožný a bohabojný člověk krade a podvádí? USA je
jedna velká komedie náboženské přetvářky, násilí, napětí. Hlavně, že chtějí
tuto svoji svobodu vyvážet to údajných nedemokratických zemí. Kdo ví, jak to
tam skončí. Násilí plodí ale násilí. Škoda. Ona se neříká ani tam pravda. Chybu
udělala policie, ale i on pachatel sám také. Přece ho nezatýkali bezdůvodně.
Ale tyhle důvody nechce jedna strana slyšet. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. červen 2020 @ 07:19:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Františku, v tom videu nešlo o tu událost s tím zabitým, ale už o protesty, násilí, které ta událost vyvolala.
A to násilí protestujících může ztlumit a ukončit větší násilí vlády - to se děje. Ale mnohem rychleji a efektivněji to násilí ztlumí milost, pokora, odpuštění. A hlavně je umí nejen ztlumit, ale vyrušit, ukončit, terminovat - tak, že dále nejsou.
Proto jsem ten příklad dával.
Stejné je to v životě každého člověka - ať už tu píše katolík o vnitřním boji a snaze potlačit sama sebe, nebo se píše o zlém sklonu, to je totéž. Je možnost vnitřně bojovat se zlým, co má člověk v sobě, nebo se pracně snažit využít zlý sklon pro dobro - ale je to jako když se vláda snaží silou potlačit násilí demonstrací. Částečně to funguje, a trošku to pomáhá, ale člověk spotřebuje mnoho energie a času na zbytečnost, znovu a znovu.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Středa, 03. červen 2020 @ 07:55:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | V USA ta situace je složitá. Tam v lidech je spíše sociální
rasismus.Dnes plno černochu je veliteli policie, v senátu a starosty. Dokonce
měli i černošského prezidenta. Tady jde o určitý neklid a zlo v mladých lidech a
to nejen v barevných. Ostatně nejvíc filmů o násilí vniká zde. Do toho nezaměstnanost
na vrcholu, uzavřené školy atd. Co asi dělají většinu času ti mladí bez práce a
školní výchovy? Pro ně tyhle události jsou rozptýlením a adrenalin. Tohle se žádnou milostí nezmění. Ještě
asi bude hodně zle.
Ten Tvůj příběh jsem jen tak rychle přečetl. Romská otázka.
Je těžké být dobrým Romem. Já mám s nimi
jen negativní zkušenosti a Vietnamce má moc rád a obdivuji jejich pracovitost a
výchovu dětí. Z Romů má strach a zažil jen samé zklamání. Je tedy ve mně
rasismus? Ale proč? Milost? A není někdy moje milost se zlými lidmi moji
sebevraždou? Není to lehké. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. červen 2020 @ 16:06:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Franišku.
Ten pojem "rasismus" se u nás používá spíš jako nadávka a používá se i pro situace, kdy má člověk s určitými lidmi špatnou zkušenost - a tak u nás je pronajímatel bytu je "rasysta", když byt nepronajme lidem, kteří jsou schopni ten byt vybydlet a zlikvidovat za pár měsíců.
Spíš tedy k té milosti.
Milost? A není někdy moje milost se zlými lidmi moji sebevraždou? Není to lehké.
Už prorok říká [obohu.cz]: " Když se udílí milost ničemovi, nenaučí se spravedlnosti; v zemi správných způsobů bude páchat bezpráví a na Hospodinovu důstojnost nebude hledět." Milost má tedy smysl jen s poznáním situace, s konkrétním slovem - tehdy, když na druhé straně je někdo, kdo není svévolník, ničema, zlý člověk. Když bude zkoušet člověk dávat milost "jen tak naslepo", aby napodobil Boží věci, nejspíše to dopadne špatně - pro všechny.
Pro ničemu, svévolníka, pro toho, kdo má "svobodu hřešit" je potřeba, aby dopadl Zákon, aby nesl důsledky svého jednání, čím dříve, tím lépe.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 24. květen 2020 @ 10:03:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
..." V tom stavu jsou všichni lidé až do setkání s
Pánem Ježíšem Kristem, do doby, než přijmou to, co pro nás Ježíš udělal a
co Pavel dobře popisuje. Když je Ježíš vysvobodí jsou svobodní."...
Být osvobozen od hříchu vůbec ještě neznamená už i jistotu doživotní bezhříšnosti.
Být uzdraven Kristem z malomocenství hříchu znamená právě jen toto (nic víc) - není žádnou zárukou, že později už nemůžeš onemocnět znovu.
Na toto právě u tebe neustále poukazuji. Na tvoji klamnou "jistotu", že jsi už snad "za vodou", už jednou Kristem uzdraven a tedy jakoby už navždy uzdraven. Není tomu tak, nemůže tomu tak být.
Pavel zde nepíše jen o stavu minulosti nově narozeného křesťana, ale také o přítomnosti - o neustálé ohroženosti člověka hříchem a o Kristu, který jediný je schopen člověku zaručit přetrvávající imunitu, aby dalšími hříchy znovu neonemocněl. Pokud vytrváme v dobrém, pokud se Krista dokážeme v životě držet, jeho vzor životem následovat. Ukazuje zde tedy pro křesťana "recept" na šťastný život, ukazuje cestu pro křesťana, jak se dál v životě nasměrovat, aby člověk znovu hříchem neonemocněl.
..."Je "Otroctví hříchu" pro tebe minulost, nebo přítomnost?"...
Stav otroctví hříchu je u mne konkrétně už minulostí (protože jsem byl Kristem uzdraven a nyní se držím Krista). Potenciálně jsem ale svými hříšnými sklony pořád "ohroženým druhem" - kdybych se ze všedních hříchů pravidelně neočišťoval pokáním, pokud bych neusiloval žít v řádu modlitby s Bohem a lidmi, pokud by Kristus nebyl mým denním průvodcem, znovu bych mohl upadnout do hříchu ke smrti a stát se tak nakonec znovu otrokem hříchu.
Proto jsem tvrdil, že:
..." Pavel zde poukazuje stav, ve kterém jsou
všichni lidé bez rozdílu v zásadě jistým způsobem alespoň potenciálně v
tomto světě pořád hříchem ohrožováni - až do své smrti těla.
A
ukazuje také na cestu záchrany - na Ježíše, jehož blízké společenství a
jeho odpouštění dalších našich nových hříchů, které nejsme sami schopni
neudělat (odpuštění na základě námi učiněného pokání) ukazuje naději
budoucího života navzdory skličující přítomnosti z lidské nemohoucnosti."...
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 25. květen 2020 @ 07:41:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Být osvobozen od hříchu vůbec ještě neznamená už i jistotu doživotní bezhříšnosti.
To je moc dobře, že to víš, Stando.
Tak nehledej zbytečně jistoty tam, kde nejsou.
Na toto právě u tebe neustále poukazuji. Na tvoji klamnou "jistotu", že jsi už snad "za vodou", už jednou Kristem uzdraven a tedy jakoby už navždy uzdraven.
A má nějaký smysl, že přehazuješ tvoje "jistoty" na druhé?
Nemám tvé "jistoty" a tím, že mi tvé "jistoty" budeš tlačit, tak diskuzi nijak pozitivně neposuneš, jen ukazuješ virtuální svět - že sis vytvořil v hlavě oponenta, se kterým diskutuješ a mne k diskuzi nepotřebuješ.
Porozuměl jsi alespoň, že "Pavel píše o otroctví hříchu jako o minulosti"?
Pavel zde nepíše jen o stavu minulosti nově narozeného křesťana, ale také o přítomnosti - o neustálé ohroženosti člověka hříchem a o Kristu, který jediný je schopen člověku zaručit přetrvávající imunitu, aby dalšími hříchy znovu neonemocněl.
No, tomu se říká "projekce".
Zkus někdy spíše psát za sebe, přímo, narovinu, ne oklikou přes druhé - když jsi psal o zpovědi, dokázal jsi psát přímo za sebe, co jsi udělal.
Ty tedy žiješ neustálou ohroženost hříchem?
A žiješ tu neustálou ohroženost hříchem neustále, trvale, celých těch skoro 70 let? Žiješ tu ohroženost hříchem i ráno, když se probudíš, v poledne, večer?
Jak moc "neustále" tu ohroženost hříchem žiješ?
Stav otroctví hříchu je u mne konkrétně už minulostí
Takže bys mohl porozumět, že "Pavel píše o otroctví hříchu jako o minulosti"?
A ukazuje také na cestu záchrany - na Ježíše, jehož blízké společenství a jeho odpouštění dalších našich nových hříchů, které nejsme sami schopni neudělat (odpuštění na základě námi učiněného pokání) ukazuje naději budoucího života navzdory skličující přítomnosti z lidské nemohoucnosti."...
Jako nějaké teoretické odpuštění dalších vašich nových hříchů do budoucnosti? Zajímavé, co jsi Pavlovi domyslel. Kde něco takového píše?
‚Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, neboť Písmo praví: ‚Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.‘
Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť nade všemi je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť ‚každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.‘
A to je dobré slovo. Spolehlivé. Pravdivé. Slovo, které se mnoha lidem v jejich životě stalo a svědčí o tom. To je slovo, které ukazuje cestu ze skličující přítomnosti z lidské nemohoucnosti, cesta záchrany ze hříchu a smrti.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 25. květen 2020 @ 09:54:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Na toto právě u tebe neustále poukazuji. Na
tvoji klamnou "jistotu", že jsi už snad "za vodou", už jednou Kristem
uzdraven a tedy jakoby už navždy uzdraven.
A má nějaký smysl, že přehazuješ tvoje "jistoty" na druhé?
"...
Nepřevracej!
Zapomněl jsi na svá někdejší tvrzení, že ty jsi už Kristem spasen, že svoji vlastní spásu už neřešíš, protože jsi ji svěřil Kristu a ten je záchranář - profesionál? Zapomněl jsi na své tvrzení, že ty už máš pro sebe jistotu věčného spasení?
Tomuto tedy říkáš přehazování jakýchsi mých "jistot" na druhé?
..." A to je dobré slovo...."...
To je dobré slovo! Ovšem jen v případě, že mu porozumíš právě v tom smyslu, jak bylo apoštolem míněno a nikoli vytrženě ze smyslu - ke svému vlastnímu pokroucenému obrazu tvého líbivého náboženství.
..."Takže bys mohl porozumět, že "Pavel píše o otroctví hříchu jako o minulosti"?"...
Píše jak o minulosti, tak i o přítomnosti i budoucnosti. I když je člověk vysvobozen z otroctví hříchu Bohem, stejně je pořád potenciálním hříšníkem - bývá dále pokoušen vlastní žádostivostí, i nadále upadá do hříchů. Pokrokem pro něho už je, když se ve stálém životě s Bohem stávají jeho hříchy stále méně závažnými.
Takový člověk byl sice už vyléčen Bohem ze smrtelného malomocenství hříchu, ale klidně může znovu dostat třeba chřipku, nebo angínu.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 26. květen 2020 @ 08:27:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
V čem prosímtě převracím?
Ty ti vymyslíš nějakou tvou nesmyslnou "jistotu", snažíš se jí v diskuzi hodit na mne a já převracím?
Že se nestydíš, Stando, takto "diskutovat".
Zapomněl jsi na svá někdejší tvrzení, že ty jsi už Kristem spasen, že svoji vlastní spásu už neřešíš, protože jsi ji svěřil Kristu a ten je záchranář - profesionál?
Na to, že jsem Kristem spasen, to jsem určitě Stando nezapoměl - na to, že nás Pán Ježíš spasil, na to člověk nikdy nezapomene. A za to, že mne Ježíš zachránil, jsem moc rád.
Na to, že bych svou vlastní spásu svěřoval Ježíši, na to jsem taky nezapoměl - takový nesmysl bych určitě nedělal, to by byla zcela zbytečná práce. Mou spásu svěřil Pánu Ježíši dávno dávno dávno někdo docela jiný - kdybych svou spásu svěřoval Ježíši, dělal bych docela zbytečnou práci.
Že je Ježíš záchranář profesionál a umí dělat dobře dílo, na to taky nikdy neapomenu - to jsou životí zkušenosti, které člověk nezapomene, když se mu v životě stanou, když spásu zakusí (a snad ti z toho nevyjdou "zákusky", když ti ze slova "zažije" vychází ty vaše "zážitky")
Zapomněl jsi na své tvrzení, že ty už máš pro sebe jistotu věčného spasení?
To jsem taky nezapomněl - těžko mohu zapomenou na tvůj soběstředný způsob uvažování. Navíc znám vaše náboženství poměrně dobře, léta jsem ho žil, takže vím, jak soběstředně uvažujete a že se snažíte vaše uvažování pro sebe přehodit na druhé.
Jistotu Stando máme v Pánu Ježíši, v tom, co pro nás udělal. Ježíš je naše jistota. Jeho slovo, které neklame. Jeho pověření, úkol, který mu byl svěřen. V něm je naše jistota.
Stando, když už máš tu tvou "svobodu hřešit", máš taky svobodu zajímat se o životy lidí, zjistit si, co lidé žijí, zeptat se, čemu z jejich života nerozumíš?
Pokud takovou svobodu máš, proč jí nevyužiješ?
Tomuto tedy říkáš přehazování jakýchsi mých "jistot" na druhé?
Čteš si vůbec to, na co reaguješ? Uvedl jsem tam, co je přehazování tvých podivných "jistot" na druhé.
Když Stando napíšeš: "Na toto právě u tebe neustále poukazuji. Na tvoji klamnou "jistotu", že jsi už snad "za vodou", už jednou Kristem uzdraven a tedy jakoby už navždy uzdraven." tak je to přehazování tvých vymyšlených "jistot" na druhé.
Předpokládám, že ten tvůj tučný a podtržený nápad s "jistotou doživotní bezhříšnosti" ses také snažil přehodit na mne, jen jsi to přímo nenapsal?
Zkrátka reaguješ na tvé nápady, tvůj soběstředný způsob uvažování, který žiješ v ŘKC a snažíš se ho přehodit na mne - nenechám se, to už bys mohl vědět. Stejně tak ne sebe nenechám přeházet antisemitismus, kapitalisty a komunisty, závist, homosexualitu, cizoložství a kde co dalšího, co se tu někteří lidé snaží všemožně přehodit na druhé. Nejsem spasitel světa, abych snímal hříchy lidí. To je Ježíš.
Život s Bohem není soběstřednost, Stando.
Teď od tvého přehazování k tématu.
To je dobré slovo! Ovšem jen v případě, že mu porozumíš právě v tom smyslu, jak bylo apoštolem míněno a nikoli vytrženě ze smyslu - ke svému vlastnímu pokroucenému obrazu tvého líbivého náboženství.
Velmi dobře napsané. Přesně tak.
Aby mu člověk porozuměl v tom smyslu, v jakém bylo napsané a opustil líbivá náboženství a jeho obrazy, která se snaží vzbudit falešnou naději, že člověk projde na Božím soudu do nebe, musí se to slovo apoštola Pavla stát v jeho životě, musí se realizovat, musí ho člověk zakusit ve svém životě.
Musí člověk zakusit to, co zakusil apoštol Pavel, co zakusila Magdalena, Marie, Petr, Kleofáš a mnoho dalších. Musí zakusit moc toho Slova.
Píše jak o minulosti, tak i o přítomnosti i budoucnosti.
Takže jestli dobře rozumím tvé projekci tvého stavu do apoštola Pavla, tak otroctví hříchu je tvoje minulost, přítomnost a budoucnost, počítáš s tím takto?
I když je člověk vysvobozen z otroctví hříchu Bohem, stejně je pořád potenciálním hříšníkem - bývá dále pokoušen vlastní žádostivostí, i nadále upadá do hříchů.
A ty konkrétně jsi teď aktuálně potenciálním hříšníkem?
Nebo jsi skutečným hříšníkem?
Jestli jsem dobře pochopil tvé psaní, tak jsi hříšníkem (bez přívlastků), ne jen nějakým "potenciálním hříšníkem", je to tak?
Jak to máš konkrétně se hříchem? V čem konkrétně jsi hříšníkem? Jsi zlodějem, nebo jsi potenciálním zlodějem? Jsi lhářem, nebo jsi potenciálním lhářem? Jsi závistivcem, nebo jsi potenciálním závistivcem? Jsi cizoložníkem, nebo jsi potenciálním cizoložníkem? Jsi vrahem, nebo jsi potenciálním vrahem? Jsi homosexuálem, nebo jsi potenciálním homosexuálem? Jsi modlářem, nebo jsi potenciálním modlářem? Jsi modloslužebník, nebo jsi potenciálním modloslužebník?
Toník
gh
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Úterý, 26. květen 2020 @ 09:46:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tobě se nedá rozumět. Žiješ v hříchu stejně jako jiní a všichni, ale jsi přesvědčen, že tomu tak
není. To je působení každé sekty. Jsi vlastně pod vlivem duchovných drog. Úplně
vymazaný mozek a do něho dát to, co učí
sekta. To je to strašné na náboženství sekt. Vůbec nerozumíš životu a problémům života. Úplně stejné jako ten
americký zabiják pilot, který zabíjel, ale on byl přesvědčen, že nehřeší. On je už svatý, ale vy ostatní musíte poznat
Ježíše. Pak dává ruce na hlavu těm, kteří mu chtěli udělat radost a šli k němu.
K vrahovi. On na ně posílá nějakého ducha. Pokud je to ten duch, který mu bez pokání
dovolil shazovat pumy ve Vietnamu na lidi, kteří ho neohrožovali, pak vlivem
takového satanského ducha nás nic dobrého nečeká. Staneme se stejnými zrůdami. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 26. květen 2020 @ 10:19:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ty jsi kdysi napsal:
Já zase říkám, že Bůh nás nespasí bez nás, bez naší aktivní spolupráce.
O tom je život skutečného křesťana, nikoli snílka kdesi v sektě.
Ty jsi napsal (už v r. 2009:
Toto snad má být tím výplodem jakési mé "sebestřednosti"? Já snad zde převádím jakési své jistoty na tebe?
Ty zde tvrdíš, že jsi Kristovým soudem už prošel - a stále zde žiješ dál svůj pozemský život.
V tomto je tedy mezi námi opravdu propastný rozdíl.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 26. květen 2020 @ 11:02:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To jsem určitě napsal.
Můj spasitel je Ježíš, že je spasitel profesionál a dělá svou práci dobře, není potřeba se mu do toho plést. (pro pořádek, to "profesionál" jsem myslel jako že "spasitel" je profese, povolání, práce Pána Ježíše, ne že by tu práci dělá za peníze, aby sis to zase nějak nepřevrátil)
Já zase říkám, že Bůh nás nespasí bez nás, bez naší aktivní spolupráce.
Určitě. A snad s tím nebudete - alespoň někteří - čekat až na Smrt.
O tom je život skutečného křesťana, nikoli snílka kdesi v sektě.
To nevím, co žijete v sektě za virtuální svět, dokud to nenapíšete.
Toto snad má být tím výplodem jakési mé "sebestřednosti"?
Ne. Moje spása určitě není v naději, že vytrvám, už léta ne (ani v žádné jiné podobné nesmyslné soběstřednosti a spoléhání na člověka), právě od té doby, kdy jsem svěřil život Ježíši.
Moje záchrana je Pán Ježíš.
Čteš si vůbec někdy, co píšu?
Já snad zde převádím jakési své jistoty na tebe?
Ano, přesně tak. To jsi snad správně pochopil. Například jsi zde ty psal:
'Na toto právě u tebe neustále poukazuji. Na tvoji klamnou "jistotu", že jsi už snad "za vodou", už jednou Kristem uzdraven a tedy jakoby už navždy uzdraven'
Vymyslel sis tedy nějakou tvou "jistotu" a místo diskuze k tématu ses snažil tvou podivnou "jistotu" přehodit na mne. S mým životem tyto tvé nápady nesouvisí. Nenechám na sebe naházet tvé nesmysly.
A je od tebe nečestné, že stále dokola znovu a znovu vymýšlíš nesmysly podle tvého uvažování a snažíš se je naházet na mne.
Házet tvé "jistoty" a "svobody" na druhé je stejně nečestné, jako se někdo snaží na druhé naházet svou soběstřednost, homosexualitu, antisemitismus, závist a touhu po cizím, nenávist, cizoložství, vyrábění bohů v hlavě a kdeco dalšího se tu snažíte z vašeho přehodit na druhé.
Čteš si vůbec někdy příspěvky, na které odpovídáš?
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Úterý, 26. květen 2020 @ 13:07:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Moje záchrana je Pán Ježíš.
Jako u toho sektáře amerického
zabijáka, který nás přišel po roce 89 poučovat??
Můj spasitel je Ježíš,
že je spasitel profesionál a dělá svou práci dobře,
Ti zabijáci a sektáři, co v něho věří, jsou také téměř profesionální
zabijáci
V co tedy, cizinče, věříš???? |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 27. květen 2020 @ 07:52:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jako u toho sektáře amerického zabijáka, který nás přišel po roce 89 poučovat?? To nevím, Františku. Vždycky, když tenhle stav tvého srdce znovu a znovu vyléváš, ptal jsem se tě na jméno toho člověka, že bych se ho zeptal, nebo si od něj něco přečetl. Nemám informace, abych ti odpověděl. A ty k tomu informace nepíšeš.
Obecně - ano, Ježíš je spasitel všech lidí - i zabijáků. A stává se, že i zabijáci přijmou spásu a svědčí pak o svém životě otevřeně, i o svém hříchu a obrácení.
V co tedy, cizinče, věříš????
Františku, nemám nějaké "víry v co". Nevěřím "v něco". Ani nevěřím "na něco". I v tomhle uvažuji a žiji jinak, spíše jako normální lidé, co se náboženství vyhli.
Věřím někomu. Konkrétním lidem, Bohu.
V tomhle případě Pánu Ježíši, apoštolům, prorokům, tomu, co říkali a co jsem nezažil. Tomu, co říkali a zažil jsem, už věřit nemusím - mám osobní zkušenost. Nevěřím, že Bůh je a nemusím věřit, že Ježíš je spasitel lidí - mám osobní zkušenost s tím, že to tak je. Věřím, že Ježíš přijde a budeme s ním, jak to popisuje písmo. Věřím Bohu, když mi něco říká.
Pak hodně věřím lidem, jsem obecně dost důvěřivý, věřit lidem je podstata mého života. To mi trochu dělalo problém v práci při jednání s lidmi - zvláště s mediálními agenturami a jejich zástupci a musel jsem se trošku učit, že ve světě lidi klidně i lžou a snaží se u toho někdy i tvářit důvěryhodně a ještě chtějí, aby se lidi na jejich lžích podíleli. Ale neodradilo mně to, věřím lidem dál. Věřím třeba svědectví lidí, co říkají o svém životě, často si s lidmi povídám, poslouchám je. A vlastně už od mala jsem spíš poslouchal, než si povídal.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Středa, 27. květen 2020 @ 08:34:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, toho plukovníka si po roce 89 pozvala letniční církev
apoštolská. A my jsme byli tak naivní,
plni pocitu, že je svoboda a nikdo nás nemůže za víru nějak trestat. Byli jsme nějak
omámeni. A tak v sále kulturního střediska se najednou konaly akce různých
společností. Moc lidí nás nepřišlo. Tak asi dvacet. Vedoucí AC nám představil
plukovníka USA, asi již důchodce. Zpíval nějakou píseň a vystupoval dost
sebejistě. Chlubil se vyznamenáním z vietnamské války, s tím, že byl v Moskvě a
tam už komunismus není, haleluja, díval se na nás jak nějaké žebráky a něco
mluvil o hadrech. Nezaslechl jsem od něho, že lituje toho, že shazoval pumy a
řídil stroj, který přinášel smrt. To všechno mne zarazilo. Pak komedie, že kdo
k němu přijde, na toho asi pošle ducha. Dva lidé šli k němu. A já zůstal jak
opařený, protože mne napadlo, že tenhle člověk
s námi hraje komedii. On přece zabíjel komunistické děti a ženy a to
křesťan může, že? Tam nebylo pokání, ale hrdost. Takového Krista do srdce
nechci. To je podvod. To je politika. Pak jsme zažil ještě pár takových podvodů
i od členů AC. A bylo hotovo. Párkrát jsme tam s manželkou byli a pak už nešli.
Jméno neznám a ani Ti nevěřím, že bys moje svědectví nezneužil.
Tak se rodí nedůvěra. Proto nemám rád vše po roce 89. Jen
samá špína a krádeže. Ty mi předhazuješ stále majetek a prachy, ale kolem toho
se vše točilo.
SZ. Studoval jsem ho a zhrozil jsem se nad násilím a zlem údajně
na Boží pokyn. A tohle je láska. Brzy nás i tady budou učit milovat Hitlera,
protože on přece bojoval proti komunistům a to dnes frčí. Dějiny se přepisují.
Lže se víc než za minulého režimu a Ježíš nikde není. Možná má pravdu Vota, že
neexistuje. Škoda. Aspoň by byla naděje. A Ty jsi jiný než ten Amík? Kolikrát se měl pocit, že ten Kristus v Tobě je stejný jako u Amíka. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 27. květen 2020 @ 07:45:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Já zase říkám, že Bůh nás nespasí bez nás, bez naší aktivní spolupráce.
Určitě. A snad s tím nebudete - alespoň někteří - čekat až na Smrt. "...
No, my ne - ale Bůh je natolik shovívavý, že s konečným soudem nad námi čeká až po uzávěrce úplně celého našeho pozemského života.
Pokud jsou zde sekty, kde se tvrdí, že dosud žijící lidé už tímto soudem prošli, je to jen jejich virtuální svět, který nemá s realitou nic společného. A to se nám tu snažíš ty natlačit do hlav!
..."Moje spása určitě není v naději, že vytrvám, už
léta ne (ani v žádné jiné podobné nesmyslné soběstřednosti a spoléhání
na člověka), právě od té doby, kdy jsem svěřil život Ježíši."...
I já jsem svěřil svůj život Ježíši - a svěřuji mu ho každý další den znovu - přesto po mně jsou vyžadována v životních situacích rozhodnutí - to já za ně ponesu odpovědnost, nikoli Ježíš!
O učení křesťanů o naději jsem ti toho napsal už mnoho - můžeš si to sám oživit v konkordanci.
(Žd 10,23) Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný;
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Pátek, 22. květen 2020 @ 09:10:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No vidíš a takové
osvobození neznám a ani neznám nikoho jiného, kdo je opravdu osvobozen. Prostě
stále jsme otroky toho těla, emocí a ostatního, co na nás působí. Maximálně
mohu prožít jen chvilky takového stavu, ale právě tohle je jen ta virtuální
realita. Proto je v modlitbě tak důležité i to, abychom odpouštěli a tlumili to
naše až zlé já. Jsme ve světě zla a hříchu. To je realita. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 22. květen 2020 @ 12:33:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Františku.
Díky za upřímnost.
Hřích působí, jak popisuješ - dává i zdání svobody, někdy i na delší dobu, než znovu přijde. Proto si alkoholik oklamaný hříchem myslí, že má alkohol pod kontrolou, proto si popletený kuřák myslí, že se rozhoduje svobodně a kdykoliv může přestat kouřit. Náboženství se svou "svobodou hřešit" je jen vrcholem takových popletení a zmatení, neochotou přiznat si skutečnou realitu života. Proto ta výroba virtuálních učení o "svobodě hřešit", která je v přímém rozporu jak s realitou života, tak i se slovy Pána Ježíše, s učením apoštolů.
Vím, že to vysvobození ze hříchu a jeho otroctví neznáš, psal jsi to tu mnohokrát. V takové realitě už nezbývá, než tlumit "zlé já" a odpouštět, jak těm lidem, co žijí v otroctví hříchu, tak lidem okolo, co to musí snášet. A vést lidi k odpovědnosti, pokud to žít opravdu chtějí - což je tedy málokdo, snad jen lidi popletení náboženstvím nebo jinak převrácení si svobodně, dobrovolně a chtěně vybírají hřích.
Pavel to vysvobození v Ježíši ze hříchu znal, proto ho popisuje. Znali ho i další apoštolové, učedníci, další lidé okolo Ježíše, zažívají ho i lidé dnes. K tomu vysvobození je potřeba moc, pomoc zvenku, otroku sám není schopen sama sebe vysvobodit ze svého otroctví - to je ostatně princip otroctví.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 23. květen 2020 @ 09:32:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Toníku, tohle je u tebe typický "terminus technikus" - šablona, která ti zabraňuje zkoumat věci podrobněji a do hloubky. Podívat se na věci šířeji, z různých úhlů - aby člověk vůbec pochopil celou podstatu vysvobozování člověka ze hříchu Bohem.
Není žádné tajemné typu: "Rázem jsem poznal, že jsem jiný, že mi Bůh změnil srdce, takže jsem rázem přestal hřešit a nejsem už hříšníkem ..."
Všichni zůstáváme hříšníky až do své smrti těla.
Hříšníci však mohou být různí - jsou zatvrzelí hříšníci, libující si ve svých hříších, nebo jsou také kající hříšníci, vědomi si své hříšnosti ale očišťující se průběžně ze svých hříchů službou církve ustanovenou Kristem (J 20,21-23).
I člověk, kterého zrovna Bůh očistil ze hříchů zůstává dál potenciálním hříšníkem - nedokáže totiž znovu už nezhřešit vůbec. Úspěchem je, když se závažnost hříchů u člověka alespoň snižuje.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 23. květen 2020 @ 09:58:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Vím, že to vysvobození ze hříchu a jeho otroctví neznáš ..."...
To je i tvůj případ oko. Tak hezky a upřímně to své nevysvobození z otroctví hříchu popisuješ a zaníceně ho omlouváš.
Pravdivý obraz toho, jak v té vaší druhotné církvi "Evangelium" postrádá moc. Mrtvé náboženství.
2Tm 3:5 [www.obohu.cz]:Budou mít vnější formu zbožnosti, ale její moc jim bude cizí. Od takových se odvracej. 2Tm 3:5 [www.obohu.cz]:Navenek sice budou ztělesněná zbožnost, ale její moc budou popírat. Od takových se odvracej. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Sobota, 23. květen 2020 @ 10:11:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A kde je církev, kde evangelium nepostrádá moc? Po roce 89
jsem pochopil, že to, co nám nabízí kapitalistický západ je jen podvod. Charismatické letniční sekty s cílem
rozrušit společnost a zblbnout lidi. Lež a lež. Jako dnes ty jidášové z chvilek
pro milion. Celá evangelická bohoslovecká fakulta je prolezlá jedem, který otravuje
evangelium. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 23. květen 2020 @ 10:53:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Proč se snažíš pochopit, co nabízí kapitalistický západ ? Co to máš za ujeté myšlení ?
Snaž se pochopit, co nabízí Bůh v Ježíši Kristu. A to přijmi. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Sobota, 23. květen 2020 @ 15:32:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když mne ten západní
Kristus připadá falešný a nepravý. Lidé zaplňují stadiony, aby viděli
divadla s letničními guru, ale pravý Kristus tam spíše není. Jinak by pak
museli odcházet domů úplně jiní lidé. A v tom západním světě to tak není, aby
tam lidé byli lepší, jiní než my, poctivější a spravedlivější… Já fakt nevím kde
ten Kristus opravdu je. Svět se nemění k lepšímu. Já jsem strašný pesimista,
zklamaný rokem 89. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: martino v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 19:27:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Cizinec
Ahoj Františku.
Ty máš tu "svobodu hřešit"?
Rozhoduješ se svobodně a dobrovolně pro hřích, svobodně, dobrovolně a vědomě pácháš zlo?
martino
Samozřejmě, že Franta má pravdu, neboť podle katolické učení hřích je vědomé, dobrovolné a chtěné porušení Božího zákona a Patero církevních přikázání.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 22:45:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Samozřejmě, že Franta má pravdu, neboť podle katolické učení hřích je vědomé, dobrovolné a chtěné porušení Božího zákona a Patero církevních přikázání.
Dobrý den, Martino.
Děkuji za příspěvek k tématu.
Když děláte hříchy, tak se tedy rozhodujete vědomě, svobodně, dobrovolně a chtěně?
Hezký den |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 22. květen 2020 @ 08:13:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hříchy jsou v podstatě dvojího druhu.
Ty, které člověk udělá vědomě a dobrovolně a v závažné věci (o které dobře ví, že je to Bohem zakázáno) - jsou hříchy těžké, hříchy způsobující duchovní smrt - tedy odchod člověka z Boží blízkosti, ztrátu milosti posvěcující, obdrženou pro každé Boží dítě ve křtu.
Pokud člověk zhřeší v méně závažné věci, nebo i ve věci závažné, ale schází u toho plné vědomí hříchu či plná dobrovolnost, jedná se o hřích lehký, který ještě nevede k duchovní smrti.
Ale proč se vlastně na takovéto základy křesťanství ptáš - zrovna ty, kterého přece vyučoval Josef Zvěřina! Zapomněl jsi?
A ty osobně - když uděláš hřích, když zhřešíš - zhřešíš snad vždycky jen nevědomky, z donucení, nedobrovolně a nechtěně? Kdo tě to vlastně nutí zhřešit?
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 22. květen 2020 @ 08:23:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ale proč se vlastně na takovéto základy křesťanství ptáš - zrovna ty, kterého přece vyučoval Josef Zvěřina! Zapomněl jsi?
Ahoj Stando.
Na vaše náboženské motaniny jsem se neptal.
Pan Zvěřina mne základy křesťanství nevyučoval - když nás vyučoval pan Zvěřina, měl jsem do křesťanství ještě pořádný kus daleko. Ani jsem tehdy nevěděl, že existuje něco takového, jako vysvobození ze hříchu, temnoty a prázdnoty bez Boha a bohužel ani pan Zvěřina nám to neřekl a nepředal. Ale je možné, že to žil - nevím. Kdybych měl tu možnost dnes, zeptal bych se ho.
Přečti si , na co jsem se ptal. Můžeš také odpovědět, tu otázku jsem dával i tobě. A můžeš dát nějaký reálný příklad z tvého života k tématu.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 22. květen 2020 @ 08:53:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku - i já ti položil otázku (je zakončena tímto znakem - ?). Nevšiml sis?
A svoji otázku máš přece zodpovězenou - popsal jsem ti podrobně můj stav, ve kterém jsem byl pokřtěn.
To, co jsi ty tak noblesně nazval "našimi náboženskými motaninami" je ve skutečnosti učením apoštola Jana o tom, že jsou hříchy ke smrti a jsou i jiné hříchy - lehčí, které ještě nejsou ke smrti.:
(1 J 5,16-17) Uviděl-li by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který není k smrti, ať za něj poprosí, a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti; u takového neříkám, aby prosil. Každá nepravost je hřích, ale je i hřích, který není k smrti.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. červen 2020 @ 09:19:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku - i já ti položil otázku (je zakončena tímto znakem - ?). Nevšiml sis?
Ahoj Stando.
Všiml jsem si - vložil ses co cizí diskuze, na mou položenou otázku jsi neodpověděl, ale položil jsi tvojí. Otázku, na kterou jsem ti mnohokrát odpovídal ( například tady). Ty jsi na mou odpověď nereagoval ani jednou, je tedy zbytečné, abych odpovídal znovu.
Odpovíš ty na otázku, kterou jsem pokládal?
To, co jsi ty tak noblesně nazval "našimi náboženskými motaninami" je ve skutečnosti učením apoštola Jana o tom, že jsou hříchy ke smrti a jsou i jiné hříchy - lehčí, které ještě nejsou ke smrti.:
Ne, to určitě není. Stačí porovnat tak učení.
Každý, kdo činí hřích, činí také svévoli. Hřích je svévole. A víte, že on se zjevil, aby odstranil naše hříchy, a hříchu v něm není. Žádný, kdo v něm zůstává, nehřeší. Žádný, kdo hřeší, ho neviděl ani nepoznal. Dítky, ať vás nikdo nesvádí. Kdo činí spravedlnost, je spravedlivý, tak jako on je spravedlivý.
Kdo činí hřích, je z Ďábla, neboť Ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil skutky Ďáblovy.
Žádný, kdo je narozen z Boha, nečiní hřích, protože v něm zůstává Boží símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. Podle toho se poznají děti Boží a děti Ďáblovy: žádný, kdo nečiní spravedlnost a kdo nemiluje svého bratra, není z Boha.
Učení apoštola Jana je jednoduché a pravdivé.
Ještě k panu Zvěřinovi, když už jsi ho vytáhnul - díky našemu rozhovoru jsem se vrátil trošku k tomu, abych se podíval, co žil, jak uvažoval a přečetl jsem si tak jeho samizdatové pojednání na téma "Kdo je pro mne Kristus" a porozuměl jsem tomu, proč nám nepředal evangelium, tu Boží moc k záchraně - totiž co člověk nemá, nemůže předat.
Ale jinak to byl moc hodný, vzdělaný a moudrý člověk, měl jsem jsem ho rád a rád ho poslouchal. Jen nám nemohl pomoci, potřebovali jsme jinou moc na pomoc, než jen intelektuální.
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 05. červen 2020 @ 09:44:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To, co jsi ty tak noblesně nazval "našimi náboženskými motaninami" je ve skutečnosti učením apoštola Jana o tom, že jsou hříchy ke smrti a jsou i jiné hříchy - lehčí, které ještě nejsou ke smrti.:
Ne, to určitě není. Stačí porovnat tak učení.
Tedy porovnávejme:
(1 J 5,16-17) Uviděl-li
by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který není k smrti, ať za něj
poprosí, a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti; u takového neříkám, aby prosil. Každá nepravost je hřích, ale je i hřích, který není k smrti.
Je toto Janovo učení o rozdílnosti v závažnosti jednotlivých hříchů, nebo není?
Učení apoštola Jana je jednoduché a pravdivé. Ale zřejmě nikoli pro člověka, který má z herezí blok v myšlení.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: martino v Pátek, 22. květen 2020 @ 10:19:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Cizinec
Když děláte hříchy, tak se tedy rozhodujete vědomě, svobodně, dobrovolně a chtěně?
martino
Přesně tak. Co je to za blbou otázku. Pokud bych chtěl ukrást např. čokoládu v obchodě nebo druhému člověku, který ji má v práci v šupleti tak ta myšlenka zavání hříchem, ale není, protože se ten skutek nestal. Ale pokud tak učiním a přivlastním si věc která je druhého pak hřeším. Činím tak vědomě, nejsem tedy ovlivněn ani alkoholem nebo jinou drogou. Činím tak svobodně a dobrovolně neboť nikdo mě ke krádeži nenutí s pistolí na spánku a činím tak chtěně, protože jsem si vědom, jako věřící, že krádež je hřích, ale přesto jdu a skutek krádeže realizuji. Toto je jasné, srozumitelné a logické učení Církve. A tak je to s každým hříchem. Když bude Cizinec cizoložit, činí stejně tak jako při krádeži. Vědomě, dobrovolně a chtěně. Nestojím za ním nikdo, kdo by to po něm žádal.... |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 22. květen 2020 @ 12:38:33 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No to zcela jistě ne, Martino.
Ale zajímavé, jak uvažujete, byť nepíšete přímo sám za sebe, ale promítáte vaše uvažování a postoje do druhých.
Díky za odpověď.
Vy tedy děláte hříchy vědomě, svobodně, dobrovolně a chtěně. Ve vašem případě bych to i odhadl, že by to tak mohlo být.
Proč hříchy děláte vědomě, svobodně, dobrovolně a chtěně?
Je vám to k něčemu užitečné, případně lidem okolo vás?
Má vědomé, svobodné, dobrovolně a chtěně dělání hříchů ve vašem životě nějaký smysl?
Cizinec |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Pátek, 22. květen 2020 @ 13:01:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zdravím tě Toníku, pozor na hru se slovy, slova jsou slova, obsah je v životě. Když diskuzi otočím naopak, tak je stejně "nesmyslná". Činit hřích chtěje to by pro každého měla být nejstrašnější představa. Asi takoví lidé také jsou, ale nebude jich tolik. Opak - činit hřích nechtěje, nevědomě... to je velmi často výmluvy rádoby křesťanů. Oni nehřeší, oni jsou v Kristu spaseni a zapečetěni, ale to ten zlej ďábel dělá, oni rozhodně ne.
Ani netuším, jestli máte stejný obsah slov chtěně nechtěně..myslím si, že každý to slovo chápe jinak a nejde diskuzi posunout. Dobrovolně si volit hřích nemusí znamenat - jé hřích dnes půjdu a hezky jej udělám. Dobrovolně hřešit může znamenat jen to, že nejde zhřešit "nevědomě". Nějak se mi ten hřích stal. Najednou měl kudlu v zádech ani nevím jak. Myslím jihočeská lidovka - na krchově před kostelem hádala se duše s tělem.... znáš? Závěr je ve smyslu, duše nic mi nevyčítej (tělu), kde jsem bylo já, byla jsi i ty. Okovo dobrovolné hřešení je v mém chápání výrok, že člověk může nehřešit. Pokud člověk může nehřešit a hřeší, tak hřeší "dobrovolně". A žádná výmluva mu nepomůže. Já když hřeším, tak hřeším dobrovolně. Jestli mám svobodu hřešit? Nelogická otázka. Nejsem kalvinista, takže věřím ve svobodu člověka, takže věřím, že mám možnost volby. Mohu hřešit, mohu ve smyslu mám schopnost hřešit. Neztratil jsem schopnost hřešit, tu schopnost - svobodu mám. Pravda, pokud bych tuto svobodu aplikoval, tak je to otroctví ne svoboda, a to je zase problém definice slov. A je zcela jasné, že Bůh mi svobodu hřešit nedal, hřích je tabu a zakázaný, žádná svoboda hřešit. Ale zase zpět, člověk drží v rukou své osudí, tedy má schopnost hřešit i nehřešit. A pokud si někdo svobodně volí hřešení, tak vezme svoji odplatu. Jsou lidé více milující tmu než světlo a ti se rozhodují jít cestou tmy. Cesta úzká a trnitá tak neláká, Víš Toníku a to je svoboda hřešit, i když svoboda hřešit je pěkný blbost, a Bůh nám svobodu hřešit dal, ale rozhodně nám hřešit nedovolil. Protimluvy docela,,, nejsou to protimluvy, jde o to co je obsahem těch slov. Výroky mám svobodu od Boha hřešit a Bůh zakázal hřích, nejsou vůbec výroky v rozporu, oba jsou platné a oba mluví úplně o něčem jiném, oba jsou odpovědí na jiné otázky... a rozhodně nejsou v rozporu. Odpovídají na dvě různé otázky. Ne na jednu, kdyby odpovídali na jednu, tak v rozporu samozřejmě jsou.
nevím jestli jsem to napsal pochopitelně, ale snad někdo i přes nedokonalost vyjádření uvidí co píšu
Pán je vítěz Jirka
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 23. květen 2020 @ 07:41:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Bůh nám svobodu hřešit dal, ale rozhodně nám
hřešit nedovolil. Protimluvy docela,,, nejsou to protimluvy, jde o to co
je obsahem těch slov. Výroky mám svobodu od Boha hřešit a Bůh
zakázal hřích, nejsou vůbec výroky v rozporu, oba jsou platné a oba
mluví úplně o něčem jiném, oba jsou odpovědí na jiné otázky... a
rozhodně nejsou v rozporu. "...
Jirko díky, snad to od tebe Toník vezme lépe, než ode mne.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 23. květen 2020 @ 22:22:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Jirko.
Určitě je u slov důležité znát jejich obsah, porozumět si, zda myslíme slovy dobrovolně, svobodně, chtěně, vědomě - co je tím myšleno.
Díky za příspěvek, píšeš srozumitelně.
K "možnostem" jsem už kdysi psal pod článkem o svobodě hřešit. Tehdy jsem si ještě myslel, že by mohlo být nedorozumění v obsahu pojmů - ale to už jsme si za tu dobu vysvětlili, že to nedorozumění v pojmech nebylo.
Výroky mám svobodu od Boha hřešit a Bůh zakázal hřích, nejsou vůbec výroky v rozporu, oba jsou platné a oba mluví úplně o něčem jiném, oba jsou odpovědí na jiné otázky... a rozhodně nejsou v rozporu. Odpovídají na dvě různé otázky.
A jak by Jirko zněla otázka, abys na ní odpověděl: "Mám svobodu od Boha hřešit" nebo abys odpověděl "Bůh mi dal svobodu hřešit"?
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 24. květen 2020 @ 11:43:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bůh každému z nás dal svobodu se rozhodnout - svobodu zhřešit a úplně stejnou svobodu nezhřešit.
Je to na nás, jak se kdo v životě zrovna rozhodneme.
(Ty také přiznáváš, že někdy zhřešíš).
Kdyby této svobody si zvolit nebylo, nemohl by člověk vlastně zhřešit vůbec - nebyl by totiž za svůj hřích plně odpovědný, nemohl by za takový "hřích" (za který by vlastně nemohl, nenesl osobní vinu) ani být spravedlivě potrestán.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 24. květen 2020 @ 12:49:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč vlastně označuješ možnost volby člověka za svobodu? A jakou svobodu má člověk, který je otrokem hříchu nebo je dokonce závislý - alkohol, drogy, nikotin - závislí lidé jsou svobodní; mohou si vybrat, budou-li užívat nebo ne? Copak to, že je člověk, který uvěřil evangeliu a narodil se z Boha a díky tomu byl vysvobozen z otroctví strachu ze smrti, z moci hříchu a zákon Ducha života jej osvobodil od zákona hříchu a smrti, může být považováno za svobodu hřešit? Copak rozhodnutí zhřešit je u věřícího člověka svobodné? Copak udělat něco, co nenávidím, může být svobodné. Vždyť ani u nevěřícího člověka nelze mluvit o svobodě, nýbrž jen o projevu jeho hříšné přirozenosti, poněvadž v něm, v jeho nitru, v těle přebývá hřích a hříchy jsou vnějšími projevy tohoto vnitřního hříchu.
Pán Ježíš byl za nás učiněn tímto hříchem a zemřel za naše hříchy, tzn. že se s hříchem i hříchy za nás a místo nás vypořádal tím, že je vzal na sebe a ony zemřely spolu s Ním. A spolu s Ním jsme zemřeli i my. Problém je v tom, že do smrti těla stále žijeme v těle a jsou v nás dvě přirozenosti - naše lidská stará přirozená hříšná v těle a vedle ní a spolu s ní v našem duchu Božská přirozenost - svatá, dokonalá. A naše duše je mezi duchem a tělem, jako ta, kterou máme zapírat, hubit, nenávidět, aby se už nerozhodovala pro tělo a nesloužila tělu a jeho žádostem, ale upnula svou mysl na Ducha, Jehož myšlení je život a pokoj, vůlí se rozhodovala podřídit se pod vůli Boží a svými city milovala Boha z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly. Duše milující Boha, upnutá na Ducha, nedovolí tělu zhřešit. Člověk chodící podle těla zhřešil už vlastně jen tím, že se rozhodl chodit podle těla, což znamená smrt a ne podle Ducha, což znamená život a pokoj. Tož tak. |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 25. květen 2020 @ 09:33:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Možnost si vybrat z více možností podle své vlastní volby je základním prvkem svobody. Tuto možnost člověk, uvázaný na řetězu, sám nemá - nebo je u něj hodně omezena.
Alkohol, drogy, nikotin - po tom všem sáhl člověk kdysi jako ještě úplně
svobodný - mohl si vybrat. Otroctví hříchu je tedy až pozdější důsledek
špatné volby.
Díky Boží milosti i takový člověk, který je už otrokem nějakého hříchu, má pořád možnost učinit pokání a z otroctví se vysvobodit. Nikoli ovšem sám, ale s pomocí Boha. I člověk závislý má pořád svobodu se rozhodnout pro detoxikaci a abstinovat a má i vlastní rozumový úsudek, který ho k tomu nabádá.
..."Copak rozhodnutí zhřešit je u věřícího člověka svobodné? Copak udělat něco, co nenávidím, může být svobodné."...
Člověk mentálně zdravý je za každý svůj skutek odpovědný. Dokonce je odpovědný i za své myšlení a slova, která řekne.
Člověk svádí vnitřní boje - to duchovní v něm touží po jiných hodnotách, než to tělesné. Pokud takový člověk zhřeší, nese za svůj hřích odpovědnost. Právě proto, že si špatně vybral - sám si zvolil cestu širokou a pohodlnou.
Toto je důsledek života ve svobodě.
Malá cena za to, že si člověk může stejně svobodně vybrat i naprostý opak hříchu - vnitřní život s Bohem a konání dobra.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 25. květen 2020 @ 11:30:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Řeknu to jinak. Člověk je skutečně svobodný jen tehdy, pozná-li P/pravdu, tj. Pána Ježíše Krista (J 8:32, 14:6) a přijme-li Jej jako Syna, který ho vysvobodí (J 8:36), teprve tehdy je skutečně svobodný. A popravdě není to prvoplánově volba toho člověka, nýbrž Boží volba. Jak je napsáno - Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává. A tak se (Bůh) slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje. (Ř 9:16,18) |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 26. květen 2020 @ 09:24:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Stando.
Tomuto místu třeba rozumět do jeho hloubky.
Protože odpověď je obsáhlá, poslal jsem ji v následujícím článku.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 26. květen 2020 @ 09:00:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Možnost si vybrat z více možností podle své vlastní volby je základním prvkem svobody. Tuto možnost člověk, uvázaný na řetězu, sám nemá - nebo je u něj hodně omezena.
Ahoj Stando.
Trochu ti napíšu o tom, co žijeme my, i když se o to moc nezajímáš.
Jedno z důležitých témat v mém životě jsou děti. Základním prvkem mojí svobody je vybírat si z více možností - když si vybírám ve svobodě, kterou mi dal Bůh, vybírám si s dětmi z nepřeberného množství možností - můžu si vybrat, jestli s dětmi půjdu na procházku, jestli pojedeme na kole, jestli si s nimi zahraji kanastu, jestli s nimi půjdu posekat trávu, umýt koupelnu, udělat poličku, jestli pojedeme na výlet na hory, nebo se koupat do bazénu, jestli se budeme učit matematiku, fyziku, češtinu, jestli se budeme koukat na film nebo na nějakou techniku, jestli půjdeme sázet ostružiny nebo stříhat stromy, jestli si vlezeme do bazénu, nebo vezmeme člun a magnet a půjdeme lovit... Desítky, stovky a tisíce možností, které si člověk vybírá ve svobodě, v podstatě neomezené množství možností.
Jestli si člověk vybírá, zda děti opustí, zavraždí, nebo strčí do babyboxu, tak to není důsledek života ve svobodě, kterou dal Bůh člověku, ale například důsledek vládních opatření omezení svobody v souvislosti s epidemií koronaviru a v základech je to důsledkem hříchu a neposlušnosti lidí Božím přikázáním [obohu.cz].
Člověk svádí vnitřní boje - to duchovní v něm touží po jiných hodnotách, než to tělesné. Pokud takový člověk zhřeší, nese za svůj hřích odpovědnost. Právě proto, že si špatně vybral - sám si zvolil cestu širokou a pohodlnou.
Toto je důsledek života ve svobodě.
Ne, to není důsledek života ve svobodě.
To je důsledek života v hříchu.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 26. květen 2020 @ 09:31:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Člověk svádí vnitřní boje - to
duchovní v něm touží po jiných hodnotách, než to tělesné. Pokud takový
člověk zhřeší, nese za svůj hřích odpovědnost. Právě proto, že si špatně
vybral - sám si zvolil cestu širokou a pohodlnou.
Toto je důsledek života ve svobodě.
Ne, to není důsledek života ve svobodě.
To je důsledek života v hříchu.
V jakém životě ve hříchu tedy byli první lidé v ráji ještě předtím, než zhřešili?
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 16. červen 2020 @ 07:50:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | V jakém životě ve hříchu tedy byli první lidé v ráji ještě předtím, než zhřešili?
Jak tě to zase 𝒏𝒂𝒑𝒂𝒅𝒍𝒐? Nějaký tvůj nový výmysl?
Proč myslíš, že lidé v ráji žili ve hříchu před tím, než zhřešili?
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 30. květen 2020 @ 12:12:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
..." Člověk svádí vnitřní boje - to
duchovní v něm touží po jiných hodnotách, než to tělesné. Pokud takový
člověk zhřeší, nese za svůj hřích odpovědnost. Právě proto, že si špatně
vybral - sám si zvolil cestu širokou a pohodlnou.
Toto je důsledek života ve svobodě.
Ne, to není důsledek života ve svobodě.
To je důsledek života v hříchu "...
Toníku, když už se mi podaří tě usvědčit z omylu, odmlčíš se a na kompromitující otázku neodpovíš.
Je - li volba hříchu důsledkem života v hříchu, co první lidé v ráji?
Oni přece nežili v žádném hříchu a přesto si hřích zvolili. Naprosto svobodně si zvolili hřích.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 16. červen 2020 @ 08:05:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku, když už se mi podaří tě usvědčit z omylu, odmlčíš se a na kompromitující otázku neodpovíš.
Tobě se podařilo mne usvědčit z omylu? Jakého omylu prosímtě?
Že tě baví si tahkle hloupě vymýšlet nesmysly o druhých. Co kdyby ses místo pomluv, lží a výmyslů bavil k tématu?
Co kdybys ty místo vymýšlení nesmyslů o diskutujících odpověděl na jednoduché položené otázky, například tady, tady, tady, tady, tady a na mnoha dalších místech, kde jsi neodpověděl i na jednoduché otázky - co je to pro tebe zatížení hříchů předků, jak nazýváte dávání na mše, ...
Oni přece nežili v žádném hříchu a přesto si hřích zvolili. Naprosto svobodně si zvolili hřích.
Ano, přesto si hřích zvolili.
Nezvolili si hřích svobodně - Bůh jim zakázal jíst ze stromu dobrého a zlého (zlivili si tedy přes jasný Boží zákaz) a z toho stromu jedli po manipulaci a lžích hada.
A navíc u nich není zmíňka o vnitřních bojích, které žijí otroci hříchu po pádu a které věrně popisuješ.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 25. květen 2020 @ 07:52:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Bůh každému z nás dal svobodu se rozhodnout - svobodu zhřešit a úplně stejnou svobodu nezhřešit. To vám celkem věřím, že vám ten "Bůh" každému z vás dal.
A je ta "svoboda" zhřešit a nezhřešit k něčemu užitečná, nějak prakticky, v životě? Má taková "svoboda", co máte od toho "Boha" nějaký praktický smysl?
Je to na nás, jak se kdo v životě zrovna rozhodneme.
Stando, máš třeba svobodu si v diskuzi číst příspěvky, reagovat na to, co lidi píší a nevymýšlet si o nich nesmysly a netlačit jim neustále tvůj stav, ve kterém ty žiješ (a snad i někdo další...)?
Můžeš se tak rozhodnout? Máš takovou svobodu?
Pokud takovou svobodu máš, proč jí nevyužiješ?
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 25. květen 2020 @ 09:16:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Bůh každému z nás dal svobodu se rozhodnout - svobodu zhřešit a úplně stejnou svobodu nezhřešit. To vám celkem věřím, že vám ten "Bůh" každému z vás dal. "...
Zase podle svého zvyku převracíš má slova - nemůžeš si pomoci. Já toto tvrdil o všech lidech bez výjimky, nikoli jen o nějaké uzavřené skupině!
Pořád doufám, že se v tobě vykřeše jiskřička zdravého rozumu. Říká se, že naděje umírá poslední.
Tu svobodu se rozhodnout zhřešit či nezhřešit dal Bůh i tobě. (např. svobodně jsi se rozhodl odejít ze společenství katolické církve - nebo ne?).
Pokud říkáš, že i dneska občas zhřešíš, ale že přitom nemáš svobodu zhřešit, pak jsi v důsledku nesvéprávný, za své hříchy vlastně neodpovídáš.
Zhřešil jsi totiž jako nemohoucí, nesvobodný - prostě nemohl jsi se zachovat jinak.
Toto jsou totiž rozumové závěry ze tvých ukvapených tvrzení.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 26. květen 2020 @ 08:46:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Zase podle svého zvyku převracíš má slova - nemůžeš si pomoci. Já toto tvrdil o všech lidech bez výjimky, nikoli jen o nějaké uzavřené skupině!
Stando, nepřevracím tvá slova - máš to v nadpisu článku. Zbytečně se snažíš tvoje postoje přehodit na druhé - děláš zbytečnou práci, byť dobře ukazuješ téma článku.
Nenechám si tvoje postoje přehodit na sebe - jsou jen tvoje. Mám hodně jiné postoje, než ty a za ta léta bys to už mohl vědět.
Tak, jako se homosexuál snaží na všechny okolo přeházet svou homosexualitu a vnutit jim, že jsou homo ( minimálně latentně, potenciálně) - a nepovede se mu to, tak ty se léta snažíš na druhé přehodit tvou "svobodu hřešit" a nepovede se ti to.
Pořád doufám, že se v tobě vykřeše jiskřička zdravého rozumu. Říká se, že naděje umírá poslední.
Stando, když o "zdravém rozumu" mluví člověk, který si svobodně vybírá dobro a zlo a hřích si vybírá dobrovolně, chtěně, vědomě a svobodně, zní ten tvůj "zdravý rozum" dost divně.
Tu svobodu se rozhodnout zhřešit či nezhřešit dal Bůh i tobě.
Naštěstí ne. Bůh mi dal docela jinou svobodu.
A kdybys ty měl někdy svobodu se zajímat o druhé životy místo nucení tvého stavu druhým, tak se zeptej, jakou mi dal Bůh svobodu, napíšu ti to, jako jsem to udělal v minulosti.
např. svobodně jsi se rozhodl odejít ze společenství katolické církve - nebo ne?
Určitě ne, Stando. Ale vybral sis dobrý příklad. O tom už jsme se bavili.
Když se podíváš zrovna na toto téma, tak to zní jasně [obohu.cz]: " Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh."
V tomto případě už není moc co svobodně rozhodovat - pokud jsem něco v tomto případě svobodně rozhodoval, tak kdy a kde se dát pokřtít. Ale rozhodně už jsem se nerozhodoval, zda dále zůstávat v hříchu a neposlušnosti Božímu slovu.
Pokud říkáš, že i dneska občas zhřešíš, ale že přitom nemáš svobodu zhřešit, pak jsi v důsledku nesvéprávný, za své hříchy vlastně neodpovídáš.
Hodně hloupé uvažování. Neuvažuji jako ty.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 26. květen 2020 @ 09:28:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jestliže se dneska už nerozhoduješ, zda zůstaneš ve hříchu a neposlušnosti Bohu, tak jak se může ještě stát, že zhřešíš?
|
]
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 30. květen 2020 @ 11:56:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ssns ti tehdy na to odpověděl:
Myslím, že vystihl podstatu tohoto problému velmi dobře.
Ty si Toníku neuvědomuješ, že v určitých bodech víry máš evidentně blok - nejsi v nich schopen uvažovat střízlivě, rozumně. "Přepínáš" pak na šablony, na automatismy, které už máš zpracované, připravené.
Ptám se opakovaně v naději, že si to uvědomíš.
Odpovědnost za hřích je přímo podmíněna mírou svobody, ve které byl hřích spáchán.
A kdo hřeší, je hříšníkem.
Jsou pak dva druhy hříšníků:
1.) kající hříšník, který činí ze svých hříchů pokání. 2.) zatvrzelý hříšník, který pokání nečiní a žije v otroctví hříchu.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 27. květen 2020 @ 07:20:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Svoboda zhřešit není dovolením od Boha zhřešit.
Svoboda je možnost se rozhodovat žít vlastní život a nést proto i důsledky svých činů. Kdyby jí nebylo, nebyli bychom za své činy odpovědni.
No, a my se ve své svobodě volby někdy rozhodneme špatně a zhřešíme. Někdy i při sníženém vědomí, že hřešíme či z nepozornosti - protože i nevědomý skutek proti lásce je pořád hříchem, jakožto i z nepozornosti či lenosti nevyužitá příležitost vykonat někomu dobro je také hříchem.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. květen 2020 @ 09:24:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Svoboda zhřešit není dovolením od Boha zhřešit.
Ahoj Stando.
Když jsme se na dané téma bavili, psal jsi o tvém Bohu postupně že ti Bůh hřích dovolil, že ti hřích schválil (a obecně schvaluje), že ti hřích umožnil, že se hříchem souhlasí.
"Právě proto, že je Bůh dobrým vychovatelem, nechá někdy lidi i zhřešit - klidně to dovolí."
Ptal jsem se tě tehdy "Když ty jsi vychovával svoje děti, schvaloval jsi jim hříchy, dovolil jsi jim, aby hřešili, souhlasil jsi s tím, aby hřešili? Choval ses jako tvůj bůh?", "odpověděl" jsi tehdy klasickým útokem ve stylu "Pořád jsi stejně zablokovaný ve svém myšlení."
Platí to ještě? Je ten tvůj Bůh dobrým vychovatelem a klidně ti při tom dovolí zhřešit?
Pokud ti tvůj Bůh dovolí zhřešit, je to dovolením od tvého Boha zhřešit, nebo to není dovolením od tvého Boha zhřešit?
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 30. květen 2020 @ 12:03:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bůh řídí události v dějinách. Je svrchovaným vládcem nad všemi událostmi, které se kdy staly.
Přesto Bůh "dovoluje" lidem zhřešit - dopustil hrůzy válek, smrt mnoha nevinných lidí.
Není to jistě jeho vůle, není to jeho přání - ale respektuje u lidí jejich svobodu volby si zvolit třeba i hřích - v té samé svobodě volby se totiž člověk může také naopak přimknout k Bohu a žít svůj život s Bohem.
Kdyby Bůh lidem tuto svobodu volby vzal, vzal by člověku zároveň také možnost svobodně z vlastního rozhodnutí darovat své srdce Bohu.
A pokud by Bůh lidem zabránil zhřešit, nebylo by sice koho za co trestat, ale nebylo by ani svobodných tvorů.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. červen 2020 @ 07:43:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Přesto Bůh "dovoluje" lidem zhřešit - dopustil hrůzy válek, smrt mnoha nevinných lidí.
Píšeš teď "dovoluje" v uvozovkách. Před tím si psal narovinu, že ti Bůh dovolí hřích, dovolí hřesit. Teď jsi psal:
Pokud ten Bůh lidem "dovoluje" zhřešit, tak to není dovolení od Boha zhřešit?
Stando, zajímalo by mne, kde jsi vlastně tu "svobodu hřešit" vzal? Když se podívám na ten pojem na Google, je tam jen velmi málo odkazů, z toho ještě méně římskokatolických. A v těch římskokatolických je "svoboda hřešit" asi tak půl napůl uvedena jako negativní (tak bychom takovou "svobodu" jako římští katolíci brali i my, pokud bychom na ní narazili) a druhá půlka v tom duchu, co přinášíš ty.
Ty jsi někde tu "svobodu hřešit" vzal od nějakého vašeho učitele? Nebo sis jí vymyslel? Kde je zdroj té tvé "svobody hřešit"?
Toník
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 01. červen 2020 @ 08:27:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jestliže věřím, že je Bůh absolutním Pánem nad všemi událostmi v dějinách lidstva - je už jen věcí logiky si z toho odvodit, že žádná událost na světě neproběhne bez jeho vědomí a že každé negativní zlé události má Bůh moc zabránit.
Ale ona událost proběhne (např. válka) a Bůh jí nezabránil, ačkoli jistě mohl. Musel jí tedy dovolit proběhnout. Na toto stačí obyčejný zdravý rozum, netřeba k tomu vůbec žádného "guru".
Pokud by Bůh nějakou událost sám nedovolil, nikdy by se nestala. On má moc zabránit jakémukoli zlu ve světě a přesto to vždycky neudělá. Někdy to dovolí.
Protože jeho myšlení není myšlením člověka - on vidí dál.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. červen 2020 @ 07:46:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Na toto stačí obyčejný zdravý rozum, netřeba k tomu vůbec žádného "guru".
No, připisovat Bohu to, že lidem dovolí/dovoluje zhřešit, to bych určitě se zdravým rozumem nespojoval. Pojem "zdravý rozum" se obvykle používá na něco docela jiného.
On má moc zabránit jakémukoli zlu ve světě a přesto to vždycky neudělá. Někdy to dovolí.
A když zhřešit podle tebe "dovolí", tak je to "dovolením od Boha zhřešit", nebo to není "dovolením od Boha zhřešit"?
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 04. červen 2020 @ 11:15:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Nejde o tvůj názor, ale o fakta.
Skála, tyčící se nad krajinou, moc té svobodné volby nedostala. Nemůže si vybírat - to člověk ano. Proto dostal od Boha také rozum, aby nesl osobní odpovědnost za svá rozhodnutí.
..." On má moc zabránit jakémukoli zlu ve světě a přesto to vždycky neudělá. Někdy to dovolí.
A když zhřešit podle tebe "dovolí", tak je to "dovolením od Boha zhřešit",... "...
A co jiného to tedy je? Jak bys to jinak nazval? Jaký je tvůj mateřský jazyk? Jaké vhodné jiné slovo bys použil?
Bůh měl moc zabránit světové válce, ale on nechal lidi, aby si ji prožili - dovolil zlu působit ve světě - podobně, jako dovolil satanu, aby trápil Jóba.
Kdyby toto Bůh nedovolil, satan by nikdy nemohl Jóba tak ranit.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 07. červen 2020 @ 09:13:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nejde o tvůj názor, ale o fakta.
Přesně tak, Stando.
Pokud by tě fakta k tématu zajímala, tak si stačí přečíst písmo, jestli Bůh lidem hříchy dovolil, nebo zakázal - pokud už to tedy nevíš z vlastního života.
Proto dostal od Boha také rozum, aby nesl osobní odpovědnost za svá rozhodnutí.
To ano.
A pokud má člověk rozum a ten rozum je zdravý, určitě nebude používat svobodu a odpovědnost od Boha k tomu, aby si vybíral dobro a zlo. Takový nesmysl dělají lidé, když jim rozum zatemní hřích, nebo rozum docela ztratí.
Bůh měl moc zabránit světové válce, ale on nechal lidi, aby si ji prožili - dovolil zlu působit ve světě - podobně, jako dovolil satanu, aby trápil Jóba.
Ty máš nějaké informace o tom, že Bůh dovolil třeba Hitlerovi aby dělal to, co dělal?
A co jiného to tedy je? Jak bys to jinak nazval? Jaký je tvůj mateřský jazyk? Jaké vhodné jiné slovo bys použil?
Stando, na dané téma jsme se bavili mockrát. Můj mateřský jazyk je čeština.
Česky je to tak, že když někdo něco dovolí, je to dovolení. Když někdo něco zakáže, je to zákaz.
Když je například v Čechách dovolené podnikání, je svoboda podnikat. Když za komančů bylo podnikání zakázané, byl zákaz podnikání, nebyla svoboda podnikat.
Když nebyl koronavirus, bylo dovolené cestovat přes hranice. Když přišel, vydali zákaz přejíždět hranice a zákaz vycházení a nebyla svoboda cestovat.
Aby člověk za komunismu podnikal, nebo aby za korony šel přes hranice, nevyužíval dovolení a svobodu (kterou v té době ani neměl), ale musel porušit zákaz.
Stejně tak člověk, když jedl ze stromu dobrého a zlého, nevyužíval svobodu, kterou člověku Bůh dal (a že ta svoboda byla velká!), ale porušil zákaz, který dal Bůh člověku.
Bůh tedy dal člověku obrovskou svobodu, vybírat si z nepřeberného množství možností, nekonečného. Hřešit ale Bůh zakázal. Jasně, přímo, jednoznačně, otevřeně.
Je to v mé mateřštině poměrně logické a není to složité.
Jak to máš ve tvé mateřštině ty?
Když píšeš "bůh klidně dovolí hřích" tak to je nebo není "dovolením zhřešit"?
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 07. červen 2020 @ 10:33:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ty máš nějaké informace o tom, že Bůh dovolil třeba Hitlerovi aby dělal to, co dělal?"...
Bůh byl tedy snad na Hitlera krátký? Neměl snad moc Hitlerovi zabránit konat zlé věci?
A nedovolil snad Bůh satanu trápit Jóba? (Jób 1,8-12) Hospodin se pak Satana zeptal: Jestlipak sis všiml mého otroka Jóba? Neboť není na zemi jemu podobného, muže bezúhonného a přímého, bohabojného a odvracejícího se od zlého. Satan nato Hospodinu odpověděl: Bojí se snad Jób Boha bezdůvodně? Cožpak ty jsi neohradil jej, jeho dům a všechno, co má, ze všech stran? Nepožehnal jsi dílo jeho rukou a nerozhojnil se jeho statek na zemi? Avšak vztáhni nyní svou ruku a zasáhni vše, co má; určitě ti bude do tváře zlořečit.
Hospodin řekl Satanovi: Hle, vše, co má, je ve tvé ruce; pouze na něho ruku nevztahuj.
Co tak zkusit nahlédnout přímo do Božího slova?
(Joz 24,15)
Jestliže je však ve vašich očích nežádoucí, abyste sloužili Hospodinu, vyberte
si dnes, komu budete sloužit: Zda bohům, kterým sloužili vaši otcové,
když byli za řekou, nebo zda bohům Emorejců, když sídlíte v jejich zemi.
Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.
A o čem že je Dt 28 až Dt 30?
(Dt 30,19) Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu. Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo ...
O tomto je svoboda člověka.
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 12. červen 2020 @ 11:13:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Co tak zkusit nahlédnout přímo do Božího slova?
To je výborný nápad, Stando!
Jestliže je však ve vašich očích nežádoucí, abyste sloužili Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete sloužit: Zda bohům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou, nebo zda bohům Emorejců, když sídlíte v jejich zemi. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.
A to je tedy tvoje dnešní situace? Dnes si vybíráš, komu budeš sloužit?
Moje situace je ta, že jsem se narodil do služby cizím bohům - sloužili jsme dřevu a kamení, plechu a kovu, vydávali život neposkvrněnému početí, pekli koláče královně nebes i a poslouchali královnu míru. Nedostal jsem možnost si vybrat.
Když mne Bůh našel, vysvobodil, nebylo moc co řešit - nějaké rozhodování bylo, ale to nebylo rozhodování, spíše seznámení s fakty, s Božím slovem. Když jsem pak znal Boží slovo, co Bůh říká, když jsem poznal Boží soud nad hříšníky a vzpurníky a Bůh mi dal svobodu se rozhodnout, vysvobodil mne z otroctví těm živlům, bylo rozhodnutí jednoduché a rychlé.
Ale to už je třicet let. Teď už žiju něco dost jiného, než to rozhodování před mnoha lety.
Co ty, ty se stále ještě rozhoduješ, komu budeš sloužit?
Nebo proč jsi přinesl to slovo?
Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu. Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo ...
O tomto je svoboda člověka.
Přesně tak! Konečně rozumná řeč.
Je to stejné místo, jako s Adamem - strom poznání dobrého a zlého, strom života. 'Ze stromu poznání dobrého a zlého nejez', řekl Bůh.
A tady Bůh říká: 'Vyber si tedy život'.
Naprosto jasný, přímý, jednoznačný příkaz od Boha pro člověka.
A o tom je přesně svoboda: V tom, že si člověk vybere život a dá stranou strom dobrého a zlého.
Toník |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Pátek, 22. květen 2020 @ 16:59:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Cizinec, promítač :) Možná už je to u Vás taková ta závislost promítat do druhého, že si promítá sám sebe do Vás nebo do druhých. Těžko říci, zda jste schopen to u sebe ještě vidět.
Ale k věci té svobody či svobodné vůle. Vzít výrok, že "každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu", tak, že je každý člověk, který hřeší, závislý na hříchu, je naprosto hloupé a nesmyslné.
Lidé hřeší z mnoha důvodů a nikoliv jen proto, že jsou na hříchu závislými. Mohou hřešit z neznalosti, neuvědomění, z neuváženosti, z nedocenění či podcenění situace, z opomenutí, zanedbání, z nepozornosti, ze slabosti, z nutnosti, bezvýchodné situace, nerozpoznání nebezpečí, apod. A rozhodně je v takových situacích nenutí nějaké otroctví, závislost, nucená nedobrovolná či dobrovolná služba hříchu (otrokem se člověk stával i naprosto dobrovolně, tak jako i nuceně z nějakých důvodů nebo násilně).
Hříchem je jednání proti právům B-ha i člověka, proti zákonům B-žím , ale i lidským - pakliže nejsou v protiveství k B-žím. Takže tvrzení, že každý, takový, kdo hřeší, je otrokem hříchu - tedy že je na takovém jednání závislý, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně, je naprostá lež. Hříchem není jen dobrovolně chtěné zlo či přestoupení práv B-žích či lidstkých (viz. výše).
Svobodu lidské vůle lze omezovat, bránit ji, stavět ji překážky, zábrany, budovat morální standardy, ale nařízení či přikázání B-ha nebo zákonů lidí, samy nezabraňují člověku chtěně přestoupit tyto zákony, maximálně omezují možnosti, ale především ty mnohé doplňující vyhlášky či i výklady zabraňují nechtěným přestoupením.
Výrok "každý, kdo hřeší, je otrokem (služebníkem) hříchu" je možné brát tak, že každý takovým svým nezákonným jednání koná zlo, slouží zlému. Ale i to není absolutní pravda, aby to platilo na každého, kdo v něčem přestupuje zákon, např. aby naplnil vyšší principy zákonů, jako je záchrana života, prokázání úcty zemřelému pohřbem, zajištění bezpečnosti, apod. I právě proto má člověk i tu svobodu překročit zákony - a tedy učinit hřích v zájmu vyššího principu života.
Hřích je přestoupením zákona Tóry, viďte - máte svobodu, abyste nedodržoval B-ží přikázání? Máte svobodu jíst vepře, králíky, zajíce, krvavé tlačenky, sádlo savců, tzv. mořské plody, červy, barviva z červů v potravinách, máte svobodu nosit u žen kalhoty, nosit oblečení utkané společně ze srsti savců a z rostlin, ... zmiňuji jen nejznámější ..., máte tu svobodu, Cizinče? Máte svobodu svobodu ctít člověka jako Nejvyššího, jako B-ha - tvrdit že je to B-h, B-ha zpodobněného člověkem? Nebo je to pro Vás to vše, co jsem zmínil hřích, a nemáte k tomu svobodu? Jste svobodný si zvolit a vůli odmítnout, vůli se rozhodnout?
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 23. květen 2020 @ 09:20:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...Výrok "každý, kdo hřeší, je otrokem (služebníkem) hříchu" .......
Platí pouze v případě smrtelného hříchu - neplatí v případě hříchů všedních - hříchů lehkých.
Máš zřejmě na mysli Ježíše Krista. Bůh na sebe vzal lidské tělo - člověk přece byl stvořen k obrazu Boha (Bůh je duch) ve viditelném hmotném světě. Bůh se z lásky k lidem nesmírně snížil a stal se na krátký čas tvorem - jedním z nás, Mesiášem, kterého Bůh lidstvu přislíbil ihned po jeho pádu do hříchu (Gn 3,15 - tzv. "protoevangelium").
Ježíš Kristus jako člověk (s tělem a duší) je nám v našem lidství bratrem (Žd 2,11), ve svém božství ale Bůh nepřestal nikdy být Bohem, ale pořád Bohem je.
Před narozením Mesiáše, během jeho pozemského života i po jeho nanebevstoupení. Kristovým vtělením Bůh povýšil lidství, učinil z nás svou rodinu! Nejsme už pouhými služebníky, jsme Boží synové a dcery - dědicové nebeského království!
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. červen 2020 @ 07:20:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Cizinec, promítač :) Možná už je to u Vás taková ta závislost promítat do druhého, že si promítá sám sebe do Vás nebo do druhých. Těžko říci, zda jste schopen to u sebe ještě vidět.
Jak tu psal jeden člověk v diskuzi: Někdy to tak je, že co lidé cítí o druhých, nemusí být o nich, ale o tom, kdo cítí.
A Martino nenapíše své postoje narovinu za sebe, aby napsal: "Když budu cizoložit, činím stejně tak jako při krádeži. Vědomě, dobrovolně a chtěně. Nestojí za mnou nikdo, kdo by to po mne žádal" Vezme své postoje, svoje cítění, a vloží je do druhého.
Možná je to u mne už taková závislost, že si vaše postoje nenechám vnutit, stejně, jako jsem si od vás nenechal vnutit antisemitismus - a jistě jste ho také pravdivě cítil a byl tam, v tom vašem "křesťanství".
Vzít výrok, že "každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu", tak, že je každý člověk, který hřeší, závislý na hříchu, je naprosto hloupé a nesmyslné.
To bych také řekl.
Slovo "hřeší" je zde použito průběhově, nedokonavě, trvale, soustavně (na rozdíl od jiných veršů, kde je použitá jednorázová varianta).
A otroctví hříchu má pak různé podoby - klasické je oklamání, kdy se hřích tváří, že není hříchem, iluze svobody, kdy se hřích tváří tak, že jakoby dává svobodu, cílená neznalost, izolace od informací, neuváženost, bezvýchodná situace jsou jen některé z nich.
Hříchem není jen dobrovolně chtěné zlo či přestoupení práv B-žích či lidstkých (viz. výše).
Svobodu lidské vůle lze omezovat, bránit ji, stavět ji překážky, zábrany, budovat morální standardy, ale nařízení či přikázání B-ha nebo zákonů lidí, samy nezabraňují člověku chtěně přestoupit tyto zákony, maximálně omezují možnosti, ale především ty mnohé doplňující vyhlášky či i výklady zabraňují nechtěným přestoupením.
Ano, pokud jsou ty zákony či vyhlášky dobře udělané, mohou tak působit.
Ale i to není absolutní pravda, aby to platilo na každého, kdo v něčem přestupuje zákon, např. aby naplnil vyšší principy zákonů, jako je záchrana života, prokázání úcty zemřelému pohřbem, zajištění bezpečnosti, apod.
To je opět ve velmi odlišném pohledu na svět: Záchranu života nepovažujeme za hřích, stejně jako prokázání úcty zemřelému či zajištění bezpečnosti. Ani uzdravení nepovažujeme za hřích.
Hřích je přestoupením zákona Tóry, viďte - máte svobodu, abyste nedodržoval B-ží přikázání?
Ne.
Máte svobodu jíst vepře, králíky, zajíce, krvavé tlačenky, sádlo savců, tzv. mořské plody, červy, barviva z červů v potravinách, máte svobodu nosit u žen kalhoty, nosit oblečení utkané společně ze srsti savců a z rostlin, ... zmiňuji jen nejznámější ..., máte tu svobodu, Cizinče?
Určitě mám svobodu jíst vepře, králíky. Nemám svobodu jíst mořské plody, červy, krvavé tlačenky. Barviva z červů jsem neřešil, ale obecně nemám svobodu jíst cokoliv - jsou jídla, u kterých mne Bůh zastavuje a nedovoluje mi je jíst - například některé konkrétní druhy pečiva.
U žen mám určitě svobodu, aby nosily kalhoty, oblečení ze srsti savců jsem neřešil. Mám svobodu nosit oblečení z ropy, což by také mohlo být ze savců.
Máte svobodu svobodu ctít člověka jako Nejvyššího, jako B-ha - tvrdit že je to B-h, B-ha zpodobněného člověkem?
Ne.
Jste svobodný si zvolit a vůli odmítnout, vůli se rozhodnout?
Neřeším vůlí takové věci, k tomu tu na světě nejsem ani jsem k tomu nedostal vůli a ani vůle nebyla k něčemu takovému určena. Svou vůli používám k jiným účelům, poněkud užitečnějším.
Hezký den Cizinec |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Pondělí, 01. červen 2020 @ 08:34:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | << Vota: Ale i to není absolutní pravda, aby to platilo na každého, kdo v něčem přestupuje zákon, např. aby naplnil vyšší principy zákonů, jako je záchrana života, prokázání úcty zemřelému pohřbem, zajištění bezpečnosti, apod. Cizinec:
To je opět ve velmi odlišném pohledu na svět: Záchranu života nepovažujeme za hřích, stejně jako prokázání úcty zemřelému či zajištění bezpečnosti. Ani uzdravení nepovažujeme za hřích. <<
:)))) A kdo záchranu života, prokázání úcty zemřelému a zajištění bezpečnosti a zdraví - uzdravení považuje za hřích? Můžete mi zde odepsat, kdo?
<<Cizinec: Určitě mám svobodu jíst vepře, králíky. Nemám svobodu jíst mořské plody, červy, krvavé tlačenky. Barviva z červů jsem neřešil, ale obecně nemám svobodu jíst cokoliv - jsou jídla, u kterých mne Bůh zastavuje a nedovoluje mi je jíst - například některé konkrétní druhy pečiva.
U žen mám určitě svobodu, aby nosily kalhoty, oblečení ze srsti savců jsem neřešil. Mám svobodu nosit oblečení z ropy, což by také mohlo být ze savců.>>
Děkuji za odpověď! Cizinče, který sebe považujete za Israelce, přesně tohle jsem chtěl, aby z Vašich úst zde zaznělo. :))) |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. červen 2020 @ 16:42:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Děkuji za odpověď! Cizinče, který sebe považujete za Israelce, přesně tohle jsem chtěl, aby z Vašich úst zde zaznělo. :)))
Rádo se stalo, Voto.
Ale opět jste s vaším "poděkováním" jako ten myslivec - když píšete o druhých, samé střílení vedle jen tak naslepo, bez znalosti, bez rozumu, jen výjimečně se trefíte.
A tentokrát, jako vždy, jste se při vašem střílení netrefil...
Hezký den Cizinec |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Středa, 03. červen 2020 @ 16:56:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>jen výjimečně se trefíte. A tentokrát, jako vždy, jste se při vašem střílení netrefil...<<
Beru takovéto Vaše poznámky dost s humorem, Cizinče - "dome israelský" :) Není to prvně a zřejmě ne naposledy, co se takto vyjádříte. Hlavně neřešte nošení oděvu ze zvířat :)
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. červen 2020 @ 07:36:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Beru takovéto Vaše poznámky dost s humorem, Cizinče - "dome israelský" :)
Jasně. A ještě "součástka".
Proto občas píšete o dětinskosti. Je vám rozumět poměrně dobře.
Není to prvně a zřejmě ne naposledy, co se takto vyjádříte.
Určitě, jakmile zase budete o druhých vymýšlet podle vašeho smýšlení, zase vám připomenu, že jste se netrefil. Však to je tentokrát dokonce k tématu článku.
Hlavně neřešte nošení oděvu ze zvířat :)
Díky za radu, jen trošku s křížkem po funuse.
Určitě nebudu. Nakupuji v Lidlu a tam je to samý produkt kapitalismu a židokřesťanských majitelů, tedy jen a jen samá ropa a bavlna, docela košer, žádná mrtvá zvířata.
Hezký den Cizinec |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Čtvrtek, 04. červen 2020 @ 08:12:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | <<Proto občas píšete o dětinskosti. Je vám rozumět poměrně dobře.>> Tak to je dobře, Cizinče :) Třeba si dáte příště pozor na to, co píšete. <<Určitě, jakmile zase budete o druhých vymýšlet podle vašeho smýšlení, zase vám připomenu, že jste se netrefil.>> :) Jó jo. Jako občas trefil a tentokráte jako vždy netrefil :) Ale vám by před hádáním a střílením naslepo pomohlo číst si diskuze.>> Jj, občas se na to, co mi píšete i kouknu :)) Třeba si přečtu zase cosi zajímavé od Vás, jakože jste dům israelský, pak Israelec, a pak že jste Čech, ale patříte do B-žího lidu ze všech národů, i Vy dome israelův :) <<docela košer, žádná mrtvá zvířata.>> JJ, taky dobrý :)))) |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 06. červen 2020 @ 08:50:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jj, občas se na to, co mi píšete i kouknu :)) Třeba si přečtu zase cosi zajímavé od Vás, jakože jste dům israelský, pak Israelec, a pak že jste Čech, ale patříte do B-žího lidu ze všech národů, i Vy dome israelův :)
No, vidíte. Už vám to jde líp. Že jsme dům Izraelský, že jsme součást Izraele, součást domu Izraele to si ode mne možná i přečtete, stejně tak, jako že jsem Čech (protože to jsem).
Taky byste se mohl dozvědět z mého psaní, že naši potomci jsou nejspíše židé - ne však kvůli mně, jelikož mí předci bojovali už v bitvě u Lipan a od té doby jsou na jednom místě, které tehdy dostali, Češi jak poleno. Snad moje příjmení trošku napovídá, že někde před námi bylo kousek nějakého němce či anglosasa.
A určitě si dám pozor na to, co píšu, abych psal mé psaní naprosto přesně, zvláště s lidmi vašeho charakteru a chování, tak, jako jsem si dával pozor při "diskuzi" s lidmi typu Martina, Myslivce či Wollka. Ne že bych byl dokonalý, určitě se taky někdy spletu.
Že jsem Israelec, to si ale ode mne ale určitě nepřečtete. A mohlo by vám to i dojít, když víte, že jsem Čech.
Hezký den Cizinec
|
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Neděle, 07. červen 2020 @ 08:39:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jj, i Vy dome israelský, jednotlivče toho domu, součástko toho domu israelského, Čechu jako poleno :) A možná, že má třeba Vaše manželka předky i u arabů, švédů, a kdo ví kde :) A přesto není Židovka :) Jj, určitě si dejte pozor, Cizinče, na to co píšete, abyste psal tedy přesně :) |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 07. červen 2020 @ 08:56:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Jj, určitě si dejte pozor, Cizinče, na to co píšete, abyste psal tedy přesně :)
Díky za radu, to vás jistě poslechnu. I když od vás opět rada s křížkem po funuse
Hezký den Cizinec |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Vota v Neděle, 07. červen 2020 @ 19:27:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak, tak, poradil jste si sám a já Vám to potvrdil, cizinče. Zase jste si nedal pozor a zalhal, že jsem Vám radil :) |
]
Re: Nenechal jsem si natlačit od oka jeho svobodu hřešit ... (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 08. červen 2020 @ 09:01:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Zase jste si nedal pozor a zalhal, že jsem Vám radil :)
Jejej, Voto, kdepak jsem zalhal, že jste mi radil? Nevšiml jsem si, že bych někde psal, že jste mi radil.
Voto, že vás to baví - vymyslíte si, že se považuji za Izraelce, nebo že jsem Iraelec, a po upozornění na váš nesmysl předvádíte takovéhle tanečky.
Hezký den Cizinec |
]
|
|